Zahraniční tisk o volbě českého prezidenta
Zahraniční noviny dnes píší o tom, že sociální demokraté si dali vlastní šach-mat, Amerika prý potřebuje mezinárodní spolupráci a také o uzavření Institutu pro lidská práva v Berlíně.
Slovenská Národná Obroda se vyjadřuje k druhé volbě českého prezidenta. Podle listu je teď tvrzení sociálních demokratů, že strana není rozpolcená, úplně trapné. Šach-mat druhému kolu volby totiž tentokrát dali sami sociální demokraté. I když volba byla tajná, z avizované komunistické podpory Zemana vyplývá, že velká část socialistů dala přednost Václavu Klausovi. Po takovém neúspěchu pak nebylo divu, že se z řad sociálních demokratů ozývaly hlasy, aby padly vysoké stranické hlavy.
Páteční volba prezidenta tak byla všechno možné, jen ne snaha zvolit prezidenta s rozvahou a odpovědností příslušících zástupcům lidu. Šlo jen o chladné aritmetické kalkulace a součty osobních sympatií, píše slovenský deník. Navíc se zákonodárcům podařilo ukázat Čechům i světu, jak jsou na tom s politickou vyspělostí. Páteční ledová sprcha přesvědčila občany o nutnosti přímé volby prezidenta. A česká politická reprezentace se po nějakém čase kličkování nakonec na přímé volbě shodne taky, domnívá se Národná Obroda.
Všechny severoamerické deníky se zabývají očekávanou válkou proti Iráku. Odpočítávání začalo, píší například New York Times. Tento týden si představitelé rady bezpečnosti OSN poslechnou své zbrojní inspektory. Zda se útok uskuteční, záleží na jejich rozhodnutí. Vláda Spojených států ale vyvinula vlastní taktiku: čím dál tím víc se přiklání k uskutečnění války i bez souhlasu OSN.
Taková strategie má svá pro i proti. Prezident Bush má mezi svými voliči dostatečnou podporu. Útok bez mezinárodní podpory by však znamenal katastrofu nejen na poli domácím, ale i světovém. Většina Američanů, solidárních s iráckým lidem, je pro čistou a krátkou vojenskou akci. Konflikt na Blízkém východě by však pravděpodobně znamenal dlouhodobé pouliční bojůvky.
Nezanedbatelná je i nevyzpytatelnost Saddáma Hussajna - může se pokusit napadnout Izrael či Kuvajt. To vše za použití chemických zbraní. Občany USA také zaráží, že jejich vláda nemá plán na dobu po útoku. Američané budou muset vyvést Irák z bídy a to může trvat mnoho let. Na to Bushova administrativa nemyslí. Proto je tak důležitá mezinárodní spolupráce. Británie, Španělsko či Itálie sice už jsou takříkajíc "na palubě", ale Francie, Rusko či Kanada stále váhají.
To je pro Spojené státy jasným signálem, že pokud na Blízkém východě něco nepůjde tak jak má - a ono se dřív nebo později určitě něco pokazí - zůstanou USA jediným viníkem, upozorňují New York Times. A dodávají: před čtyřiceti lety se Amerika zapojila do války v jihovýchodní Asii. Její dobrá vůle se ale obrátila v mnohaletý krvavý konflikt. A na to by si nastupující generace "dětí Vietnamu" měla rychle vzpomenout.
Pouhý půlrok poté, co v Berlíně začal fungovat Německý institut pro lidská práva, byl úřad uzavřen. Informuje o tom německý deník Frankfurter Allgemaine Zeitung. Institut, otevřený z rozhodnutí německého parlamentu, měl být garantem dodržování lidských práv v Německu. Jeho další funkcí bylo poskytování konzultací politikům a zákonodárcům. A právě spojení s politiky se stalo úřadu osudným.
Podle ředitele institutu, Percyho MacLeana, byla kontrola dodržování lidských práv v Německu "časovanou bombou". Hlavním problémem bylo, že rada úřadu, financovaného z daní, byla složena z dvanácti členů. Šest z nich bylo činných v nějaké politické straně. Zástupci německých nezávislých organizací pro lidská práva neskrývají rozčarování.
Úřad udělal například pro zacházení s uprchlíky víc, než dokážou neziskové organizace. Nepochybují také, že odstoupení ředitele institutu provázely politické tlaky.
