Reforma azylové politiky, emise či boj s nenávistí. Šéfka Evropské komise představila unijní cíle
Evropa vyjde z krize způsobené pandemií koronaviru silnější. Ve svém vůbec prvním projevu o stavu Evropské unie to prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Šéfové unijní exekutivy ho přednášejí každoročně, aby představili plány pro nadcházející měsíce.
Předsedkyně komise představila ve svém prvním poselství o stavu unie priority komise na příští rok a zhodnotila uplynulé období.
Na prvním místě ocenila práci lékařů, zdravotních sester a pečovatelů, kteří podle ní dokázali v mimořádných podmínkách pandemie covidu-19 „zázraky“.
„V posledních měsících jsme zjistili, co máme společné. Jako lidé jsme museli obětovat část své osobní svobody pro bezpečí ostatních,“ prohlásila.
Von der Leyenová také zdůraznila roli Evropské unie během krize, která podle jejích slov zajistila bezpečný průchod zboží, předešla masivnímu zvýšení nezaměstnanosti, nastartovala výrobu nedostatkového zdravotnického materiálu nebo dostala zpět do Evropy lidi, kteří uvízli kvůli omezením v zahraničí. Apelovala i na zvýšení unijních pravomocí ve zdravotnictví.
Chvála z postoj k Bělorusku, kritika za integraci. Čeští eurposlanci hodnotí projev von der Leyenové
Číst článek
„Je naprosto jasné, že musíme vybudovat silnější evropskou zdravotnickou unii,“ řekla v projevu k prořídlým řadám poslanců Evropského parlamentu.
O tom, jaké kompetence by ve zdravotnictví měla Evropská unie získat, by podle von der Leyenové měli rozhodnout obyvatelé unijních zemí prostřednictvím chystané konference o budoucnosti Evropy.
Azylová politika
V projevu také oznámila změnu přístupu k reformě azylového systému, kterou by po několika letech měla spustit Evropská komise. Von der Leyenová doufá, že se podaří získat podporu všech členských států.
„Zajistíme propojení mezi azylem a návraty. Musíme rozlišovat mezi těmi, kteří mají právo tu zůstat, a těmi, kteří jej nemají. Budeme bojovat s pašeráky, posílíme vnější hranice, prohloubíme naše zahraniční partnerství a vytvoříme legální cesty,“ vysvětlila.
Brusel prověří české dotace na školicí střediska. Firmy si z nich dělají kanceláře nebo ubytovny
Číst článek
Von der Leyenová se také vyjádřila k návrhu komise o zpřísnění emisního cíle pro rok 2030 ze současných 40 procent na 55 procent. „Vím, že je to pro některé příliš a pro jiné málo. Naše dopadové studie ale ukazují, že je možné jej dosáhnout. Největší firmy mi samy píšou a žádají o stanovení takového cíle,“ uvedla.
Projev se také dotkl témat digitalizace, odstranění bariér na trhu nebo boji proto rasismu a nenávisti. „Kde je lidskost, když našimi ulicemi mohou chodit karnevaly s antisemitskými maskami nebo když jsou Romové vylučování ze společnosti,“ dodala.
Reakce poslanců
Europoslanci podle ČTK hodnotili vystoupení předsedkyně komise vesměs pozitivně. Souhlasí například s rolí bezprecedentního fondu obnovy ekonomik a ocenili, že von der Leyenová přišla se zpřísněním emisních závazků – někteří europoslanci by však chtěli ještě ambicióznější cíle.
Zástupci zelených například hovořili o tom, že za optimální považují pokles o 65 procent. Jejich předsedkyně Ska Kellerová zároveň označila za nedostatečné přísliby předsedkyně komise o efektivnějším řešení migrační otázky.
Nejkritičtějších reakcí poslanců se von der Leyenová dočkala za malý prostor, jaký navzdory očekávání věnovala ve svém více než sedmdesátiminutovém projevu digitální ekonomice. „Kde jsou všechny iniciativy komise?“ ptal se po projevu šéf nejsilnější lidovecké frakce Manfred Weber.
