V Srbsku byl zatčen válečný zločinec Goran Hadžič

Srbská policie zadržela Gorana Hadžiče, poslední velkou rybu mezi podezřelými z válečných zločinů v bývalé Jugoslávii. Srbský prezident Boris Tadič potvrdil na tiskové konferenci jeho identitu. Hadžič byl v první polovině 90. let minulého století vůdcem samozvané republiky Srbská Krajina v Chorvatsku. Spravedlnosti unikal od roku 2004, kdy ho mezinárodní tribunál v Haagu obvinil ze zločinů proti lidskosti a válečných zločinů, včetně genocidy. Goran Hadžič je posledním na seznamu 161 osob, které mělo Srbsko dopadnout a vydat do Haagu.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Goran Hadžič (uprostřed) v Srbsku. Archivní snímek z roku 1993

Goran Hadžič (uprostřed) v Srbsku. Archivní snímek z roku 1993 | Zdroj: Reuters

Hadžiče zadržela v národním parku Fruška Gora ve Vojvodině speciální jednotka srbské policie, která na jaře chytila generála Ratka Mladiče. V národním parku je mnoho míst k úkrytu – je lesnatý, jsou tam pravoslavné kláštery nebo vojenské objekty.

Přehrát

00:00 / 00:00

O zatčení Gorana Hadžiče mluvil na Radiožurnálu Martin Dorazín

Jeden z vyšetřovatelů oznámil, že Hadžič byl ozbrojen, ale zbraň nepoužil. „Zadržený vypadá jinak než na fotografiích z 90. let – ztloustl a neměl vousy. Takových lidí na ulici potkáte sto během jedné hodiny“, hodnotí zahraniční redaktor Radiožurnálu Martin Dorazín.

Srbský žalobce pro válečné zločiny Vladimir Vukčevič prozradil, že Hadžiče přistihli až při pokusu prodat obraz Amedea Modiglianiho:

„Ke strategickému průlomu v pátrání došlo poté, co jsme zjistili, že se chystá prodat Modiglianiho obraz. Z toho jsme vyvodili, že mu došly peníze. Chytili jsme ho v lese – byl k nepoznání, měl falešné doklady a často měnil místa úkrytu,“ sdělil.

Srbský prezident zatím neupřesnil, jestli měl Hadžič nějaký podpůrný tým, je to prý předmětem vyšetřování. „Stejně jako v případě generála Mladiče je i tady jasné, že muselo jít o nějako spolupráci s okolím,“ soudí Dorazín.

Goran Hadžič při zatčení v národním parku Fruška Gora | Foto: ČTK/AP

Podle experta na bývalou Jugoslávii Matyáše Zrna hrozí Hadžičovi nejméně patnáctiletý trest. Zrno se také domnívá, že alespoň část silových složek a tajných služeb Srbska pravděpodobně kryla především Mladiče, ale asi i Hadžiče.

„Náhlá vlna zatčení souvisí pravděpodobně s tlakem EU v souvislosti se snahou Srbska o vstup do Unie. Srbsko musí předvést dobrou vůli a chce-li si udržet šanci na možný vstup do EU, nesmí mít na krku balvan v podobě obviněných válečných zločinců,“ uvádí Zrno.

Přehrát

00:00 / 00:00

O osobě Gorana Hadžiče mluvil na Radiožurnálu expert na bývalou Jugoslávii Matyáš Zrno

Tadič na tiskové konferenci také přiznal, že zatčením Hadžiče Srbsko uzavřelo ve spolupráci s haagským tribunálem nejtěžší kapitolu. Splnilo svoji morální i zákonnou povinnost, která pro něj vyplývá ze členství v OSN, a bude pokračovat v plnění závazků. Tadič také uvedl, že se tak nestalo pod žádným mezinárodním nátlakem, Srbsko k tomu vedly morální důvody.

Tadič také odmítl spekulace o tom, že srbské úřady již delší dobu věděly o místě pobytu Hadžiče.

Většinu Srbů nechá zatčení Hadžiče podle Zrna chladnými. „Hadžič navíc nebyl taková osobnost, jako například Karadžič nebo Mladič a i po jejich zatčení demonstrovaly pouze tisíce lidí,“ dodává Zrno.

Haagský tribunál klade Hadžičovi za vinu především zločiny, které se staly během bojů o Vukovar - jedno z nejdůležitějších měst na východě Chorvatska. Hadžič byl v těsném kontaktu se srbskými paravojenskými jednotkami, které se v oblasti Vukovaru pohybovaly. Pro Chorvaty se Vukovar stal symbolem válečného utrpení. Srbové tam mučili a zavraždili na 200 Chorvatů.

Goran Hadžič na archivním snímku z roku 1993 | Foto: ČTK/AP

Goran Hadžić se ze skladníka a řadového člena komunistické strany vypracoval až na premiéra a prezidenta chorvatských Srbů, kteří na počátku 90. let vyhlásili v Chorvatsku Republiku Srbská Krajina. Haagský tribunál Hadžiče obvinil ze 14 zločinů - od zločinného spiknutí až po vyhánění civilního obyvatelstva a zabíjení zajatců. Procedura jeho vydání bude podle odhadů trvat asi týden.

Evropská ministryně zahraničí Ashtonová, předseda Evropské komise Barroso a prezident EU van Rompuy vydali společné prohlášení, kde vyzdvihli zatčení Hadžiče jako další velmi důležitý krok Srbska v uskutečňování jeho evropské vize.

Přehrát

00:00 / 00:00

Martin Dorazín ze zahraniční redakce Radiožurnálu komentuje ve Světě o druhé zatčení Hadžiče

„Je to také klíčová událost pro mezinárodní spravedlnost. Vítáme rozhodnost a angažovanost vedení Srbska,“ píše se v prohlášení.

Podle generálního tajemníka NATO Anderse Fogha Rasmussena umožní zatčení obviněného Hadžiče uzavřít temnou kapitolu v evropských dějinách. Předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek považuje zatčení Gorana Hadžiče za krok k usmíření v balkánském regionu.

Obhájce se vzdal odvolání, a Hadžič by proto mohl být převezen do Haagu v příštích dnech.

Martin Dorazín, Ondřej Černý, Jan Prokeš, Lucie Maňourová, Veronika Sedláčková, Jan Piroch Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme