Válka se změnila na opotřebovávací a růst cen ropy je pro Rusko požehnáním, myslí si Matesová
Klíčový spojenec Ruska sice oslabuje, ale Kreml na izraelsko-íránském konfliktu vydělává. Vladimír Putin chce se svým údajným vlivem na Írán obchodovat se Spojenými státy. „Rusko s Íránem uzavřelo strategickou smlouvu, která ale není ze strany Kremlu dodržována,“ podotýká ale v rozhovoru pro Český rozhlas Plus bývalá zástupkyně Česka u Světové banky Jana Matesová. Podle analytiků Rusko nabízí urovnání konfliktu výměnou za volnou ruku na Ukrajině.
Když teď rostou ceny ropy, jak významná je to vzpruha pro ruské válečné hospodářství, u něhož tvoří příjmy právě z ropy a zemního plynu asi 30–40 procent celkových příjmů rozpočtu?
Je to rozhodně velká vzpruha. A v rámci ruského postoje vůči izraelsko-íránskému konfliktu je otázkou hodně citlivou, protože Rusko tam má jak ekonomické a vojenské zájmy, tak geopolitické zájmy. Růst ceny ropy je samozřejmě pro Rusko požehnáním. Cena ropy totiž od nástupu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu klesla velmi významně, skoro o 30 procent. Očekávalo se tedy, že po tomto poklesu cen ropy poklesnou také příjmy Ruska. Jenže od poloviny květná se cena ropy zase zvýšila přibližně o 25 procent. Takže tato rozpočtová bolest ruské ekonomiky se pro současný okamžik zdá zažehnaná.
Zaútočí Spojené státy na Írán? A jak se vyvíjí cena ropy? Odpovídají publicista Tomáš Klvaňa a ekonomka Jana Matesová
Může nějak konflikt mezi Íránem a Izraelem ovlivnit zásobování ruské armády?
Zásobování ruského válečného průmyslu z Íránu bylo velmi významné, zejména u dronů. Už například na podzim 2022 Írán pomohl Rusku založit továrnu na vlastní produkci dronů. Írán jim předal know-how zaškolil lidi a také zaškoloval ruské vojáky v zacházení s drony. Dnes tedy už Rusko spoléhá na vlastní produkci dronů.
Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov prohlásil na ekonomickém fóru v Petrohradu, že ruská ekonomika je na pokraji recese. Má pravdu?
Asi ano, ale to se očekávalo. I ruské oficiální zdroje, zejména Centrální banka, očekávaly už od začátku roku, že letos bude ruská ekonomika stagnovat. Zkrátka to je válečná ekonomika, je to ekonomika, která se naprosto obrátila k zásobování fronty. Chybí tedy produkční kapacity pro spotřební zboží. V Rusku chybí také lidé, část mladých mužů a mužů v produktivním věku je na frontě. Další zase pracují ve vojenských firmách. Inflace je vysoká.
Existoval obrovský tlak na Centrální banku, aby snížila jedenadvacetiprocentní úrokovou sazbu. Ale když máte inflační tlaky ve válečné ekonomice, tak zvyšování úrokových sazeb nejde moc dobře ukočírovat. Nakonec banka trošku ustoupila. Inflace je ale pořád vysoká. Že by zrovna tohle způsobilo politické otřesy v Rusku, to se nedá moc očekávat.
‚Energetické dodávky zneužívá jako zbraň.‘ Unie navrhla postupný konec dovozu ruského plynu a ropy
Číst článek
Jak velký problém by byla pro Rusko změna íránského režimu?
Kdyby se v Íránu změnil politický režim, pro Rusko by to bylo extrémním rizikem. Írán je pro ně strašně důležitým geopolitickým partnerem ve snaze o změnu světového řádu. Uzavřely spolu strategickou smlouvu. Ta smlouva třeba říká, že Rusko by mělo zásobit Írán prostředky vzdušné obrany, což Rusko nedělá. Teď je tam tedy trochu i napětí. Rusko jako strategického partnera íránský režim potřebuje a zároveň si nechce narušit své zlepšující se vztahy se Spojenými státy.
Pomoc Ukrajině
Stejně jako ruské hospodářství zpomaluje i ukrajinské. Podle Anderse Åslunda z think-tanku Atlantic Council by Ukrajině k vítězství pomohlo, kdyby Západ zdvojnásobil ukrajinský vojenský rozpočet ze současných 100 miliard dolarů ročně na 200 miliard dolarů. Mohlo by to fungovat a pomoct třeba Ukrajině ustát ruský tlak, nebo dokonce vyhrát válku?
K vítězství by to určitě mohlo pomoci v roce 2022. Západ tehdy udělal obrovskou strategickou chybu a neuvědomil si, že ruská armáda byla v dezorientaci a dezorganizaci. Ruské hospodářství ještě nebylo připraveno na to, co přijde, takže velmi rychle klesalo. Tehdy by to možná pomohlo.
A dnes?
Dnes ta válka je už opotřebovávací. Rusko na tento způsob války má síly a Ukrajina potřebuje aspoň držet území, která dobyla. Z tohoto hlediska by zvýšení pomoci pomohlo. Dalo by to Ukrajině samozřejmě lepší vyjednávací šance a taky šanci, že mezi západními státy se dnešní rozbouřená situace, po nástupu prezidenta Trumpa, stabilizuje. Čas tedy trošku hraje pro Ukrajinu, ale potřebuje velkou pomoc ze strany Západu.
