Maskovaní ozbrojenci, vojenská auta. Co se to děje v Luhansku? Vůdci 'lidových' rebelů se perou o moc
V úterý 21. listopadu se obyvatelé východoukrajinského Luhansku probudili do scén pro ně už důvěrně známých a zároveň stresujících – v ulicích hlídkovali maskovaní těžkooděnci s obrněnými transportéry. Vzbudilo to pozornost v Kyjevě, Moskvě, i za hranicemi obou zemí. Důvodem je fakt, že jde o důsledek sporu mezi dvěma skupinami proruských povstalců.
Podle jejích informací je možné říct, že v ulicích města se odehrává boj o moc mezi lídry takzvané Luhanské lidové republiky. Někdo by dokonce mluvil o puči. Může jít o pokus o převzetí moci Igorem Kornetem, který byl v pondělí 20. listopadu sesazen z pozice “ministra vnitra“ samozvané republiky nynějším oficiálním vůdcem vzbouřenců Igorem Plotnickým. K úterním událostem se vrací analýza RFE/RL.
Kornetova revolta
Oba muži jsou ukrajinské národnosti a mezi nimi jde údajně o dávný spor. Částečně zřejmě souvisí s tím, že Plotnickij obsadil velký dům, který si Kornet nárokoval od roku 2014. Plotnickij je údajně oblíbenec Kremlu, zatímco Korneta spíše favorizuje ruská kontrarozvědka FSB. Kornetova revolta začala, když jeho předpokládaní stoupenci obsadili hlavní správní budovy v Luhansku, začali hlídat centrum města a údajně přiměli Plotnického utéci za hranice do Ruska.
Informace o tom, kde Plotnickij skutečně je, se ale různí. Zatímco mluvčí ukrajinského ministerstva vnitra Artěm Ševčenko tvrdil, že Plotnickij do Ruska opravdu utekl, televizní kanál rebelů v Luhansku 22. listopadu hlásil, že zůstává ve městě. Zveřejnil video jeho údajné schůzky s jinými vlivnými povstalci a obvinil Korneta, že se pokusil vládu vzbouřenců svrhnout. Podle RFE/RL však není jasné, zda se video opravdu natáčelo v Luhansku.
Z videozáznamů samozvané státní televize rozhlasová stanice vyvozuje, že mohlo jít opravdu o pokus o svržení stávajícího povstaleckého vedení. Na obou nahrávkách střeží ozbrojení muži centrum Luhansku, které je zablokované obrněnými transportéry. Tyto scény důvěrně připomínají ruské převzetí Krymu maskovanými vojáky v neoznačených uniformách, takzvanými “mužíčky v zeleném”.
Televize a rádio mimo provoz
Když operace v Luhansku začala, místní televize a rádio byly vypnuté, kvůli čemuž se ocitli obyvatelé regionu v informačním vakuu. To ale podle RFE/RL pomohly vyplnit zprávy na sociálních médiích. Místní uživatelé internetu, včetně příslušníků armády, tweetovali o tom, jak se události vyvíjejí, sdíleli krátké zprávy přes sociální síť Telegram nebo zveřejňovali informace na ruské obdobě Facebooku, sociální platformě s názvem VKontakte.
Speciální monitorovací mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, OBSE, která ukrajinský konflikt sleduje, uvedla, že zaznamenala v centru Luhansku konvoje vojenských vozidel a maskované ozbrojence. A to zvláště v okolí budovy, kde dříve sídlilo pracoviště ukrajinského ministerstva vnitra.
Další spekulace rozvířilo video, které ukazuje dlouhý konvoj vojenských vozidel, který směřuje z dalšího rebely ovládaného města Doněcku do Luhansku. Reportéři RFE/RL si kladou otázku, jestli cílem těchto manévrů mělo být posílení vzbouřenců od jejich kolegů taktéž podporovaných Ruskem, nebo jestli se jednalo de facto o invazi.
Odpověď přišla ve středu 22. listopadu, kdy vojáci věrní Kornetovi, spolu se speciálními jednotkami z Doněcku, vtrhli do úřadu luhanského generálního prokurátora a zatkli jeho i místního vojenského prokurátora. Podle ruského listu Novaja Gazeta byli oba muži věrní Plotnickému. Na facebookovém profilu separatistické agentury News Front se vzápětí objevilo video, na kterém několik odstřelovačů dohlíží na budovy, ze kterých vycházejí, nebo jsou vyváděni civilisté.
