Z mořského dna je zmapovaná pouze čtvrtina. Státy se bojí území zpřístupnit kvůli vojenským tajemstvím
Seabed 2030 announces increase in ocean data equating to the size of Europe and major new partnership at UN Ocean Conference | The Nippon Foundation-GEBCO Seabed 2030 Project https://t.co/tyzb2MR1cf
— Andrew Tan (@MaritimeHub) June 29, 2022
Oceány pokrývají 70 procent povrchu země. Z této plochy je ale podle moderních standardů zmapováno jen 23,4 procenta. Lepší mapy mořského dna pomáhají mimo jiné při navigaci a ochraně přírody. Přesto podíl řádně zmapovaného dna oceánu stoupá jen pomalu. Jedním z důvodů je, že vlády, instituce a společnosti se obávají prozrazení obchodního nebo vojenského tajemství. Informovala o tom BBC.
V minulém roce přibylo přibližně deset milionů kilometrů čtverečných nových batymetrických (hloubkových) dat. To je plocha, která se zhruba rovná povrchu Evropy. Aktuální informace přinesla BBC z druhé konference OSN o oceánech, která se konala v portugalském Lisabonu.
Velká část těchto dodatečných údajů však nepochází z nedávného mapování, ale jednoduše z toho, že vlády, instituce a společnosti souhlasily se zpřístupněním svých archivů.
Mapa světa výše ukazuje oblasti mořského dna, které jsou považovány za zmapované. Šedé oblasti znázorňují místa zmapovaná v roce 2021 a červené oblasti ukazují dodatečné pokrytí za rok 2022.
Předpokládá se, že dalších 10-15 procent je stále ukryto na serverech, částečně proto, že se jejich vlastníci obávají, že by zveřejněním informací mohli prozradit obchodní nebo obranné tajemství.
19:07
Postavil loď a závod přes Atlantik dojel druhý. ‚Vypekl mě autopilot,‘ vzpomíná na potíže Michal Krysta
Číst článek
„Ale opravdu se nemusí obávat,“ říká Jamie McMichael-Phillips, ředitel organizace Seabed 2030, která se podílí na kompletním zmapování dna oceánů.
„Jedním z poselství, které se snažíme předat, je, že nepotřebujeme data s vysokým rozlišením. Vysoké rozlišení je hezké, můžeme s ním pracovat. Ale nižší rozlišení je naprosto přijatelné,“ vysvětluje McMichael-Phillips.
„Jedna hodnota hloubky na ploše o velikosti evropského fotbalového hřiště, tedy 100 × 100 metrů nebo podobně, neprozradí státní nebo obchodní tajemství,“ dodává.
Vliv na životní prostředí
Tyto znalosti jsou potřebné z mnoha důvodů. Mořské mapy jsou samozřejmě nezbytné pro bezpečnou plavbu, ale také pro řízení rybolovu a ochranu přírody. Mořští živočichové a rostliny mají tendenci se shromažďovat v okolí podmořských hor. Každá podmořská hora je tak centrem biodiverzity.
Členité mořské dno navíc ovlivňuje chování oceánských proudů a promíchávání vody. To jsou informace potřebné ke zlepšení modelů, které předpovídají budoucí změny klimatu. Jsou to totiž právě oceány, které hrají klíčovou roli v pohybu tepla po planetě.
V současné době známe něco málo přes tři čtvrtiny podmořského terénu planety pouze na základě satelitních měření. Ta mají nízké rozlišení a odvozují přítomnost vysokých podmořských hor a hlubokých údolí z gravitačního vlivu těchto útvarů na mořskou hladinu. Voda se hromadí nad masou velké podmořské hory a mírně klesá tam, kde je příkop.
Systém NASA dokázal s předstihem odhadnout místo a čas dopadu malého asteroidu
Číst článek
Je to velmi chytrý systém, ale podmořská hora, která je vysoká stovky metrů, se při takových pozorováních přesto nemusí projevit.
Organizace Seabed 2030, kterou financuje japonská nadace Nippon, vyzývá každého, kdo se vydá dál od pevniny, aby zapnul sonarové zařízení a provedl hloubkové sondy. A nejde jen o měření z velkých lodí, přispět mohou i malé oceánské jachty vybavené záznamníky dat.
Jedním z ceněných pomocníků projektu Seabed 2030 je americký dobrodruh Victor Vescovo. Tento texaský finančník navštěvuje pomocí ponorky nejhlubší místa světových oceánů. Všude, kam se vydá, zapíná svou podpůrnou loď s echo sondou.
„Nejsme komerční jednotka, takže se nemusíme řídit těmi nejúspornějšími trasami. Když vyrážíme na expedici, ptáme se společnosti Seabed, jaké jsou jejich prioritní oblasti, a trochu se odkloníme, abychom tyto oblasti pokryli,“ říká Vescovo, bývalý záložník amerického námořnictva. Sám se podílel na průzkumu více než tří milionů kilometrů čtverečních.
Lodě na autopilota
Nicméně je jasné, že abychom se přiblížili získání úplného obrazu dna oceánů, bude zapotřebí zásadní změna v přístupu a technologiích.
2:06
Loď Vilík nahradí 40 kamionů. Štěrkopísek na stavbu metra D pochází z Nučniček
Číst článek
Mnohé části světa jsou tak odlehlé, že je navštíví jen málo lodí, natož aby v těchto oblastech získávaly údaje o hloubce. Zmapování těchto míst bude vyžadovat přímé zapojení autonomních nebo polo autonomních technologií.
Společnost Ocean Infinity, která se zabývá námořní robotikou, v současné době staví ve Vietnamu flotilu lodí, každou o délce 78 m. Předpisy pravděpodobně zapříčiní, že v blízké budoucnosti budou muset mít ještě omezenou posádku, ale cílem je, aby nakonec brázdily oceán bez kohokoli na palubě.
Na jejich práci by dohlížela řídicí centra propojená se satelitem ve Velké Británii, USA a v Asii. Takové lodě by mohly být vysílány na dlouhé mise za účelem mapování těžko přístupných oblastí s mnohem nižšími náklady, než jaké by vynaložila běžná plavidla s posádkou.
