Zahraniční tisk o náletu na Irák
Velkým tématem většiny zahraničních deníků byly a jsou páteční letecké útoky Spojených států a Velké Británie na Irák. Píší také o názoru Ruska na americký protiraketový systém a o vztazích USA - Japonsko po havárii rybářského kutru.
Pod titulkem Bomby jako náhrada politiky komentuje dnešní vydání německého listu Süddeutsche Zeitung poslední útoky spojenců na Irák. Z článku cituje naše berlínská zpravodajka Zita Senková.
Egyptský prezident Husní Mubarak nevidí v Saddámu Husajnovi velké nebezpečí. Uvedl to v rozhovoru pro italský list La Repubblica. Nemyslím, že Saddám Husajn je hrozbou pro svět. Irák není supervelmoc a nevlastní sofistikované rakety, schopné přelétnout kontinenty, řekl Mubarak pro italský list. Britsko-americké letecké údery, při nichž zahynuli nevinní civilisté, podle něj pouze zkomplikovaly situaci. Řešení irácké krize je nutné hledat v rámci OSN, řekl Mubarak a v italském deníku La Repubblica upřesnil, že by irácký lid neměl zbytečně trpět.
Americko - britský útok na Irák komentuje také dnešní vydání polského listu Ziczie. Vybíral z něj náš varšavský zpravodaj Pavel Novák.
V odporu proti americkým plánům vybudovat nový národní protiraketový systém je Kreml stále více izolován, napsal moskevský deník Novyje Izvěstija. List dále píše: Rusko teď vede osamocenou bitvu proti zmíněnému americkému vojenskému projektu. Chabý odpor Evropanů je den ode dne slabší a pravděpodobně brzy vyhasne úplně. V každém případě za dané geopolitické konstalace sil už jedinou supervelmoc - Spojené státy - nic nezastaví při realizaci nového protiraketového systému. O tom je většina evropských expertů skálopevně přesvědčena. Domnívají se, že i Moskva pochopí, že se proti této nevyhnutelnosti brání spíše už jen formálně a že dříve či později bude kapitulovat, soudí Novyje Izvěstija.
Britské Timesy poznamenávají k neúmyslnému potopení japonské rybářské lodi americkou jadernou ponorkou, že silné vojenské spojenectví mezi USA a Japonskem tím zřejmě narušeno nebude. První hlava, která v této neblahé záležitosti padne, bude s největší pravděpodobností hlava japonská. Lidé jsou rozezleni na neoblíbeného japonského premiéra Joširo Mori-ho, že nepřerušil golfovou hru, když se o neštěstí dověděl. Ještě horší je zřejmě zjištění, že premiér za členství v golfovém klubu - které je velice drahé - nic neplatí.
Ovšem pobouření nad povýšeností americké armády v případě potopené japonské školní lodi by přece jen mohlo do určité míry nepříznivě ovlivnit aktivnější japonskou spolupráci při budování protiraketového systému USA. Možná i ochromit ochotu Japonska hrát výraznější roli v mezinárodní obranné politice. Bushova vláda při svém nástupu k moci slibovala, že hodlá Japonsku věnovat pozornost, jaká náleží nejvýznamnějšímu americkému spojenci. Zatím to není zrovna slibný začátek, domnívají se londýnské Timesy.
Ruská Nězavisimaja Gazeta si všímá vztahů Kyjeva a Moskvy a je přesvědčena, že ukrajinský prezident Leonid Kučma věrnost Kremlu jen předstírá. Je iluzorní, že Rusko sází na Kučmu. Ten sice v roce 1994 své první volby s podporou Moskvy vyhrál, ale pak ty, kdo ho tehdy podpořili, jednoduše zradil. Je schopen se k Rusku kdykoliv otočit zády.
Teď zrovna Ukrajinec Kučma pomoc Kremlu vyhledává ne kvůli údajné státní krizi v zemi - s domácí opozicí si dokáže poradit. Pošilhává po Západu, i když by měl Američanům spíše nedůvěřovat. Mnoho lidí se domnívá, že jen západní tajné služby byly schopny tajně nahrát 100 hodin rozhovorů v Kučmově prezidentské pracovně. Proto teď Kučmovo údajné sbližování s Moskvou, uzavírá Nězavisimaja Gazeta.