Obžalovaná aktivistka vinu odmítá a považuje se za politickou vězeňkyni. Její otec už dříve řekl, že se mu nelíbí, když „v Maďarsku pokládají neonacisty za vlastence a antifašisty za nepřátele státu“.
Letošní nositelka Nobelovy ceny za mír, vězněná íránská aktivistka Narges Mohammadíová, která bojuje proti útlaku žen v Íránu a za dodržování lidských práv, zahájila ve věznici protestní hladovku.
Thunbergová již v roce 2019 dostala čestný doktorát na univerzitě v belgickém Monsu. V prosinci 2019 ji časopis Time vyhlásil osobností roku, byla zmiňována i mezi adepty na Nobelovu cenu za mír.
Běloruský soud shledal loni v květnu Rusku vinnou z jednání, které podle něj „směřovalo k podněcování společenské nenávisti a sváru„ a také z “nezákonného shromažďování a šíření osobních údajů“.
Kalesnikavová byla odsouzena loni v září. Podmínky k životu ve vazbě měla náročné, její cela v Minsku pro čtyři osoby měla podle BBC rozměry 2,5 krát 3,5 metru.
Shledal ji vinnou z podvratné činnosti za organizaci loňské vzpomínkové akce na krvavé potlačení prodemokratických protestů na pekingském náměstí Tchien-an-men v červnu 1989, kterou úřady zakázaly.
„Přišli ke mně a začali mě mlátit. Nejdřív jsem si myslela, že mě chtějí okrást a vzít mi kabelku nebo telefon. Kvůli tomu to ale nebylo," popsala Radiožurnálu útok aktivistka Aum Neko.
Studentka a aktivistka pořádá klimatické stávky a besedy o klimatu. Předloni byla jednou ze stovky mladých lidí, kteří získali „zelenou jízdenku“ na mládežnický klimatický summit OSN v New Yorku.
„Jsem ráda, že jsem překonala překážku strachu a vyzývám ostatní muslimky a muslimy v Česku, aby ji také překonali. Protože jejich účast na veřejném životě je potřeba,“ uvádí Eman Ghalebová.
Žena se musela mimo jiné po policejní stanici pohybovat jen v tílku, policie jí odepřela právo na právní pomoc. Obě strany sporu proti rozhodnutí podají kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
Kromě Švédky letošní Cenu za správný život dostal brazilský vůdce Davi Kopenawa, čínská bojovnice za práva žen Kuo Ťien-mej a marocká bojovnice za lidská práva Amínátú Hajdarová.
Zhruba 450 aktivistů ze 37 zemí se sešlo v Lausanne v pondělí na shromáždění nazvaném Smile for Future (Úsměv pro budoucnost), aby debatovali o budoucím směřování hnutí Fridays For Future.
Aktivistka je ve vazbě již devět měsíců, odsedí si tedy dalších devět měsíců. V pátek se prostřednictvím videa účastnila soudního líčení a na protest proti rozsudku odhalila na kameru svoje ňadra.
Policie tvrdí, že jednoho podezřelého zadržela. Jelena figurovala na černé listině portálu „všeruského hnutí proti LGBT“, z jehož prostředí pochází předpokládaný vrah.
Úředníci Prahy 1 zastavili řízení s aktivistkou, která podle obžaloby napadla policistu na demonstraci. Kateřina Krejčová podle rozhodnutí městské části nakonec nespáchala ani přestupek.
Úřady drží pětici aktivistů ve vazbě bez přístupu k právníkům již déle než dva roky. Před soud by podle informací Human Rights Watch měli znovu předstoupit 28. října.
Nejvyšší soud odmítl dovolání, které podal v neprospěch levicové aktivistky Kateřiny Krejčové nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Uvedl to ve čtvrtek server Lidovky.cz.
Desítky milionů voličů v Itálii rozhodují o novém složení parlamentu. Podle průzkumů svůj hlas odevzdalo zatím 20 procent voličů. Odhlasoval taky italský prezident a předseda vlády.