Ukrajinci zahájili protiútoky a snaží si vzít zpět svá území, která jim zabrali Rusové. „Jsou pod tlakem, protože ví, že nebudou mít v blízké době mnoho dalších pokusů,“ myslí si ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). V rozhovoru pro iROZHLAS.cz ale druhým dechem dodává: „Ruská nekompetence a neschopnost v celé řadě oblastí napomáhá tomu, že se Ukrajina dokáže bránit.“

Rozhovor Praha 11:39 18. června 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Zdá se, že skutečně začala dlouho očekávaná ukrajinská protiofenziva, jsou již hlášeny některé dílčí úspěchy a znovudobytá území. Že by měla přijít, se spekulovalo dlouho a zaznívaly názory, že to Ukrajinu dostává do situace „buď teď, anebo nikdy“.
Všichni odborníci, kteří se vyjadřují k současné protiofenzivě, se shodují, že začala, ale že je brzy z toho vyvozovat jakékoliv výsledky. A já se s tímto hodnocením shoduji. Určitě budeme svědky celé řady dalších akcí a pravděpodobně dramatického vývoje.

Zelenskyj očekává úspěch, ale je opatrný. Putin předstírá sebedůvěru, ale čeká nejhorší, tvrdí analytik

Číst článek

Myslím, že tím hlavním, kdo nejvíc tlačí na ukrajinské vedení, aby bylo osvobozeno celé území Ukrajiny, jsou především sami Ukrajinci. Ačkoliv v takto principiální situaci asi není na místě se řídit výzkumy veřejného mínění, tak ale dlouhodobé výzkumy na Ukrajině ukazují, že plné osvobození celé Ukrajiny má celospolečenskou podporu.

Věřím, že se mezinárodnímu společenství podaří udržet jednotu v tom, aby se Ukrajina ubránila proti agresi a aby osvobodila celé své území. To je můj dlouhodobý postoj, který zastávám a který odráží postoj celé vlády i Česka.

Jak se to propíše do ochoty Západu Ukrajině dál pomáhat?
Ukrajinci jsou pod tlakem, protože ví, že nebudou mít v blízké době mnoho dalších pokusů osvobodit své území. Na druhou stranu vnímám, že dostali velké množství prostředků k tomu, aby toho úspěšně dosáhli. Nebavíme se jenom o vybavení, bavíme se i o tréninku, bavíme se o humanitární pomoci.

Důsledky pro Ukrajinu, kdo je viník a jak probíhá evakuace. Pět otázek k protržené Kachovské přehradě

Číst článek

Stačí se podívat, jakou velkou vlnu solidarity vyvolala ta příšerná věc s Kachovskou přehradou, kdy ji Rusové odpálili bez jakéhokoliv varování a vytvořili záplavy.

Stále nemáme potvrzené informace o tom, kdo stojí za protržením přehrady…
Ale já vůbec nepochybuji o tom, že to byla ruská strana.

Bude potřeba se ještě připravit, že válka může ještě nějakou dobu trvat. Protože Rusko stále neustupuje v tom, že bude okupovat Ukrajinu.

Osvobození celého území

Zmínil jste, že Ukrajina už nebude mít příliš dalších pokusů osvobodit některá území. Ta jsou ale často okupovaná už od roku 2014. Skutečně si myslíte, že nápor, který nastává teď, bude mít takovou sílu překlenout bariéry, které mají Rusové vykopané téměř deset let?
Ukrajina má právo obnovit svoji územní celistvost v celých hranicích, jak byly mezinárodně uznány v roce 1991, tedy včetně Krymu. Nejsem odborník na válečné operace, nedokážu tedy vyhodnotit, co je potřeba udělat pro to, aby Ukrajina získala Krym zpět z vojenského hlediska.

Na druhou stranu nepochybuji o tom, že ukrajinské velení o tom přemýšlí. Po celou dobu to deklarují, připravují se, a především na to mají právo.

Úspěšnosti ukrajinské protiofenzivy může prospívat rozhádanost ruských ozbrojených složek. Opakovaně se ukazuje, že šéf takzvané Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin není zajedno s ruským ministerstvem obrany. Za této situace, jakou očekáváte reakci na ukrajinskou protiofenzivu z ruské strany?
Kdyby to nebyla realita, řekl bych, že je to docela zábavná show. Jenže při ní zemřely desítky tisíc lidí, které tito váleční zločinci nahnali na smrt u Bachmutu nebo v jiných operacích.

