Omezení prodeje zboží v akci by přineslo zlevnění, říkají potravináři. Podle obchodníků to bude naopak
Kolik by v obchodech stály potraviny, pokud by velká část z nich každou chvíli nebyla v nějaké slevě? Nikdo už neví. Situace je nepřehledná, slevy pokřivují trh a je otázkou jestli by se jejich množství nemělo regulovat, soudí Potravinářská komora, sdružující výrobce jídla. Obchodníci to ale odmítají s tím, že by takový zásah spotřebitele poškodil.
Potravinářské komoře se nelíbí hlavně praktiky některých obchodních řetězců, které prodávají zboží za ceny, které jsou nižší, než za kolik ho nakoupily. Vytvářejí tím totiž údajně nátlak na výrobce, ať jdou s cenami sami dolů.
Příkladem je podle komory máslo, které loni výrobce do supermarketu prodal za 65 korun bez DPH, obchod ho ve slevě nabídl za 55 i s daní, takže reálná tržba pro řetězec byla pouze 49 korun, tedy nižší než nákupní.
Komora volá po debatě, zda by se nemělo množství slev v obchodech více regulovat. To odmítá prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza, který obchodní řetězce zastupuje.
„Znamenalo by to jedno jediné. Zdraží se základní potraviny a zlevní se ty, které si kupují spíš bohatší lidé,“ uvedl Prouza v pořadu Peníze a vliv, který se tématu věnuje.
Citlivé potraviny, což je právě máslo, se podle něj v posledních čtyřech letech prodávají pod nákupní cenou po většinu roku. „Není to v rozporu s legislativou, byť se to Potravinářské komoře nelíbí,“ uvedl Prouza s tím, že jde o běžnou marketingovou praktiku využívanou po celém světě. Stejně podle něj postupují třeba i prodejci automobilů, kteří některé modely prodávají se ztrátou, jiné se ziskem.
V zajetí akcí
Podle mluvčího Potravinářské komory Marka Zemánka je ale problém v tom, že když jeden supermarket prodává máslo pod nákupní cenou, ostatní obchody tlačí dodavatele do nižší ceny, protože si myslí, že danému obchodníkovi dodává levněji. Nůžky mezi cenou zboží ve slevě a běžnou cenou se tak podle komory stále více rozevírají a pokřivují trh.
„Potravinářská komora je přesvědčena, že pokud by se slevy omezily, sníží se tím i běžné regálové ceny, které jsou u některých výrobků vyšponované značně vysoko. Došlo by tak ke stabilizaci cen a zákazník by dostal transparentní informaci o ceně zboží,” uvedl Zemánek.
Světové ceny potravin se v loňském roce snížily o 2,1 procenta. Levnější jsou obiloviny a cukr
Číst článek
Odmítl zároveň, že by komora připravovala nějaké návrhy na zpřísnění regulací slev. „Nemáme v úmyslu regulovat ceny, jak se například snaží někteří zástupci Svazu obchodu a cestovního ruchu veřejnosti namluvit. O potřebě zastropování rozdílu mezi regálovou a akční cenou v minulosti mluvily také samotné řetězce, protože připustily, že se dostaly do zajetí akcí a nemohou se z nich vymanit. Na problém poukazuje i řada analytiků a ekonomů,“ soudí mluvčí potravinářů.
Spíš proti přísnějším regulacím je ale expert na maloobchod z katedry mezinárodního obchodu Vysoké školy ekonomické Jiří Zeman. I když je podle něj faktem, že Češi nakupují ve slevách více než jinde. „Když se podíváme na historii naší země, tak po roce 1989 sem začaly ve velkém vstupovat obchodní řetězce a vychovaly si tak české publikum na slevy,“ uvedl s tím, že šlo o součást konkurenčního boje hlavně v 90. letech.
Francouzská cesta
Stesky, že množství slev v Česku zamlžuje reálné ceny potravin, jsou podle Zemana liché. „Žádná legislativa nepoužívá pojem reálná cena. Máme zákon o cenách, kde jsou pravidla, jak je stanovovat,“ upozornil s tím, že reálná cena je tak prostě ta, za kterou jsou lidé ochotní zboží koupit.
Rekordní ceny másla? ‚Tuk není,‘ hájí se potravináři. ‚Kdyby Babiš řekl, může zlevnit,‘ říká ministr
Číst článek
Pokud jde o regulaci slev, ta vyplývá z evropských směrnic a ve většině zemí je zhruba stejná. Relativně nové zpřísnění ale zavedla Francie. „Kde uzákonili, že máte pouze dvě období slev, jsou přesně definovaná a sleva nesmí činit víc než 34 procent z původní ceny,“ řekl Jiří Zeman. Podle něj to určitě ochrání výrobce, dopad na spotřebitele ale není zatím jasný.
Na dodržování pravidel pro slevy se u nás zaměřuje Česká obchodní inspekce. Loni v posledním čtvrtletí udělila třem řetězcům 54 pokut za víc než šest milionů korun.
Z posledních čísel agentury YouGov, která ve spotřebitelském panelu dlouhodobě sleduje domácí nákupy Čechů, vyplývá, že slevy i nákupy v řetězcích jsou lidmi stále vyhledávané. Výdaje na zlevněné zboží za leden až listopad 2024 činily přes 53 procent z celkových výdajů domácností na rychloobrátkové zboží. Nejvýraznější jsou pak tyto nákupy v hypermarketech a diskontech, kde do zlevněných výrobků jde víc jak 60 procent výdajů Čechů na potraviny a drogerii.
Hypermarkety jsou také stále klíčovým místem, kam lidé na nákupy chodí. Podle Vladimíry Šebkové z YouGov v nich utratí téměř 30 procent za potraviny a drogerii, dalších 27 procent svých výdajů nechají v diskontech a 15 procent v supermarketech. Na malé prodejny zbývá dlouhodobě méně než desetina z celkových výdajů domácností na nákupy.
Celé téma si poslechněte v audiu, které je vlevo nahoře v textu.