Válka liberalizuje ukrajinskou společnost. Chtějí být evropskou zemí, míní velvyslankyně Mathernová
Ukrajina v prosinci obdržela od Evropské unie pozvánku k přístupovým rozhovorům. Podle velvyslankyně EU na Ukrajině Kataríny Mathernové to bylo pro Ukrajince velké emocionální povzbuzení po nepříliš vydařeném podzimu a neúspěchu protiofenzivy. „Poslední dny před unijním summitem to nebylo vůbec jisté, sama jsem původně byla spíš pesimistická,“ přiznává.
Ukrajina by podle Kataríny Mathernové mohla do Unie skutečně vstoupit v roce 2030, nejprve ale musí přijmout velké množství legislativy a dobudovat instituce.
„Jsou zde politická kritéria, že jde o fungující demokracii a právní stát, také v oblasti boje proti korupci musí ještě víc pokročit, a vedle toho jsou i ekonomická a institucionální kritéria,“ zdůrazňuje.
Otázkou také je, zda v momentě vstupu bude Ukrajina kontrolovat celé své území, případně jestli dosáhne úplného vítězství ve válce s Ruskem, anebo bude muset uzavřít kompromis.
„Je řada neznámých faktorů, ale vše směřuje ke vstupu Ukrajiny, protože evropští lídři si uvědomují, že je pro Evropu výhodnější mít Ukrajinu jako demokratickou a prosperující členskou zemi. A myslím, že se zhoršující se geopolitickou situací si to uvědomují víc a víc,“ dodává diplomatka.
Hodnoty se mění
Ukrajina už loni od Unie obdržela sedm konkrétních podmínek pro zahájení přístupových rozhovorů, mimo jiné třeba zákon omezující oligarchii, opatření pro boj proti praní špinavých peněz a proti korupci.
„Po pádu komunismu vládl na Ukrajině 20 let oligarchický systém, což za vlády exprezidenta Viktora Janukovyče vyústilo v revoluci mladých proti tomuto korupčnímu systému a za prozápadní orientaci země. Korupce postupně ubývá díky tlaku různých občanských aktivit i ze strany donorů a mezinárodních institucí,“ popisuje.
25:27
Jourová: Ukrajina intenzivně pracuje na systému proti korupci. Už nedělají reformy jen pro Brusel
Číst článek
Kvůli korupci jsou dnes stíhány i mnozí vysoce postavení činitelé včetně poslanců nebo šéfa nejvyššího soudu. Ukázkou toho, že se boj proti korupci daří, je prý bankovnictví, které perfektně funguje i v dobách války.
„Ukazuje se, že když uzavřete korupční kohoutky, tak korupce ubývá. Je jí rozhodně méně než v minulosti, ale nelze v tom polevit a bude to trvat generace. Korupce existuje i v unijních zemích, ale musí to přestat být systémové,“ podotýká.
Mathernová se domnívá, že válka mění ukrajinskou společnost, která se stává liberálnější, pokud jde o vztah k menšinám či LGBT komunitě nebo k problematice domácího násilí. „U lidí se proměnily hodnoty. Na prvním místě je trápí válka, ale hned na druhém je korupce. To před válkou nebylo. Dnes bojují za svou zemi a chtějí, aby to byla evropská země,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor na začátku textu.
