Na Západě podle něj Lukašenka převládá mínění, že běloruská armáda přímo zasáhne do ruského tažení na Ukrajině. Vojenské a politické velení NATO proto podle něj přímo zvažuje agresi proti Bělorusku.
Petras Auštrevičius reprezentuje hlas ráznější části Evropské unie, která je pro úplné zastavení vydávání víz pro Rusy. Své argumenty vysvětluje v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.
Lukašenkův režim odsoudil dalších deset aktivistů. Mezi nimi je i obránkyně lidských práv Rabkovová, kterou poslal soud v Minsku na patnáct let do vězení.
Svjatlana Cichanouská, faktická vůdkyně běloruské opozice, oznámila vznik exilové vlády. Zatím má pouze čtyři členy a kompletní by měla být do září. Jejím cílem je uspořádání svobodných voleb v zemi.
Letadlo mířilo přes běloruský vzdušný prostor z Atén do Vilniusu, když mu běloruské řízení letového provozu nařídilo přistát v Minsku. Tvrdilo přitom, že je na palubě bomba.
Novinářka byla už dříve odsouzena k dvěma letům vězení za natáčení protestů proti autoritářskému režimu běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, propuštěna měla být letos 5. září.
Bělorusko-ruská aliance byla vždy velmi pevná. Hlavně kvůli vztahu autoritářských vůdců obou zemí. Bělorusko se přesto dodnes nezapojilo do ruské invaze na Ukrajinu. To se Putin nyní pokouší změnit.
Rusko tento systém před lety vyvinulo jako odpověď na budování amerického protiraketového štítu. Iskander-M je mobilní raketový systém s dosahem až 500 kilometrů.
Nejvyšší soud v Bělorusku dnes potvrdil trest 18 let vězení pro manžela opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské za údajnou organizaci hromadných nepokojů po prezidentských volbách v roce 2020.
Podle webu Naša Niva dosud nebylo možné uložit trest smrti za přípravu k trestnému činu a pokus o něj. Země každoročně vykoná několik poprav, které provádí zastřelením.
Americký Institut pro studium války napsal, že se ruské síly přestaly snažit o obklíčení ukrajinských jednotek mezi městy Doněck a Izjum a namísto toho chtějí dostat pod kontrolu Luhanskou oblast.
„Lidé, kteří odešli z Běloruska, teď pomáhají Ukrajině, protože rozumíme bolesti, kterou zažívají,“ uvedla představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.
Při setkání předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) kromě vyjádření podpory také předal vůdkyni běloruské opozice Svjatlaně Cichanouské dopis pro jejího manžela, který byl odsouzen k 18 letům vězení.
Zkouška bojové připravenosti následuje den poté, co běloruský lídr Alexandr Lukašenko hovořil po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Bělorusko tvrdí, že cvičení nepředstavuje hrozbu.
Ruské síly ovládaly Buču ležící na severozápad od Kyjeva asi měsíc. Ukrajina tvrdí, že ruští vojáci v Buče zabíjeli, znásilňovali a mučili civilisty, což Moskva popírá a označuje za provokaci.
Vadim vlastnil restaurace v centru Minsku, Sergej se živil jako novinář. Oba Bělorusové od konce února po boku Ukrajinců usilují o lepší budoucnost i pro svou zemi. Server iROZHLAS.cz s nimi mluvil.
Kyjevu běloruský autoritářský vládce připomněl, že v jeho zemi žije nemálo Ukrajinců, „v čele s velvyslancem“. Ukrajina prý proto riskuje, pokud se pokusí zadržovat běloruské občany.
Stovky případů projevů nenávisti vůči běloruským občanům už eviduje středisko běloruské opozice ve Varšavě. Pro některé Poláky jsou Bělorusko a jeho občané jasnými spojenci Kremlu.
Česko nevydává víza Bělorusům, jejich země se podle ministra zahraničí podílí na agresi vůči Ukrajině. „Jde o restrikce proti občanské společnosti, která proti režimu bojovala,“ oponuje Šyjanok.
Šéf ukrajinských železnic Oleksandr Kamyšin řekl, že dříve apeloval na běloruské železničáře, aby „neplnili zločinné příkazy“ a nenechávali jezdit ruské vojenské vlaky na Ukrajinu.
„Putin je absolutně fit, je v lepší kondici než kdy jindy... Jak se tady říká – chytí rýmu na všech našich pohřbech,“ prohlásil v rozhovoru s japonskou televizní stanicí TBS.
Zatímco ukrajinskou armádu podporují dodávkami zbraní a dobrovolníky státy NATO, ruská válečná koalice je menší. Speciální operace ale na Ukrajině provádí také jednotky Vagnerovců nebo Čečenců.
Podle Richarda Stojara je řada důvodů, proč lze pochybovat o větším zapojení Bělorusů do ruské invazi na Ukrajinu. Vojáci by neměli motivaci, příliš by nepomohli a mnozí by dost možná dezertovali.