Robert Fico se v nedávném facebookovém příspěvku vyjádřil, že svoboda přišla na Slovensko z Východu, zatímco zvrácenosti progresivismu ze Západu. Využívá Fico téma slovenské historie ve svých výrocích často? A jakých historických momentů se v nich popřípadě dotýká?
Není to poprvé, co se takto vyjádřil. Robert Fico je člověk, který se socializoval v období komunismu a v podstatě přebírá celý současný ruský, kdysi komunistický narativ o druhé světové válce. Nikdy jsem například neslyšel, že by dělal nějaké negativní reference na pakt Molotov-Ribbentrop.

Naopak, na Mnichov z jeho okolí takovéto negativní reference mířily, na zradu ze Západu, zatímco o zradě z Východu, v případě paktu mezi Německem a Sovětským svazem, mlčí. Invazi z roku 1968 pak ze svého zorného pole vynechává. Fico tedy zdůrazňuje význam sovětské armády při osvobození Československa. Má několik takových narativů, ale to, že svoboda přichází z Východu, opakuje dost často.

Přímé odkazy i mlčení

Využívá tedy Fico vedle přímých odkazů na konkrétní historické události i naopak zamlčování jiných?
Řekl bych, že tím snižuje jejich význam. Například potlačení svobody, které následovalo po srpnu 1968, nijak neřeší. Ani o západní účasti ve druhé světové válce příliš nemluví. Naopak mnohem častěji zdůrazňuje úlohu sovětské armády a Sovětského svazu. Co se celkově boje proti fašismu týče, z národů, které se do něj zapojily, úplně opomíjí Ukrajinu a v této souvislosti o ní nikterak nemluví.

Domníváte se, že tomuto obrazu historie Fico skutečně věří, anebo jde jen o populismus, kterým se snaží přiblížit prorusky naladěné části slovenské společnosti?
Myslím si, že je v tom proruském a protiamerickém postoji velmi autentický. S názory společnosti v otázce dějin pak hledá spíše shodu. U méně vzdělaných a méně informovaných vzdělaných lidí ostatně tento náhled na historii také svými výroky ovlivňuje a napomáhá formování jejich názorů. Třebaže většina slovenské společnosti tyto proruské narativy nepodporuje, Ficovi voliči vnímají to, co říká, a jejich pohled jak na politiku, tak na dějiny to určitě ovlivňuje.

Robert Fico na konci loňského roku přijal od Vladimira Putina pozvání do Moskvy na letošní oslavy konce druhé světové války. Uvedl k tomu, že slovenská vláda se hodnotově hlásí k odkazu boje proti fašismu, k historické pravdě o druhé světové válce a roli, kterou v ní Rudá armáda sehrála. Vyjadřovaly se takto o roli Ruska ve druhé světové válce i předchozí vlády?
U demokratických vlád byla tato připomínání a výročí vždy ve shodě s tou západní a pravdivou interpretací konce druhé světové války, tedy že šlo o společný zápas protihitlerovské koalice. Vlády zastávaly postoj oceňující všechny účastníky a proruské obsahy v té podobě, v jaké je Fico nyní komunikuje, se nevyskytovaly.

Oslavy výročí 

Jak výrazně mezi politickými stranami i veřejností na Slovensku rezonují výročí připomínající osvobození Rudou armádou?
Myslím si, že příliš silně ne. U současné opozice prosazování proruských a de facto komunistických narativů vyvolává spíše odpor až odsouzení, protože je každému jasné, že ve skutečnosti nejde o oslavu toho výročí, ale o politickou podporu putinovského režimu a vyjádření sympatií k současnému Rusku. Dokážu si představit, že mezi Ficovými voliči to nachází podporu a pozitivní odezvu, ale že by se tato výročí stávala předmětem celonárodní debaty, to asi ne.

Pracují nějak slovenští – ať už vládní, či opoziční – politici ve veřejném prostoru se slovenskou historií, konkrétně s dobou Slovenského státu?
Nemám silný pocit, že by politická scéna výrazněji pracovala s historickými narativy. Slovenský stát zůstává doménou radikálně nacionalistických politiků, všeobecně je ale odsuzovaný, což předcházející vláda dávala jasně najevo.

Ani Fico Slovenský stát neadoruje. On a jeho strana nejvíce mluví o úloze Sovětského svazu, k této rusofilii se přidává i SNS. Strany na opačné straně politického spektra pak události připomínající zvěrstva Slovenského státu nějakým způsobem komunikují, jde ale o kroky spíše epizodické. Ve veřejném diskurzu tato témata hlavní část nicméně netvoří.

Jak se na různé milníky československé nebo slovenské historie dívá slovenská společnost?
Z průzkumů víme, že samozřejmě jako negativní se hodnotí invaze z roku 1968, i když o trochu méně, než je tomu u české veřejnosti. Negativně se pohlíží také na Slovenský stát, pozitivního hodnocení se naopak dostává pražskému jaru, listopadové revoluci 1989 a vzniku Slovenské republiky. Převážně pozitivně se veřejnost dívá také na vstup do Evropské unie.

Natalie Vlčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít