Trump vs. Harvard. Americká vláda chce omezit udělování víz i studentům z řad čínských komunistů

Americké univerzity už dlouho nabízejí studium řízení státní správy čínským představitelům. Nejvyhledávanější je Harvardova, kterou někteří čínští komunisté označují za nejlepší „stranickou školu“ mimo Čínu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio teď ale oznámil, že úřady zpřísní kritéria žádostí Číňanů o víza a „zruší vízum těm, kdo jsou spojeni s Komunistickou stranou Číny nebo studují důležité obory“, píše americký The Wall Street Journal.

Svět ve 20 minutách Washington Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Harvardova univerzita (ilustrační foto)

Harvardova univerzita (ilustrační foto) | Foto: Brian Snyder | Zdroj: Reuters

Zatím není známo, jak bude americká vláda vazby na čínské komunisty posuzovat ani do jaké míry takové spojení ovlivní zrušení víza. Členství ve straně je v Číně podmínkou pro všechny, kdo usilují o jakoukoli důležitou funkci.

Přehrát

00:00 / 00:00

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií

Údajné vazby na komunistickou stranu jsou součástí tažení amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Harvardově univerzitě. Jeho vláda nedávno oznámila, že škola už nesmí přijímat zahraniční studenty. Zároveň obvinila ji ze spolupráce s komunisty. Harvard kvůli tomu podal žalobu.

Čínská komunistická strana podle některých amerických politiků využívá odborné znalosti amerických akademiků k poškozování zájmů Spojených států. Tento argument používá i vláda k prosazování zásadních kulturních změn na amerických vysokých školách, které mnoho konzervativců považuje za bašty liberální a levicové ideologie.

‚Rozvoj čínských vůdců‘

Americké univerzity hrají vedoucí roli v čínských zahraničních vzdělávacích programech pro středně postavené funkcionáře. Peking je začal ve velkém nabízet v 90. letech proto, aby své lidi seznámil se západními myšlenkami a postupy ve státní politice, a zlepšil tak vlastní veřejnou správu.

Soudkyně se zastala Harvardu. Dočasně zablokovala Trumpův výnos ohledně studentů

Číst článek

Vzdělávání a postgraduální kurzy nabízí Číňanům nejen Harvard, ale i univerzity v Syracuse, Stanfordu nebo Marylandu.

V Číně má však nejlepší pověst Harvardova univerzita, protože z ní vycházejí špičkoví úředníci, kteří pak zastávají vysoké vládní funkce a stávají se členy elitního politbyra komunistické strany.

Harvard nabízel postgraduální programy čínským studentům už v 80. letech a později je ještě rozšířil. Od roku 1998 nabízel stipendia až dvaceti vysoce postaveným čínským funkcionářům ročně.

Trumpova vláda zruší desítky smluv s Harvardem. Univerzita může přijít o dalších 100 milionů dolarů

Číst článek

Po roce 2000 zahájil program s názvem Rozvoj čínských vůdců, kteří studovali částečně na Harvardu a částečně na prestižní čínské univerzitě Čching-chua v Pekingu. Kurz měl podle Harvardu připravit vyšší úředníky místní a ústřední čínské vlády na efektivnější řešení problémů čínských reforem.

Na Harvardu se vyučovaly předměty jako veřejná správa, ekonomický rozvoj a sociální politika a navštěvovaly se americké vládní organizace.

Elitní studium pro elitní mládež

Na Harvardově univerzitě studovaly i děti nejvýše postavených čínských komunistů. Pod falešným jménem ji absolvovala i Ming-ce, dcera současného čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, o jejíž pravé totožnosti univerzita věděla. Zapsala se, když byl její otec viceprezidentem, a promovala, když povýšil na prezidenta.

K dalším absolventům s elitním původem patří Alvin Ťiang, vnuk bývalého čínského prezidenta Ťiang Ce-mina, nebo Po Kua-kua, syn někdejšího člena čínského politbyra Po Si-laje.

25:39

Trump proti Harvardu. Pokud univerzitu ochromí, ty ostatní se přizpůsobí, obává se politolog Kraus

Číst článek

Po Kua-kua studoval na Harvardu v letech 2010 až 2012 a získal magisterský titul v oboru státní politiky. Jeho otec se stal v roce 2012 obětí politické čistky a byl odsouzen na doživotí za úplatkářství, zpronevěru a zneužití pravomoci.

Spojení Harvardu s Čínou také umožnilo některým špičkovým vědcům americké univerzity získat přístup do Pekingu. Bývalého děkana harvardské Kennedyho fakulty Grahama Allisona přijali loni sám Si Ťin-pching a ministr zahraničí Wang I, jimž přednesl své názory na americko-čínské vztahy, připomíná americký deník The Wall Street Journal.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách: Ukrajinská operace proti ruským letounům má především strategický a politický význam. Nový polský prezident pomůže opozici ochromit Tuskovu vládu. Evropa chce snížit závislost na ruských hnojivech. A zahraniční spolubojovníci syrského prezidenta Šary mohou ohrozit jeho režim.

Gita Zbavitelová, and Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme