Venezuela sázela na ruské poradce. Ti jí ale zřejmě potřebnou podporu neposkytli, konstatuje analytik
Venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželku zadržely americké zvláštní jednotky Delta Force. Podle venezuelského ministra obrany Vladimira Padrína zasáhly americké údery raketami i civilní oblasti. Země se podle něj připravuje na konflikt. Lukáš Dyčka z Vojenské akademie ve Vyškově ale významnější odpor venezuelské armády v případě pokračování konfliktu neočekává. A odkazuje se i na slabý odpor během sobotního útoku.
Pokud by bylo motivací USA – podle Lukáše Dyčky z Vojenské akademie ve Vyškově – jen zajetí prezidenta Nicoláse Madura, nemá administrativa Donalda Trumpa už žádný důvod v útocích pokračovat.
Odborník totiž upozorňuje, že Trump nikdy nezmiňoval svou motivaci na změně venezuelského režimu. „Pokud jim šlo o změnu režimu, tak bude záležet na tom, jak moc se ten režim dokáže teď konsolidovat. Případně zda nevypukne, řekněme, prodemokratické povstání, což by mohlo vyvolat další americké údery, které se budou snažit změnu režimu podpořit,“ konstatuje Dyčka.
Zajímavá je podle něj prakticky nulová reakce ze strany venezuelských ozbrojených sil. „Třeba protivzdušná obrana se v zásadě nijak neprojevila, což může souviset s tím, že jí do jisté míry kontrolují Rusové a mohlo dojít k nějaké dohodě mezi USA a Ruskem,“ předestírá Dyčka jednu z teorií, proč se USA nesetkaly s větším odporem, který by tak nemusel následovat ani v případě možného pokračování konfliktu.
Síla venezuelské armády je totiž podle Dyčky omezená a trpí na nedostatek personálu, který by byl schopen armádní systémy obsluhovat.
Maduro je ve vazbě v Brooklynu. Obžalován může i se svojí ženou být už v pondělí
Číst článek
„Venezuela má velké množství ruských zbraní, letounů SU-30, protivzdušných systémů a v poslední době nakupovala poměrně výrazně také čínské zbraně. Sama ale nemá schopnost tyto zbraně provozovat. Zdá se, že Venezuelané záviseli do značné míry především na ruských poradcích a vzhledem ke – zdá se – poměrně dobrým vztahům Američanů a Rusů v současné době je možné, že zkrátka Rusové neposkytli podporu, kterou Venezuelci potřebovali,“ rozvíjí svou myšlenku odborník.
Proto by Dyčka sázel, že v případě většího konfliktu, nepůjde o masivní odpor armády, ale spíše o odpor menších organizovaných skupin, které nebudou bojovat nezbytně nutně za zachování suverenity Venezuely, ale spíše o přístup k ziskům třeba z drogového obchodu. „Ten režim nebyl příliš populární, to znamená, že není moc pravděpodobné, že by jej někdo výrazně bránil. Já sám bych v tuto chvíli na pokračování odporu nesázel, ale opět záleží na tom, jak moc ten režim dovede mobilizovat svou podporu. Zatím to nehodnotím příliš pravděpodobně,“ doplnil.
Jako v Panamě
Formát podobných úderů ale není podle odborníka z vojenské akademie unikátní. Už v minulosti ho USA používali v případě, že chtěli zlikvidovat vůdce nějaké organizace nebo státu.
Expert: Únos Madura bude Trump vydávat za politický úspěch. Vývoj ve Venezuele nelze předvídat
Číst článek
„Nejdříve zarušit protivzdušnou obranu – čemuž odpovídaly údery na některá z venezuelských letišť – a omezit velící struktury toho režimu tak, aby nebyl schopný efektivně reagovat. No a nakonec muselo následovat i vysazení speciálních sil, patrně Delta Force, které toho prezidenta zajeli a velice rychle eskortovali pryč,“ popisuje Dyčka.
Stejnou taktiku už použily USA třeba i v případě útoku na Usámu bin Ládina, nebo při likvidaci šéfa Islámského státu, nebo před více než třiceti lety při zadržení někdejšího panamského prezidenta Manuela Noriegy, který si také vyslechl v Americe třicetiletý trest vězení.
Soudit USA plánují podle prohlášení tamní administrativy také Madura, kterého už obvinily úřady v New Yorku z podílu na organizování pašování drog do Spojených států v rámci Kartelu sluncí, který je podle Washingtonu teroristickou organizací.
Venezuelský prezident před časem požádal o pomoc nejenom Rusko, ale také Čínu. Její pomoc ale je také velmi nepravděpodobná.
„Čína potřebuje především ropu z Venezuely a zdá se, že je ochotná, dohodnout se s kýmkoliv, kdo ve Venezuele bude vládnout v budoucnu. A z pohledu Ruska, které je víceméně výrazně vytíženo na Ukrajině, by ta podpora mohla být nejvýše rétorická, ale v zásadě nemohla být žádná jiná,“ vysvětluje Dyčka s tím, že ale nevypadá, že by Rusko proti americkému zásahu hlasitě protestovalo.
