Války zrozené z 11. září nestály za to, říkají Američané
Američané ztrácejí víru ve smysl války v Afghánistánu. Z Iráku se stahují, ale 3 ze 4 Američanů nejsou přesvědčení o tom, že všechno to válečné úsilí učinilo Ameriku bezpečnějším místem.
20. září 2001 prezident Bush v americkém Kongresu vyhlašuje válku proti terorismu. A dává jasně najevo, že prvním cílem Spojených států bude Taliban vládnoucí v Afghánistánu. Když pak v říjnu zahájili Američané a jejich spojenci válečné operace, měli mandát OSN a podporu veřejnosti v demokratickém světě.
Jenže o rok a půl později začali další válku, tentokrát proti Iráku. Jednotná podpora ve světě se rozplynula, ale aspoň v Americe souhlasila ještě pořád většina obyvatel. Americký institut Pew Reasearch Center nedávno zkoumal nynější názory na válku. Jak říká Carroll Doherty, zástupce ředitele, je to docela smutný obrázek:
Vít Pohanka zpovídal pro Radiožurnál běžné Američany a zajímal se o jejich názory na války poslední dekády
„Brzy to bude deset let, co začala válka v Afghánistánu. My jsme se ptali lidí, jestli podle nich války po 11. září zajistily Americe větší bezpečnost a ochranu před teroristickými útoky. V případě Afghánistánu si to myslí jenom čtvrtina lidí.“
Podobné je to v případě Iráku: „Máme za sebou desetiletí válek, které ale podle názoru veřejnosti nepřispěly k většímu bezpečí Spojených států ve válce proti terorismu.“
Carroll Doherty má přitom ještě v živé paměti, jak jiné to bylo před deseti lety:
Ztráta přehledu, podpory i zájmu
„Když jsme poprvé zjišťovali podporu pro válku v Afghánistánu na podzim roku 2001, vypadalo to úplně jinak. Tenkrát panovaly u většiny veřejnosti spíš obavy, že prezident Bush bude váhat. Drtivá většina Američanů chtěla zásah proti pachatelům útoků z 11. září, kteří se podle nich skrývali v afghánských horách. Podpora války byla tenkrát devadesátiprocentní a teprve postupně se v průběhu příštích deseti let vytrácela.“
Američané ztratili do značné míry přehled o tom, proč se vlastně ještě konkrétně v Afghánistánu bojuje. Určitě je znát únava válkou. Současně s tím ale nechtějí Američané nechat Afghánce znovu napospas různým extrémistům, jako to udělali v první polovině devadesátých let. Lidé ve Spojených státech určitě nechtějí, aby se z Afghánistánu znovu stala jedna velká základna Al Káidy nebo jiných podobných organizací.
Američané jsou tím tak trochu rozpolcení. Převažující trend je ale naprosto zřetelný a jasný: po deseti letech konfliktu chce stále větší počet Američanů, aby se jejich vojáci vrátili domů.
Společné přání: přivezte naše chlapce domů!
V parku National Mall na dohled od Kongresu, kde prezident Bush před deseti lety válku proti terorismu za všeobecného vlasteneckého aplausu vyhlašoval, si spolupracovník Radiožurnálu Vít Pohanka v náhodných rozhovorech s Američany potvrzoval to, co říkal Carroll Doherty.
Někteří nevědí, co si o válkách myslet. Jiní jsou přesvědčení, že vláda začala válčit kvůli penězům, protože se na válce dá vydělat. Což je zvlášť ironické, vzhledem k tomu že konflikty v Afghánistánu a Iráku přispěly značnou měrou k enormnímu zadlužení Spojených států.
„Hodně lidí už na válku vlastně zapomnělo, vždyť trvá tak dlouho. Ale jedno je jisté: měli by už naše vojáky přivézt zpátky domů,“ říká Stacey u Washingtonova památníku a dívá se výmluvně přímo na nedaleký Bílý dům.
