V Chorvatsku se vyplatí vyrazit na večeři pár kilometrů do vnitrozemí

Kdo v Chorvatsku hledá autentickou gastronomii, může zkusit farmářskou restauraci. Jak na pevnině, tak na ostrovech je čím dál více selských usedlostí, kde vám naservírují prvotřídní jídlo z vlastních surovin a za slušnou cenu.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vodice - penzion manželů Bilanových

Vodice - penzion manželů Bilanových | Foto: Martin Dorazín | Zdroj: Český rozhlas

Na ostrově Lastovo statkář nemusí ani používat moc koření, protože kolem všechno voní. Když do místa Podanje ve vnitrozemí ostrova přijíždíte, úzkou asfaltku obklopují vinice, ze kterých budete pít víno. Pasou se zde ovce, které budete mít na talíři, rostou zde rajčata, která budete mít v salátu. Snad jen kávu nebo například chobotnici sem musejí přivézt.

Vaši návštěvu ohlašuje ovčácký pes a dcera pana domácího od vás chce něco nakreslit. Nikola Simić se stará o krb a paní Stefi o kuchyň.

Přehrát

00:00 / 00:00

U Simićů natáčel zvláštní zpravodaj ČRo v Chorvatsku Martin Ježek

Podnik má oprávněně klasifikaci Seosko domačinstvo - venkovská usedlost, říká Stefi Simić:

„Máme ovce, kozy, prasata slepice. Maso ze všech těchto zvířat můžete mít na talíři. A ta která zbudou, jsou na příští rok.“

V zimě vítr zvedá do vzduchu částečky mořské vody, v létě jsou louky plné aromatických bylin a zvířata žijí venku na lastovském vzduchu. To všechno je na mase znát.

Základem receptury u Simićů je takzvaná peka. Maso a zelenina se dají do kulatého pekáče, ten se v krbu přikryje zvoncem a vše se zahrne žhavým popelem.

„Maso se připravuje od počátku i se zeleninou a peče se pomalu v krbu. V jídle se tak dobře spojí chutě. Na přípravu nespěcháme, a proto je naše peka skutečně špičková a hosté se rádi vracejí, třeba i pět let po sobě,“ vysvětluje pan Nikola.

Celkem typické menu pro dva: Rakie z lusků stromu rogač, Chobotnice pod pekou, rajčatový salát, domácí chléb, láhev vína. Celkem 285 kun, tedy ani ne tisíc korun.

„Máme výhodu, že jako prvovýrobci neodvádíme DPH. Proto můžeme žádat cenu, která odpovídá kvalitě, ale přesto je pro zákazníka dostupná. Neřekl bych, že bychom byli drahá restaurace,“ myslí si Nikola Simić.

Vyplatí se tedy nezůstávat v první plážové restauraci a vyrazit do vnitrozemí ostrovů či na svahy pevniny. Tam vás čeká špičková autentická gastronomie s nadpisem seosko domačinstvo.

Martin Ježek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme