Zákaz UNRWA přichází ve špatnou dobu, říká Petříček. ‚Ještě rozhodnutí Izraele studujeme,‘ míní Hladík
Distribuci humanitární pomoci v Pásmu Gazy, kde už rok probíhá válečný konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, ještě více zkomplikuje zákaz působení Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na izraelském území (UNRWA). Podle bývalého ministra zahraničí Tomáše Petříčka izraelský krok přichází ve špatnou dobu. „Ještě to studujeme,“ reaguje pro Český rozhlas Plus ředitel Blízkovýchodního odboru ministerstva zahraničních věcí Petr Hladík.
Jak se díváte na to, že Izrael na svém území zakázal činnost UNRWA?
Hladík: V současné době studujeme, co prošlo izraelským parlamentem Knesetem. Včera jsem se sešel s izraelskou velvyslankyní v Praze Annou Azari a její odpověď byla, že i izraelští diplomaté to studují.
Petříček: Myslím si, že zákaz přichází ve špatnou dobu. Bez jistoty, že humanitární pomoc bude dál proudit do Pásma Gazy.
Jak to, že česká diplomacie se s tím teprve seznamuje, když už tady máme stanovisko diplomacie Evropské unie, které je velice kritické?
Hladík: Jedna věc je se nějakým způsobem vyjádřit k záměru zákona a k existenci zákona jako takového. To udělala i česká diplomacie. Připojili jsem se k prohlášení Evropské unie, které bylo přijato na úrovni předsedů vlád.
Chybí plán, jak krizi řešit
Česko ale společně s Maďarskem v polovině října zablokovalo společné prohlášení zemí EU, které zákon zakazující Úřad pro palestinské uprchlíky odsuzovalo ještě předtím, než ho schválili izraelští zákonodárci.
Hladík: Nechtěl bych říkat zablokovali. Evropská unie by měla ve společné zahraniční politice fungovat tak, že pokud není dosaženo jednomyslnosti, tak není prohlášení. My jsme tehdy měli výhrady, protože zákon Knesetem teprve procházel. Nevěděli jsme, k čemu se vyjadřovat. Prohlášení pak vydal sám vysoký představitel pro zahraniční politiku EU Josep Borrel.
Petříček: Mám pochopení pro jistou obezřetnost ve vyjádřeních, co se týče postupu Izraele, ale zároveň nemám moc pochopení pro to, proč jsme se nemohli připojit k vyjádření. V tuto chvíli běží tříměsíční lhůta, než zákon začne platit. Nicméně to je velice krátká doba.
Izraelem chystané zákony výrazně omezí pomoc OSN v Gaze. Většina západu je už dříve kritizovala
Číst článek
Opravdu je to krátká doba na to, aby se řeklo, kdo bude zajišťovat humanitární pomoc třeba v Pásmu Gazy?
Petříček: U takto zásadního rozhodnutí bych očekával, že zároveň bude představen návrh, jak kritickou situaci v Gaze řešit. Bezmála dva miliony lidí jsou odkázáni na humanitární pomoc a UNRWA hraje kritickou roli. Nikdo jiný takovou síť nemá.
Hladík: Izraelská velvyslankyně Azari mi ukázala jednoduchou statistiku, podle které 50 procent humanitární pomoci v období srpen až říjen bylo poskytnuto prostřednictvím Světového potravinového programu (WFP) a pouze třináct procent přes UNRWA. Česko šlo přes WFP.
Huminitární organizace ale namítají, že UNRWA není možné v krátkém čase nahradit.
Petříček: Ale také je potřeba vidět, jaké byly problémy s URNWA. Například, že se v jejích řadách objevili příslušníci Hamásu.
Nezhorší zákaz UNRWA na izraelském území ještě víc humanitární situaci v Pásmu Gazy?
Hladík: Samozřejmě, že ten potenciál tam je. Izrael také vnímá, že poskytování humanitární pomoci civilnímu obyvatelstvu je naprosto klíčové a máme ujištění, že se budou snažit udělat všechno pro to, aby pokračovala.
Má Úřad OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě alternativu, která zajistí pomoc Palestincům? Jak se k situaci staví Česko? Poslechněte si celé Pro a proti Lukáše Matošky nahoře v audiozáznamu.