Války o vodu se experti nebojí, vliv suroviny ale bude dále růst

Množství dostupné pitné vody klesá, a to už nejen v oblastech Afriky, ale i v mnohem rozvinutějších částech světa. I proto se z vody stává strategická surovina. Z obavy z jejího možného nedostatku dokonce některé evropské země jako Francie nebo Bulharsko zakazují těžbu některých nerostných surovin, která je na spotřebu vody velmi náročná.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Tudy teče vyčištěná voda do řeky Moravy

Tudy teče vyčištěná voda do řeky Moravy | Foto: Aleš Spurný

Podle Jakuba Landovského z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy ale v nejbližší době nehrozí, že by se vedly o vodu války, jak někteří spekulují.

„Podobné alarmující prognózy byly populární zejména v 90. letech, nyní se většina odborníků shoduje na tom, že bezprostřední nebezpečí válek o vodu v tuto chvíli nehrozí. Přírodní zdroje ale budou hrát v mezinárodních vztazích 21. století určitě velmi důležitou roli, ale voda není ropa,“ vysvětluje Landovský a pokračuje:

Přehrát

00:00 / 00:00

Roli vody v mezinárodních vztazích přiblížil na Rádiu Česko Jakub Landovský z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze

„Voda se chová v geografickém prostoru zcela odlišně. Ropa a ostatní fosilní paliva jsou k dispozici na časově omezenou dobu a zůstávají na jednom místě. Voda je k dispozici neomezeně dlouho a je jí na Zemi víceméně pořád stejné množství.“

Větší roli než změny v množství vody podle něj budou hrát například intenzivní sucha nebo záplavy v důsledku klimatických změn. A především celková nepředvídatelnost toho, jak se voda v geografickém prostoru chová.

Voda je v nairobském slumu nedostatkovým zbožím. Důsledkem jsou epidemie

Číst článek

Největší problém s nedostatkem vody má podle Landovského území Palestiny, kde se propojil vliv klimatu s nefunkčním státem.

Dostupnost vody bude mít také vliv na to, které státy budou bohaté a které chudé. „V mezinárodních vztazích se každá strategická výhoda dá využít. Pokud se podíváme na Turecko, které je na vodu velice bohaté a navíc má prostředky, jak to své vodní bohatství uschovat a regulovat, staví se obrovská přehrada v jihovýchodní Anatolii. Když došlo k ochlazení turecko-izraelských vztahů, tak byly zaraženy projekty, které měly potrubím dopravovat vodu z jižního Turecka do Izraele,“ připomíná Jakub Landovský z FSV UK.

Barbora Kreuzerová, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme