Ukrajina sjednocuje Evropu a bude i do budoucna, věří nizozemský král před historickou cestou do Prahy
Na začátku června přijede na úplně první státní návštěvu Česka panovník Nizozemska Willem-Alexander s manželkou Máximou. Krátce před summitem NATO v nizozemském Haagu má jeho cesta potvrdit výborné vztahy mezi oběma zeměmi, které posílila válka na Ukrajině. Tuto roli bude podle něj hrát dál i v evropském měřítku, uvedl na dotaz iROZHLAS.cz a Radiožurnálu při unikátním setkání s českými novináři.
Královský palác Huis ten Bosch stojí na severovýchodním okraji Haagu obklopený rozlehlým parkem. Willem-Alexander v něm s rodinou žije od roku 2019. Pracovní schůzky mívá vždy v druhém paláci v centru města.
Tentokrát ale udělal výjimku a skupinu českých médií, mezi kterými byl i Český rozhlas, pozval poprvé k sobě domů. Dva týdny před svou cestou do Prahy.
Setkání novinářů s nizozemským monarchou má svá specifika a ustálená pravidla. Král se nikdy necituje ani nefotí. I když se v minulosti několikrát dostal do křížku s médii a spory o fotografování královské rodiny řešil i nizozemský soud, v osobním kontaktu s nimi je Willem-Alexander vstřícný a nebojí se vtipkovat.
Třeba o tom, jak před čtyřmi roky vezl jako druhý pilot aerolinek KLM fanoušky dvou nizozemských fotbalových klubů do Prahy – a ti zjistili, kdo seděl v kokpitu, až po přistání.
Zda bude pilotovat letadlo při své státní návštěvě Česka na začátku června, nechal takticky bez odpovědi. Vyloučené to ale údajně není. V minulosti už to udělal několikrát. Se stroji nizozemských aerolinií létá tento nadšený letec dvakrát až třikrát měsíčně, jak prozradil.
V Česku o Ukrajině a pro ni
V Praze bude s prezidentem Petrem Pavlem, premiérem Petrem Fialou (ODS) a dalšími ústavními činiteli mluvit například o spolupráci při podpoře Ukrajiny.
Merz už nechce zveřejňovat podrobnosti o zbraních pro Kyjev. Ukrajinský diplomat rozhodnutí kritizoval
Číst článek
Nizozemsko se od počátku finančně zapojilo jako jeden z největších přispěvatelů do české muniční iniciativy, která pomáhá po celém světě shánět velkorážovou munici pro ukrajinskou armádu čelící ruskému agresorovi. Dalo na ni doposud 250 milionů eur (6,2 miliardy Kč) a na letošní rok plánuje dalších 270 milionů eur (6,7 miliardy Kč) na nákup v Česku vyráběné munice.
Tuto iniciativu považuje nizozemský panovník za doklad toho, že Evropa umí reagovat na krize a že Česko hraje v evropské reakci na ruskou invazi na Ukrajinu vůdčí roli. Dění na Ukrajině tak podle něj přispělo ke sjednocení postojů nejen Nizozemska a Česka, ale v celé Evropské unii a to samé očekává i do budoucna. Případný neúspěch Ukrajiny vnímá jako bezpečnostní riziko pro celou Evropu.
Strategické probouzení Evropy
Podobně to vidí také nizozemský ministr zahraničí Caspar Veldkamp, který s královským párem 4. a 5. června dorazí do Prahy. „Všechny evropské země teď spolupracují mnohem víc než v minulosti. Já sám jsem každý den v kontaktu s mými evropskými kolegy,“ popsal na dotaz iROZHLAS.cz a Radiožurnálu. „Je to otázka důvěry, která teď panuje i mezi Nizozemskem a Českou republikou. To je teď hodně silné,“ tvrdí.
V Evropě v současnosti podle něj dochází ke „strategickému probouzení“ a uvědomění si, že se změnila geopolitická situace a postavení starého kontinentu v očích dosavadního hlavního spojence – Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa. Veldkamp oceňuje, že na to unie reaguje praktickými kroky, jako je posilování vlastní obrany, a ne snahami dojednat nějakou novou evropskou smlouvu jako v minulosti.
Tanky, radary i ‚Svobodka‘
Toto praktické posilování spolupráce probíhá podle šéfa nizozemské diplomacie také mezi „zemí tulipánů“ a Českem: „Spolupracujeme na tancích T-72, jejichž renovaci (pro ukrajinskou armádu – pozn. redakce) v České republice financujeme. Dále na vozidlech protivzdušné obrany, houfnicích, radarových systémech a mnohém dalším.“
„A neomezuje se to jenom na oblast obrany. Můžeme spolupracovat na udržení financování a chodu Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda, což je další česká iniciativa. To by také bylo velmi důležité,“ doplnil Veldkamp.
Jak zbrojní spolupráce, tak svoboda médií budou dalšími stěžejními tématy návštěvy nizozemského krále v Praze. Při její příležitosti se očekává podpis některých dohod mezi zbrojaři, které ale nizozemská strana zatím nechce specifikovat.
Nizozemci by nicméně rádi vytvořili společné podniky s českými firmami. V království u Severního moře totiž nejsou žádní výrobci munice, která se dnes kvůli Ukrajině ukazuje jako kriticky důležitá. Uvažují také o nákupu českých radarů.
Willem-Alexander v české metropoli rovněž zavítá do sídla stanice RFE/RL, která vysílá do zemí východní Evropy, kde nepanuje svoboda slova. Trumpova administrativa jí v březnu odebrala peníze na provoz. Česká vláda v reakci na to iniciovala debaty o jejím financování z Evropy. Tento týden oznámila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, že ji EU podpoří částkou 5,5 milionu eur, v přepočtu skoro 140 miliony korun.
Česko od začátku invaze poskytlo Ukrajině vojenskou pomoc za 1,3 miliardy eur
Číst článek
Zbraně přeměněné ve zvon
Svobodu přijede 58letý nizozemský monarcha do Prahy podpořit nejen symbolicky. V kostele Nejsvětějšího Salvátora u Karlova mostu posvětí spolu s prezidentem Pavlem nový zvon svobody odlitý před dvěma týdny v Nizozemsku.
Na jeho výrobu byly použity kusy ruské rakety a dělostřeleckého náboje vypálených na Ukrajinu. Jeho zvonění má být voláním k pokoji a svobodě, jak přímo stojí na 220kilogramovém zvonu, který už je připravený ve zvonařství v nizozemském Astenu a do Česka se přesune pár dní před královým příjezdem.
Autoři projektu jím chtějí obrátit tradici, kdy se v minulosti během válek zvony přetavovaly na zbraně. Za druhé světové války tak zmizela drtivá většina pražských zvonů. Teď se naopak zbraně přeměnily ve zvon.
Zpátky v Praze
Nizozemský panovník byl naposledy v Česku v roce 1994, kdy ho navštívila matka Willema-Alexandera, tehdejší královna Beatrix. Nejednalo se ale o státní návštěvu. Na tu vůbec poprvé v historii dorazí až její syn, který stojí v čele Nizozemska od roku 2013.
Do Prahy se podle svých slov s manželkou velmi těší. On sám v naší zemi poprvé zdaleka nebude. Zavítal sem už po revoluci ještě v dobách Československa a jako korunní princ přijel v roce 2004 do Prahy v roli vyslance pro vodní hospodářství, který pomáhal s protipovodňovými opatřeními v Česku.
S naší metropolí ho ale možná pojí i něco víc. Praha byla údajně jedním z měst, kde se tajně scházel se svou pozdější ženou, Argentinkou Máximou, která ho teď při historické cestě pro nizozemské krále bude doprovázet.