‚Muž na černou práci‘ Prigožin vyjel na turné. Kreml ho tak využívá, aby připravil Rusko na dlouhou válku

Číst článek

Vnímám to, pozoruji to. Nicméně bych nespoléhal na to, že Rusko nějakým způsobem projeví slabost nebo vnitřní rozhádanost. Domnívám se, že souboj mocenských elit sám o sobě nepovede k tomu, že se Ukrajině bude dařit a lépe vyhrávat válku.

Ruská nekompetence a neschopnost v celé řadě oblastí napomáhá tomu, že se Ukrajina dokáže bránit, ale i tak stojí Ukrajinci proti obrovské přesile – ať lidské, tak stále i materiální, protože ruská armáda má stále poměrně značné zásoby. Ačkoliv nás může těšit, že západní zbraně a západní technologie dokáží tyto sovětské, dost často již zastaralé zbraně překonat.

Stav pomoci

Vrátím se zpátky k události, která minulý týden zahýbala děním na Ukrajině – protržení Kachovské přehrady. Ještě ten den ráno jste uvolnil 10 milionů korun pomoci, což je nejvyšší částka, o které můžete sám za ministerstvo rozhodnout. Jednáte s vládou o tom, že by se do postižených regionů poslalo finančních prostředků více? Protože co jsem měla možnost mluvit s odborníky, zmiňují opravdu dlouhodobé důsledky…
Ano, ten den ráno jsem rozhodl o 10 milionech, zároveň i ministerstvo obrany připravilo vlastní pomoc, kterou schválila vláda na jednání ve Vimperku. Z Česka odešla v první fázi poměrně masivní vlna pomoci. Ministerstvo zahraničních věcí tu částku řešilo společně se Státní správou hmotných rezerv a hasiči, kteří vypravili tuto pomoc.

Jako použití zbraně hromadného ničení a taktika spálené země. Politici odsuzují útok na přehradu

Číst článek

Dále jednáme o tom, že bychom navýšili pomoc některým českým humanitárním organizacím, které dlouhodobě působí na Ukrajině a máme s nimi smluvní vztahy, které nám umožňují už dnes navyšovat objemy spolupráce v závislosti na potřebách. Tohle je bezpochyby zdůvodněná potřeba.

Celkové číslo za Česko bude jednoznačně vyšší než 10 milionů korun. Uvidíme, jaké přijdou další požadavky od Ukrajinců, uvidíme, co bude potřeba, až opadne voda.

Je také potřeba si uvědomit, že velká část zaplaveného území je stále pod okupací ruské armády. Můžeme si klást otázku, jestli se brzo Rusové stáhnou, nebo jestli tam budou ještě probíhat delší dobu těžké boje. Já bych tak optimistický nebyl. Přestože vnímám, věřím a podporuji ukrajinské úsilí, vidíme, že ty věci nejdou tak rychle, jak bychom si přáli.

O nabourání ruského postupu a zasáhnout proti růstu ruské ekonomiky se snaží třeba unijní sankce. Ohledně 11. sankčního balíčku už ale běží několikatýdenní debata. Očekáváte prolomení ještě před začátkem léta?
Věřím, že do léta budeme mít 11. sankční balík. Nicméně je pravdou, že to jsou složité technické diskuze. Část sankčních opatření Evropa udělala dokonce mimo 11. sankční balík.

Byl jsem velmi rád, že konečně prošly sankce proti lidem, kteří se podílí na věznění Vladimira Kara-Murzy. Což je opravdu ukázkový politický vězeň a velký projev osobní odvahy, protože on se vrátil do Ruska. Byl na Západě, nemusel se vracet, přesto ho ruské vedení zavřelo. Dnes je v Rusku veškerá opozice potlačena a spíše probíhá hledání vnitřního nepřítele – takové to umělé, když si režim není jistý sám sebou.

Česko-ruská komunikace

Jak postupují práce na českém sankčním seznamu? Je tam stále pouze jedno jméno patriarchy Kirilla.
Ano, je tam jedno jméno. Není tajemstvím, že pracujeme na dalších záznamech a v momentě, kdy budou na vládě, oznámíme je. Až budou schváleny vládou, dřív ne.

Další věc, která se řeší v souvislosti s aktivitami Ruska v Česku, jsou „ruské pozemky“. Jaký tam je vývoj?
Jedná se o pozemky, které jsou ve vlastnictví České republiky, konkrétně je vlastní diplomatický servis zřizovaný ministerstvem zahraničních věcí. Tyto pozemky historicky sloužily k tomu, že jsou na nich budovy, které jsou ve vlastnictví Ruské federace, bydleli v nich diplomaté a sloužily k diplomatickým účelům. Takto byla formulována i usnesení, která vláda nedávno zrušila.

Byty, hostel i rekreační středisko. Česko požaduje po Rusku nájem za pozemky, které využívá

Číst článek

Naší primární motivací bylo, že potom, co se diplomatická přítomnost Ruska v Česku snížila na sedm akreditovaných diplomatů a 25 pracovníků administrativního personálu, není možné, aby v takovém velkém počtu nemovitostí probíhala diplomatická činnost. K tomu slouží i operativní poznatky, které má náš bezpečnostní aparát a které má k dispozici ministerstvo zahraničních věcí.

Takto jsme i na konci minulého roku notifikovali ruskou stranu, které jejich nemovitosti považujeme za objekty, které podléhají diplomatické ochraně podle Vídeňských úmluv.

K dalším objektům se chováme jako k jakémukoliv jinému majetku s tím, že vlastník je Ruská federace, vlastník pozemků je Česká republika. V usneseních je formulováno, že cílem je diplomatická činnost, a jelikož ta tam neprobíhá, pak je za nás v pořádku doměřit nájem.

Detaily k tomu nechci sdělovat, to je kompetence diplomatického servisu. Uvidíme, jak na to ruská strana zareaguje, je potřeba tomu dát nějaký čas.

Ještě tedy žádná reakce nepřišla?
Je to velice technicistní, mají to na starosti moji kolegové. Víc vám k tomu v tuhle chvíli nejsem schopen sdělit.

‚Vzájemná slepota‘

Bavili jsme se o ruském zastoupení v Česku. Na druhou stranu, jak vypadá české zastoupení v Moskvě? A zajímá mě to především v kontrastu s nedávným rozhodnutím Islandu, který tam jako první uzavře svou ambasádu. Česko nic takového neplánuje?
Co se týče našich objektů v Moskvě, máme tam Český dům, který je provázaný mezinárodní smlouvou vůči škole, kterou má ruská ambasáda v Dejvicích, a pak tam máme zastupitelský úřad, který podléhá Vídeňské úmluvě stejně jako ruský úřad v Praze.

Ruská ambasáda v Česku je komunikační kanál, který chceme mít otevřený, vysvětluje diplomat Konecký

Číst článek

Přiznám se, že jsem nesledoval detaily toho, proč Island zavře zastupitelský úřad v Moskvě, ale dělá to na mě dojem, že to bylo z technických důvodů. Že nebyli prakticky schopni provozovat diplomatickou misi. To je něco úplně jiného v našem případě. My technicky jsme schopni misi provozovat.

Domnívám se, že je důležité, abychom měli i v takto špatných a zmrazených vztazích, kdy Rusko představuje a bude představovat dalších desítky let nejvýznamnější bezpečnostní hrozbu pro náš evropský kontinent, abychom měli funkční zastupitelský úřad.

Je to proto, abychom byli schopni komunikovat alespoň na nějaké elementární úrovni. To si můžete představit jako předání diplomatické nóty. Jinak bychom byli vzájemně slepí. To by nepřispělo k jakékoliv šanci v dlouhé budoucnosti pracovat na normalizaci vzájemných vztahů.

Skutečně na praktické úrovni komunikace probíhá?
Čas od času ano.

Švédsko a Ukrajina

Na závěr bych se chtěla zeptat na červencový summit NATO. S jakými očekáváními na něj pojedete? Hovoří se o tom, že by na něm mělo být do Aliance přijato Švédsko a mohlo by na něm padnout společné prohlášení ve vztahu k Ukrajině.
Přál bych si, aby summit ve Vilniusu stvrdil vstup Švédka do NATO a aby Ukrajina dostala jasnou perspektivu členství v NATO. Bude to doprovozeno i balíčkem konkrétní pomoci.

V tuhle chvíli nás ještě čeká měsíc intenzivních politických jednání. Diskuze je v Alianci poměrně bohatá. Na druhou stranu moje nálada, se kterou jsem odjížděl z Osla, kde proběhla neformální ministeriáda ministrů zahraničních věcí, byla o něco lepší, než s jakou jsem tam přijížděl. Čekal jsem, že kritických nebo zdrženlivých hlasů bude zaznívat více.

Ale téměř jsem je neslyšel – a to i od zemí, které vystupují zdrženlivěji. Zaznívalo jednoznačné odhodlání, aby summit dopadl úspěšně a abychom dokázali demonstrovat jednotu Aliance, abychom dokázali bránit Evropu před hrozbou ruského imperialismu. Ačkoliv Severoatlantická aliance používá jiná slova.

Jaká je definice „úspěšného summitu“?
Mám seznam přání pro Vilnius – a to je Švédsko v NATO a vstupenka pro Ukrajinu.

Anna Urbanová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít