Vnuci zakladatele Renaultu žádají odškodné za poválečné zestátnění firmy
Potomci zakladatele francouzské automobilky Renault požadují odškodnění za poválečné znárodnění firmy. Automobilku, kterou Louis Renault a jeho bratři založili v roce 1898, Francie zestátnila v roce 1945 krátce po smrti Louise, který byl obviněn z kolaborace s nacisty. Zemřel ve vězení, aniž by předtím stanul před soudem. Francouzský stát dnes vlastní v automobilce Renault patnáctiprocentní podíl.
Dědici Louise Renaulta žádali o odškodnění už v roce 1959, úřady ale žádost zamítly. Nyní se sedm vnuků zakladatele firmy obrátilo na pařížský soud. Chtějí, aby určil odborníky, kteří by měli stanovit výši odškodného.
Jak na Rádiu Česko upozornil spolupracovník ve Francii Martin Hybler, znárodňování firem ve Francii po konci války bylo v celku běžné. „Byla to fáze, kdy u vlády byli odbojáři, tedy komunisté a gaullisté, a kolaborační podniky byly znárodněny, podobně jako byly v prvním období zestátněny banky a dráha. Byl to takový masivní pohyb doleva,“ přiblížil.
Vnuci zakladatele francouzské automobilky Renault požadují odškodnění za poválečné znárodnění firmy. Příspěvek Heleny Berkové a rozhovor se spolupracovníkem Martinem Hyblerem.
Právní zástupce potomků ale upozorňuje na to, že jde o jedinečný případ, protože je to jediné zestátnění, které se odehrálo bez úředního rozhodnutí a bez odškodného.
„O znárodnění Renaultu bylo rozhodnuto čistě jen dekretem, nedošlo k soudu, protože Louise Renault zemřel. V dnešní době se jeho rodina snaží o jeho rehabilitaci, o navrácení jeho občanské cti. Chce dokázat, že nebyl kolaborantem a neměl vliv na provoz své tehdejší firmy, která byla pod německým dozorem,“ uvedl.
Upozornil, že od doby, kdy potomci Renaulta (v roce 1959) neúspěšně žádali o odškodnění, došlo k právní reformě, která umožňuje položit soukromníkovi otázku ústavnosti určitého zákona.
„V tomto případě jde otázku ústavnosti dekretu, který znárodnil Renault. Rozhoduje o tom ústavní rada, ale žádost musí podat kasační soud, který vyšetřuje problém na žádost tribunálu velké instance v Paříži. Takže je to dlouhá a komplikovaná právní procedura,“ vysvětlil.
