Novináři jsou obviněni mimo jiné podněcování nenávisti a masových nepokojů, konspirace za účelem převratu či zapojení do extremistické činnosti. Hrozí jim až 15 let vězení.
Z Běloruska odešlo od roku 2020 asi půl milionu lidí. Největší prodemokratické protesty v dějinách země vystřídala nebývalá brutalita státního aparátu.
„Na jednu stranu nás prosí, abychom v žádném případě nebojovali s Ukrajinou. Ale z druhé strany chystají výbušnou směsici a vyzbrojují je (Ukrajince),“ citovala Lukašenka agentura Belta.
Přesně po měsíci ve čtvrtek znovu jednal v Minsku ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Už dopoledne se sešel s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem.
Cichanouská, která žije v litevském exilu, v předvečer soudu řekla, že proces pokládá za frašku a osobní pomstu autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka za to, že v roce 2020 otřásla jeho mocí.
Jak upozorňují ukrajinští představitelé, jeden z možných směrů útoku by mohl vést z Běloruska. O nutnosti být připraveni u hranic mluvil přímo prezident Volodymyr Zelenskyj.
Vrtkavá pozice autoritativního vůdce Alexandra Lukašenka nebo silný vliv exilových politiků. Jaké jsou důvody, které zdržují Bělorusy od zapojení do ruské války na Ukrajině?
Běloruský soud shledal loni v květnu Rusku vinnou z jednání, které podle něj „směřovalo k podněcování společenské nenávisti a sváru„ a také z “nezákonného shromažďování a šíření osobních údajů“.
Bjaljacki se stal jedním z nejvýznamnějších politických vězňů v Bělorusku, uvězněn byl znovu po násilném potlačení protestů, které vypukly v srpnu 2020.
Raketa z protiletadlového komplexu S-300 vypálená z Ukrajiny zasáhla Bělorusko mezi desátou a jedenáctou hodinou dopoledne místního času, uvádí běloruská agentura Belta.
Diktátor Lukašenko, diktátor Putin. Oba dva nepřáteli skupiny Bělorusů, která se postavila hrozbě neosovětského impéria tím, že se chopila zbraní a vydala na Ukrajinu.
Informace o přesunu vojsk přišla krátce poté, co americký Institut pro studium války ve své analýze napsal, že se Putinovi zřejmě nepodařilo přesvědčit Lukašenka, aby se do války na Ukrajině zapojil.
Běloruská nezávislá média a opozice spekulují, jaký je pravý důvod Putinovy návštěvy Minsku. Nevylučují ani variantu, že se pokusí Lukašenka přimět k přímému zapojení do války proti Ukrajině.
Ruskojazyčný server BBC připomíná, že sousední Ukrajina už několik měsíců varuje, že Minsk společně s Moskvou může plánovat invazi na ukrajinské území přes severní hranice.
„O návratu do Běloruska lze uvažovat jen za podmínek, že se tamní situace změní, jinak to nemá smysl. Po letošním únoru je ale otázkou, jestli se vůbec něco plánovat dá," říkají běloruští medici.
Podle vůdkyně běloruské exilové opozice Svjatlany Cichanouské jde mezi Putinem a Lukašenkem především o situační přátelství, kdy se oba vůdci navzájem využívají.
„Existují jasné linie mezi Lukašenkovým režimem a běloruským lidem. Režim nemá žádná legální práva, aby reprezentoval občany a jednal jejich jménem,“ zdůrazňuje pro iROZHLAS.cz Vladimir Astapenko.
Odvody branců budou trvat do prosince, do vojenské služby má nastoupit 120 tisíc lidí. Moskvu navíc obvinilo britské ministerstvo obrany z rozmisťování hypersonických střel Kinžál v Bělorusku.
Na běloruském území jsou podle generála Hromova rozmisťovány letecké jednotky a síly dalších vojsk. V Bělorusku se podle něj podnikají přípravné akce ke skryté mobilizaci.
„Je to mobilizace ve prospěch ruské armády. Lze se dočíst, že je kladen důraz na profese, které se Rusku nedostávají v tuto chvíli kvůli ztrátám a tak dále,“ říká Daniel Koštoval.
Ukrajinský novinář Anton Semiženko v rozhovoru pro iROZHLAS.cz přibližuje atmosféru v Kyjevě. „Některé rakety zasáhly jenom ulice bez konkrétního cíle,“ popisuje.