Ve Spojených státech jsou miliony zbraní. S tím už se nic nedá dělat, říká zastánce práva na jejich držení
Počet útoků se střelnou zbraní ve Spojených státech rok od roku stoupá. Loni bylo v USA 40 hromadných vražd, tedy více než dvakrát tolik než před pěti lety. Spojené státy mají za sebou v posledních letech několik vražedných útoků ve školách. Volání po zpřísnění pravidel držení zbraní ale Kongres zatím nevyslyšel. Zbrojní lobby se hájí druhým dodatkem Ústavy, který podle výrobců pistolí a pušek zaručuje právo vlastnit zbraň.
Základní škola v texaském Uvalde stojí ve čtvrti přízemních dřevěných domů. Před každým je zaparkované auto a je tady nebývalý klid. Místo zvonění se tu ozývá kokrhání kohouta a parkoviště před školou je úplně prázdné.
Škola je totiž opuštěná, okna má zatlučená dřevěnými deskami a je obehnaná plotem, na kterém je textilie, aby nebylo vidět dovnitř. Právě tady došlo 24. května 2022 k jedné z nejstrašnějších školních hromadných střeleb. Osmnáctiletý střelec zabil devatenáct dětí a dvě učitelky.
Policii trvalo 77 minut, než střelce s útočnou puškou zneškodnila. Se zásahem strážci zákona vyčkávali na chodbě školy a před ní. Případ vstoupil do povědomí lidí jako ukázka neschopnosti bezpečnostních složek.
Porušení předpisů
David Robbs žije v Uvalde a na případ před dvěma lety si dobře vzpomíná. Střelci bylo teprve osmnáct. Podle něj mu v prodejně se zbraněmi neměli pušky vůbec prodat. Koupil si ale dokonce dvě. Někdo v obchodě porušil platné předpisy. Prodal mladíkovi zbraně i náboje do nich.
Když si David kupoval pistoli, měl na ni deset dnů čekat. Mladík si ale odnesl pušky prakticky hned, bez prověření jeho kriminální minulosti nebo psychického stavu.
Interrupce před volbami dělí americkou společnost. Aktivisté jsou před klinikami i parlamentem
Číst článek
Neměla by se tedy pravidla pro získání zbraní v celých Spojených státech zpřísnit? „Mluvíte o přísnějších pravidlech. Nevím, jestli potřebujeme přísnější pravidla. My potřebujeme, aby se dnešní pravidla dodržovala. Při dnešní vyspělosti mládeže a chybějících mantinelech a odpovědnosti by možná měla být vyšší věková hranice pro získání zbraně, nevím,“ říká paní Iván, prodavačka starožitností v centru Uvalde.
„Ale vím, že některé 11–12leté děti jsou velmi vyzrálé. Dokážou se správně chovat a zacházet s brokovnicí nebo puškou zodpovědně. Takže to nejde vztáhnout úplně na všechny.“
‚Zákony výhodné pro bílé‘
Pravidla pro držení zbraní si určuje každý z amerických států sám. Někde jsou přísnější, někde zcela volná.
Průzkumem ve skoro polovině států jsem zjistil, že zatímco například v New Yorku musíte před koupí zbraně absolvovat nejméně pětihodinový kurz zacházení s ní, ve Virginii nebo Texasu vám k nákupu stačí jen řidičský průkaz daného státu a brokovnici si můžete odnést skoro ihned. V Nebrasce na středozápadě si musí kupec donést povolení místního šerifa, který prověřuje jeho kriminální minulost a lékařské záznamy.
Exstarosta New Yorku musí odevzdat část majetku. Volební komisařky dostanou střešní byt i mercedes
Číst článek
Pravidla pro držení zbraní by nejraději přitvrdila paní Sussana, která žije v Nashvillu ve státě Tennessee. „Míra zločinnosti je v téhle zemi astronomická. Lidé mají pocit, že u sebe mohou nosit zbraň. To je pozůstatek z historie podle druhého dodatku Ústavy v otrokářských státech. Nemá to nic společného s válkou o nezávislost. Bylo to k tomu, aby bílí mohli zabránit vzpouře černochů. Zákony o zbraních v tomto státě jsou výhodné pro bílé,“ myslí si.
„Stěžujeme si na to u našeho nejvyššího soudu, ale máme proti sobě silnou lobby Národní střelecké asociace. Podle mne potřebujeme víc rozumných zákonů o zbraních. Musíme lidem dovolit mít zbraně k lovu a sportovní střelbě, ale není důvod, aby měl někdo doma samopal typu kalašnikov.“
Druhý dodatek ústavy
Nechat tedy vše tak, jak je – jak to prosazuje republikán Donald Trump, nebo zpřísnit pravidla a zavést povinné prověřování bezúhonnosti a zdraví těch, kdo si zbraně kupují, jak chce demokratka Kamala Harrisová?
Potomek českých přistěhovalců z texaského Houstonu George Matcek má cekem jasno.„Stávající stav věcí vždy fungoval dobře, než se ke zbraním dostali nezodpovědní lidé. Sama zbraň lidi nezabíjí. Zabijákem je člověk, který zmáčknul spoušť. Když máte nezodpovědné lidi se zbraněmi, objeví se i zločiny, které se stávají,“ říká.
Harrisová je pro podporu Kyjeva. Nejednala by s Putinem o míru bez účasti Ukrajiny
Číst článek
„Víte, říká se, že vytlačenou pastu už zpátky do tuby nevrátíte. Stejně už se nedá nic dělat s tím, že mezi lidmi ve Spojených státech jsou miliony zbraní. To už se prostě nedá vrátit zpátky. Nejlepší, co s tím můžete dělat, je bojovat proti zločinu a vzdělávat lidi, jak zodpovědně používat zbraně. A také zabránit tomu, aby se zločinci ke zbraním dostali.“
Podle pana George je ve státech a městech s přísnými zbraňovými zákony kriminalita vyšší, než tam, kde je snadné si zbraň pořídit, třeba právě v Texasu. Tam totiž nikdo nikdy neví, jestli lidé kolem něj nemají u sebe zbraň a každý si tedy dává pozor.
Sám žádnou zbraň nenosí, protože je to kus oceli, který překáží. Doufá, že zbraň nikdy nebude potřebovat.
‚Právo na vlastnictví zbraně‘
To kandidátka demokratů na prezidentku Kamala Harrisová nedávno přiznala, že vlastní pistoli značky Glock a umí s ní zacházet. Hlavně na střelnici. Na rozdíl od Donalda Trumpa je ale pro tvrdší podmínky pro získání zbraně.
Ten slibuje, že nedá na druhý dodatek Ústavy Spojených států dopustit. Podle extenzivního výkladu tohoto článku ústavy hájeného zbrojní lobby má každý jednotlivec v Americe právo na vlastnictví zbraně. Zcela jasně to ale text dodatku neříká. Donald Trump garantuje, že až bude prezidentem, nikdo se ústavního dodatku ani nedotkne.
Před uzavřenou školou v texaském Uvalde je pod starým jasanem improvizovaný pomník. 21 bílých křížů a malované kamínky, plastové květiny a plyšové hračky. Je to nejen památka na devatenáct dětí a dvě učitelky, které ve škole zastřelil osmnáctiletý mladík, ale je to i memento, že je americká společnost v otázce zbraní velmi rozpolcená.
Další díl seriálu k americkým volbám bude na téma stavu americké ekonomiky a životních nákladů.