Na čí straně je Moskva?
Ruská zpravodajská agentura RBC ve středu 23. listopadu ocitovala výrok ze zdroje blízkého poradci Kremlu Vladislavu Surkovovi, který je prezidentovým zmocněncem pro kontakty s Ruskem řízenými rebely. Tento zdroj údajně řekl, že Moskva je na straně Korneta.
Stejný informátor ale také uvedl, že Plotnickij zřejmě dostane poslední šanci a bude moci zůstat klíčovou postavou hnutí vzbouřenců v Luhansku. Byl totiž mimo jiné signatářem mírových dohod z Minsku z února 2015. Ty byly sepsány ve snaze přispět k ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. Přes řadu vnitřních sporů mezi povstalci se tedy podle RFE/RL zdá, že Plotnického ještě Moskva neodstavila od moci.
Kreml se oficiálně k událostem nevyjádřil. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov ale ve čtvrtek 23. listopadu uvedl, že Moskva situaci v Luhansku pozorně sleduje. Mezi řečí Peskov reportérům řekl, že Kreml ví, kdo by mohl stát za tamním napětím, ale toto sdělení dál nerozvedl.
Autor článku na stránkách RFE/RL v této souvislosti připomíná dlouhodobou ruskou pozici, podle které Moskva popírá svůj jakýkoliv vliv nebo podporu vůči oběma samozvaným republikám na východě Ukrajiny, ať už dodávkami vojáků, zbraní nebo finančně. Tvrdí to nicméně navzdory přesvědčivým důkazům, že tak činí, uvádí rozhlasová stanice.
Mimořádná schůzka v Kyjevě
Nejistota a zapojení ozbrojených složek do událostí v Luhansku přiměla prezidenta Ukrajiny Petra Porošenka ke svolání mimořádné schůzky se špičkami armády v Kyjevě. Informovaly ho prý o tom, že ruské tanky ilegálně překročily ukrajinskou hranici na východě Luhanského regionu a také o rostoucím počtu incidentů, vyprovokovaných ozbrojenci v oblasti.
Tyto detaily z mimořádného zasedání přinesly webové stránky úřadu ukrajinského prezidenta. Podobné informace o dění v Luhansku se ale nepodařilo RFE/RL ověřit u nezávislých zdrojů, i když prý odpovídají zprávám od tamních obyvatel.
Prezident Porošenko nicméně na schůzce prohlásil, že kvůli rostoucímu počtu příslušníků ruské armády a větší aktivitě námezdních vojáků se ukrajinské ozbrojené složky připravují na různé varianty vývoje a na to, aby ochránily civilisty. Podle zpráv ukrajinských armádních dobrovolníků ukrajinské vládní jednotky využily sporů mezi rebely k ofenzívě a získaly údajně zpět mimo jiné několik vesnic poblíž města Debalceve, které ovládají vzbouřenci.
Co se opravdu děje?
Co se opravdu odehrává v Luhansku, je možné ve skutečnosti jen těžko odhadnout. Toto východoukrajinské město je pod kontrolou Ruskem řízených vzbouřenců od jara 2014. Od podzimu 2015 byl povolen vstup zvenčí do města jen několika lidem a novinářům. V okupovaných regionech kolem Doněcku a Luhansku neexistují žádná nezávislá nebo objektivní média.
Ruští reportéři dostávají povolení k přístupu do těchto oblastí o něco častěji než jiní, mnohdy ale přicházejí z ruských státních nebo prokremelských médií a poskytují tedy omezený, ne-li dokonce zcela propagandistický pohled na tamní dění, tvrdí RFE/RL.
Ze zdrojů, kterým lze podle stanice důvěřovat, ale vycházejí zprávy, že Kreml už delší dobu s Plotnickým není spokojený. Takzvaná Luhanská lidová republika je podle těchto zpráv oblastí, kde se nedodržují zákony a mnohdy i místem, kde popravy nepohodlných místních vůdců jsou spíše pravidlem než výjimkou.
Text vznikl pro pořad Svět ve 20 minutách Českého rozhlasu Plus.
