„Nemohu se k tomu vyjadřovat. Dohodl jsem se zaměstnavatelem, že incident nechám bez komentáře,“ řekl ve středu fotoreportér Martin Divíšek serveru iROZHLAS.cz.
„Situace se minimálně odehrává za velmi silné tiché podpory Ruska,“ tvrdí odborník Pavel Havlíček, podle kterého by se EU měla na ruskou roli v krizi na hranicích Polska s Běloruskem více zaměřit.
„Cílem telefonátu bylo ukončit tuto (migrační) krizi,“ řekl novinářům poradce francouzského prezidenta. Podle něj hovor inicioval Macron a telefonát trval hodinu a 45 minut.
Cenu Příběhů bezpráví za letošní 13. ročník získali Ksenija Syramalotová a Mikita Jemjaljanav a aktivistka Palina Šarendaová-Panasjuková, kteří byli v Bělorusku po povolebních nepokojích odsouzeni.
Ten má zajistit vzájemné konzultace členských států Severoatlantické aliance, kdykoli některý z nich cítí, že bude ohrožena jeho územní celistvost, politická nezávislost či bezpečnost.
Celkově polská pohraniční stráž za sobotu podle agentury Reuters zaznamenala 223 pokusů o ilegální překročení hranice. Informace je těžké ověřit, k hranicím nesmí novináři ani humanitární pracovníci.
Komentátor Alexandr Mitrofanov se zamýšlí o Rusku a o tom, jak se staví jeho prezident Vladimír Putin k západu, ale i k Rusům, kteří porušují vládou nastavené limity a pravidla.
„Budeme flexibilní a rozumní. Všechny redakce, které působí celostátně, budou moci tuto možnost využít,“ dodal. Podle Kamińského je krize na polsko-běloruské hranici „otázkou mnoha měsíců“.
Nad běloruské území zamířily letouny Tu-160, které jsou vhodné i pro jaderný útok. Součástí tréninku, jak Minsk celou akci označuje, byla i simulace pronásledování.
Litevský ministr obrany Arvydas Anušauskas odhadl, že u bělorusko-litevské hranice je nyní soustředěno okolo tisícovky migrantů, uvedla agentura Interfax.
Na polsko-běloruské hranici sílí uprchlické drama. Tisíce běženců zůstávají bez pomoci zdravotníků a humanitárních pracovníků v pohraničním pásmu. Jak to vypadá na polské straně?
„Utěsnění polské hranice je náš národní zájem,“ uvedl Morawiecki podle agentury PAP. „Ale dnes je ohrožena stabilita a bezpečnost celé Evropské unie," upozornil.
Podle serveru Gazeta Wyborcza polské jednotky použily slzný plyn. Situace na hranici se v pondělí zdramatizovala poté, co se u ní dopoledne shromáždilo velké množství migrantů.
Podle jednoho ze zadržených se obvinění opírala o to, že se setkal s kolegou propuštěným z vězení a pomohl rodině chudého rolníka obstarat si palivové dříví. Odsouzen byl za organizování protestů.
Jihlava||Lenka Kabrhelová, Matěj Válek, Dominika Kubištová|Zprávy ze světa|Vinohradská 12
Více než rok od vzedmutí vlny protestů proti poměrům v Bělorusku se zdá, že režim dokázal domácí odpor potlačit. Co se teď v zemi odehrává? A jak vlna demonstrací a represí změnila lidem životy?
Varšava obviňuje režim běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka z úmyslného vyvolání migrační krize ve snaze destabilizovat Polsko a pobaltské státy. Litva požádala o pomoc agenturu Frontex.
Věřil, že se přes Bělorusko dostane do Německa. Po zaplacení 3000 dolarů a neúspěšném pokusu přejít bělorusko-polskou hranici se ale vrátil zpět do Sýrie. „Ostatní od cesty odradím,“ říká Syřan.
Polsko v srpnu na hranici s Běloruskem začalo stavět plot z ostnatého drátu, zeď vybavená monitorovacím systémem a zařízením pro detekci pohybu má bezpečnost v této oblasti zvýšit.
V Bělorusku bylo za extremistické prohlášeno přes 100 telegramových kanálů. Většina z nich je zaměřená na politická témata a kritiku současného běloruského vedení.
Pohraniční stráž většině zabránila, nicméně části se podařilo na polské území dostat. Přestože se narušitelé hranice rychle rozprchli v menších skupinkách, pohraničníci je postupně všechny zadrželi.
„Ruská vláda usiluje o to zbavit se nezávislých médií. Nechtějí vypadat tak drsně a brutálně jako Lukašenko, proto využívají označení zahraniční agent,“ říká ruský novinář pro iROZHLAS.cz.
Mluvčí polské pohraniční stráže Anna Michalská v pátek oznámila, že běloruská hlídka ve čtvrtek vypálila výstřely směrem k polským vojákům, kteří spolu s pohraničníky hranici střeží.
Dopis Evropské komisi státy poslaly kvůli náporu běženců, které k polským a litevským hranicím nechal převážet běloruský autoritářský vládce Alexandr Lukašenko.