Z Fica by byl bez listopadu 1989 superkomunista. Je vlčák, ale nemá to moc promyšlené, říká spisovatel
Na Slovensku se chopili moci nevzdělanci bez skrupulí. Jako v letech 1939 a 1969, soudí spisovatel, publicista a scenárista Pavel Kosatík, mimo jiné autor knih Slovenské století a Slovensko 30 let poté. „Obrat k Robertu Ficovi se stal ze zoufalství,“ říká pro Český rozhlas Plus. „Fico je člověk, který nikdy nebyl proškolený pro demokracii. Kdyby nenastal rok 1989, tak by se stal superkomunistou,“ tvrdí v pořadu Osobnost Plus.
„Nevím, jak to měl tehdy Robert Fico s tajnými službami,“ připouští Kosatík. „Ale před rokem 1989 byl připravován na vysokou kariéru. Nebýt listopadu, tak by jel do Spojených států, kde by dělal nějakou důležitou stáž. To je z jeho biografie známo,“ připomíná.
Fico tak byl podle spisovatele „nasměrován k něčemu, co po listopadu nemohl beze zbytku naplnit“. „Ale teď dělá, co může, aby se to tomu co nejvíce podobalo,“ hodnotí politický vývoj na Slovensku a priority tamního premiéra.
Toto směřování ovšem nevyhovuje ani mnoha voličům slovenské vládní koalice, upozorňuje Kosatík. „Jejich obrat k Ficovi se stal ze zoufalství,“ tvrdí s narážkou na někdejšího slovenského premiéra Igora Matoviče.
„To je vždycky strašné, když se demokratičtější síly než jsou ty, které tvoří současnou garnituru, ukážou neschopné. Protože tím nediskreditují jenom sebe sama, ale i samotný demokratický systém,“ zdůrazňuje.
Slovensko v žebříčku vnímané korupce spadlo o 12 míst. Podle opozice se jí během vlády Fica vždy dařilo
Číst článek
„Pak do toho vlítne takový vlčák jako Fico, který kromě revanše možná už moc dalších plánů nemá. A začne v tom řádit,“ pokračuje spisovatel. Nemyslí si ale, že Fico má promyšlený plán, co dělat dál: „Kdyby měl, tak to tam přece teď vypadá jinak. Teď má neobyčejně křehkou většinu.“
Jenže ani slovenská opozice nemá dost pevné politické pozice, obává se scenárista. „Většina rétoriky na demonstracích je vedena v morální rovině. Říkají ‚slušnost‘. To je jako v roce 89. To je mi líto, protože nemám pocit, že je to velký pokrok. Nedostatečně silně artikulují, že vedou politický zápas,“ vysvětluje Kosatík.
Mezinárodní kritika
Na slovenskou vládu se mimo jiné i z české strany snáší kritika, země je označována za nedemokratickou. Z pohledu Pavla Kosatíka je to správně.
„Mezinárodní kritika může začít v jakémkoliv okamžiku, poněvadž už to není jako před rokem 1989. Tehdy když někdo něco někde ‚kváknul‘, tak se řeklo, že je to vměšování,“ říká.
Blíží se rozuzlení slovenské vládní krize. Ve hře jsou přesuny i rozpůlení jednoho ministerstva
Číst článek
„Dneska jsme všichni v Evropě a máme právo si do toho navzájem mluvit. To nám nikdo nemůže zakázat. To, jestli tam vznikne diktatura, na nás bude mít velký vliv. I kdybychom neměli zájem o Slovensko, tak ze sebeobranných důvodů to musíme dělat,“ dodává spisovatel.
Demokracii považuje za ideu, která přesahuje hranice jednotlivých zemí. „Tím pádem se o tom smíme bavit bez ohledu na to, čemu se staromódně říkalo státy. Nepřeháněl bych to ale s empatií k nacionalismům,“ říká.
Vývoj podobný tomu slovenskému přesto v Česku neočekává. „Andrej Babiš (ANO) se od Fica liší v tom, že on se politikem stával až posléze. Byl původně byznysmenem, což jej činí podobným spíš třeba Donaldu Trumpovi než Ficovi,“ uzavírá Pavel Kosatík.
Lze Slovensko řadit jasně na Západ? A v čem se jeho historický vývoj liší od toho českého? Co čekat od staronového amerického prezidenta Trumpa? Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus, audio je v úvodu článku.
