Voda z Kachovky spláchla toxiny a miny. Dlouhodobé následky jsou gigantické, říká reportér Boháč
Zahraniční pozorovatelé se snaží odhadnout, kdy začne očekávaná ukrajinská protiofenziva. V jakých podmínkách budou ukrajinské jednotky bojovat, pokud chtějí vytlačit okupační síly? A jak do příprav protiútoku zasáhlo protržení Kachovské přehrady a jeho katastrofální důsledky? Tomáš Pancíř se ptal válečného reportéra a šéfredaktora serveru Voxpot Vojtěcha Boháče, který se právě z Ukrajiny vrátil.
Zásadní informací z úterý, která má samozřejmě následky i pro další dny a týdny, je prasknutí Kachovské přehrady. Nakolik podle vás tato událost změní další ukrajinské plány? Pokud, jak říkáte, ta protiofenziva už začala a byla nějak naplánována, nakolik ji to změní?
Bohužel do hlavy generála Zalužného, šéfa ukrajinských vojsk, úplně nevidíme. Myslím si, že to ofenzivu nezastaví.
Zásadní protiofenziva? Z Ukrajiny cítím obavu, aby ji Západ při neúspěchu nepřitlačil k jednacímu stolu. Putinův režim by nepřežil ztrátu Krymu, míní reportér Vojtěch Boháč
Ale jak tu situaci celou čtu, tak z vojenského hlediska to, co se stalo zhruba před měsícem – rozšíření fronty o Bělgorodskou oblast, kde ruský dobrovolnický korpus s podporou Ukrajiny začal útočit na místo, kde nebyla prakticky aktivní fronta.
Tím pádem donutil Rusko reagovat a přesouvat jednotky z té aktivní fronty hlavně na Donbase do těchto míst, kdy byl každý jeden voják důležitý, aby bránil ruské pozice. Fronta se roztáhla a Rusko oslabilo svoji obranu.
To, co se stalo s Novou Kachovkou, čtu tak, že Rusko vlastně uzavřelo tuto část fronty. Říká se, že se tam třeba až měsíc nebude moct pohybovat těžká technika, jako jsou houfnice, salvové raketomety a tanky. Rusko tak odstřihlo část fronty, za které teď může přesunout jednotky zase na obranu hlavní fronty kolem Vuhledaru, Bachmutu a dalších míst v těchto směrech.
Takže sledujeme to, že Ukrajina rozšířila frontu na sever, Rusko ji zkrátilo podél Dněpru zase na jih. Řekl bych, že je to pro Ukrajinu určitě velice nepříjemná situace.
Následky výbuchu
Vy jste při té aktuální návštěvě v této oblasti nebyl, ale říkal jste mi, že jste tam byl v lednu. Dovedete si představit následky, když porovnáváte to, co si pamatujete z ledna, s tím, co teď třeba vidíte na záběrech na sociálních sítích nebo v televizi?
Sleduji to poměrně intenzivně hlavně na telegramu. Prakticky každé ukrajinské město má svoji telegramovou skupinu, kde máte aktuální informace, fotky, videa.
Moskva viní Ukrajince z odpálení části čpavkovodu. Podle Kyjeva ho ostřelovali Rusové
Číst článek
Na videích v telegramové skupině města Cherson vidím plno z těch míst, kde jsme byli v lednu, zaplavených: jsou to paneláky, které mají první patro pod vodou, vesnice, které prakticky zmizely.
Teď když si to spojím s tím, že ta řeka byla z obou stran zaminovaná jak Ukrajinci, tak Rusy, tak ty miny jsou najednou spláchnuty neznámo kam. Dost pravděpodobně pro desítky tisíc lidí, kteří v těchto oblastech žijí, znamená návrat domů, jestli jim nějaký domov zůstal, taky nejistotu, jestli tam při odklízení bahna náhodou nebude nějaká mina.
I když se říká, že voda zhruba během dalších dvou dnů víceméně opadne, tak ukrajinské ministerstvo zdravotnictví teď varovalo před toxickými látkami ve studnách, protože na dně Kachovské přehrady byly různé chemikálie.
Byla to hluboká, dlouho stojící přehrada a ministerstvo zdravotnictví varovalo, že látky, které by tam byly už dlouho usazené na dně, mohly prakticky zničit pitnou vodu ve studních.
Takže lidé, kteří se budou vracet domů do těch zatopených míst, nebudou mít co pít, budou se potýkat s rizikem min. Často přišli o domy. Některá z těch míst jsme navštívili a představit si to je poměrně hrozné.
Důsledky pro Ukrajinu, kdo je viník a jak probíhá evakuace. Pět otázek k protržené Kachovské přehradě
Číst článek
Od úterního rána se samozřejmě spekuluje hlavně o dvou věcech: kdo za to protržení hráze může a komu to může více pomoci. O tom zkrácení fronty jste mluvil před chvílí. Když se zaměříme na tu první otázku, Rusko tvrdí, že přehradu zničila sama Ukrajina. Dá se v tuto chvíli taková možnost úplně vyloučit?
Myslím, že jsou pořád na stole tři možnosti. Samozřejmě, jedna je, že to zničilo Rusko cíleně, druhá, že to zničila cíleně Ukrajina a třetí: samovolně se to zhroutilo, zvlášť kvůli nedbalosti Ruska, které mělo strojovnu přehrady na svojí straně.
Řekl bych, že pravděpodobnost varianty, že to zničila Ukrajina cíleně, je opravdu minimální, protože i v krátkodobém kontextu, v kontextu té ofenzivy, tím rozhodně ztratila, přestože ruský ministr obrany Sergej Šojgu říká něco jiného.
Ale při jeho tvrzeních, ve kterých ruský ministr obrany říká, že pro Ukrajinu je to výhodné, protože tím zpomalila ruskou ofenzivu v oblasti, my dobře víme, že v té oblasti zrovna žádná ruská ofenziva nebyla a Ukrajině to zpomalilo protiofenzivu.
Druhá věc je, že ty dlouhodobé následky jsou gigantické. I kdyby se Ukrajině povedlo znovu dobýt všechna svá území, tak s tímto se bude vypořádávat ještě hodně dlouho.
Známe ruskou strategii na bojišti – ničit civilní infrastrukturu, dávat na ukrajinskou stranu vysoké náklady na obnovu – a toto je víceméně do extrému dotažené ruské chování, které na Ukrajině vidíme už hodně dlouho.
Začátek ukrajinské ofenzivy v Doněcké oblasti? ‚Spíš taktická epizoda,‘ hodnotí generál Macko
Číst článek
Takže bych řekl, že nejvýhodnější to bylo pro Rusko, byť je třeba taky připomenout, že přišlo o zásobování vody na severní Krym severokrymským kanálem.
Život u fronty
Už jsme mluvili o tom, že jste se v pondělí vrátil z Ukrajiny, že jste byl v té východní části. Byl jste na místech, kde se bojovalo. Kde konkrétně?
Já jsem teď trávil nejvíc času pod Bachmutem a u Avdijivky, respektive téměř v nich, což jsou dvě místa, kde se vedou nejtěžší boje. Takže vlastně sever té fronty.
Jak to v okolí fronty vypadalo? Jsou tam vůbec třeba ještě civilní obyvatelé?
Jsou, poměrně blízko. Liší se to v různých místech: když jedete třeba z Charkova na Slavjansk a Kramatorsk, tak projíždíte městem Izjum, které je z velké části zničené, tam je doopravdy velké množství domů totálně zničených, ve kterých už se nebude dát bydlet, které jen čekají, aby se dolikvidovaly a postavily nové.
Pak projíždíte třeba 50 kilometry krajiny, kde jsou jenom zlikvidované vesnice, jedna za druhou, nikdy se tam už nikdo nebude moct vrátit. Je to vlastně šílený pohled, jak to postupně zarůstá a bere si to zpátky příroda. Jsou tam zničené kostely, zničené domy, všechno možné.
Pak přijedete třeba do Slavjansku, což je město, které je sice poškozené, ale lidé v něm žijí. Další je Kramatorsk, který je teď blízko k frontě: tam máte plno civilistů, benzinky, obchody, všechno funguje prakticky, přestože je ta fronta blízko zhruba dvacet, dvacet pět kilometrů.
A pak, když jedete na Bachmut, tak projíždíte Časiv Jar, což je v současné době poslední větší město před Bachmutem. Odtamtud už se hodně lidí evakuovalo, hodně domů je tam totálně rozbitých, raketami rozstřílených, ale pořád tam nějaký život existuje.
Ukrajina zahájila ofenzivu na pěti místech v Doněcké oblasti, tvrdí Moskva. Kyjev to nepotvrdil
Číst článek
Přirovnal bych to k tomu, když jsme byli v lednu právě v Bachmutu a o to město se vedly ostré boje, zčásti už ho ovládali Rusové, ale pořád tam ti lidé zůstávali, zvlášť s argumentem, kdy nám říkali: kam bychom šli, kam jinam bychom měli jít, nikdo nás nikde nechce. Tak to je Časiv Jar.
A pak když se přibližujete už k Bachmutu, tak tam prakticky lidé nezůstali, protože v těch místech, kde jsme byli, nám nad hlavou neustále lítaly miny a rakety, svištěly jedna za druhou z dělostřelectva a tanků. To už je místo, kde šance, že vás něco zasáhne, je tak velká, že tam zůstalo doopravdy velmi málo lidí.
Právě na to, jak intenzivní ty boje na frontě jsou, jsem se chtěl zeptat. Vy říkáte: neustále něco létalo nad hlavou. Dá se to nějak kvantifikovat? Každou minutu něco proletí? Častěji, nebo méně často?
Zhruba každou minutu. Počítal jsem to, byly tam nějaké odpaly třeba z raketometů Grad, kdy vám vystřelí vlastně 20 raket za sebou, takže slyšíte asi minutu první výstřely a pak hned dopady, protože ty boje se kolem Bachmutu nevedou až na tak velkou vzdálenost.
Pak bylo třeba dvě minuty ticho, ale pak výstřel z tanku, zase chvilku ticho. Kolem nás bylo několik dělostřeleckých baterií, tak pak jste slyšeli, jak ze dvou vystřelili, pak se něco vrátilo.
Řekl bych, že nejdéle bez exploze to bylo možná pět minut, ale byly minuty, kdy něco explodovalo třeba každých 10 vteřin. Takže takto nějak vypadá intenzita v místě, které je jedno z těch nejexponovanějších.
Jak zasahuje do vedení války na ukrajinské straně byrokracie a je Ukrajina na protiofenzivu dostatečně vyzbrojená? A jak zásadní mohou být její důsledky? Poslechněte si celý rozhovor s Vojtěchem Boháčem vedený Tomášem Pancířem výše.
