‚Problém není Lukašenko, ale ruský svět.‘ Bělorusové bojují po boku Ukrajinců proti společnému nepříteli
Vadim vlastnil restaurace v centru Minsku, Sergej se živil jako novinář. Oba Bělorusové od konce února po boku Ukrajinců usilují o lepší budoucnost i pro svou zemi. Takových jako oni jsou stovky: někteří už osm let bojují na Donbase, jiní se hlásí do právě vznikajícího běloruského národního pluku v cizinecké legii nebo do běloruského „batalionu“ Kastuse Kalinovského.
Vadim Prokopjev žil spokojeným životem minského byznysmena. Vlastnil několik restaurací v centru běloruského hlavního města a patřil k místním prominentům. Pak přišly prezidentské volby 2020, ve kterých autokratického vládce Alexandra Lukašenka a jeho tehdy šestadvacet let trvající vládu vyzvala tehdy neznámá Svjatlana Cichanouská.
Manželka známého běloruského blogera, který je dodnes vězněm Lukašenkova režimu, a současná vůdkyně běloruské demokratické opozice, zvítězila.
Bělorusko je okupovanou zemí, nevydávání víz je od Česka populistický krok, říká zástupkyně diaspory
Číst článek
Ještě měsíc před volbami spustil restauratér Prokopjev „mediální kampaň“ na podporu běloruské demokratické opozice na svém YouTube kanále, který má dnes 97 tisíc odběratelů a jeho vzkaz Lukašenkovi vidělo 1,6 milionu lidí. Dokonce běloruského autokrata vyzval (v triku s fotografií Václava Havla) na souboj muže proti muži.
Lukašenko se prohlásil vítězem voleb, jejich výsledek neuznala ani Evropská unie, a do ulic vyšly desetitisíce Bělorusů. Protesty byly potlačeny brutální silou a Vadim Prokopjev, stejně jako tisíce dalších Bělorusů, odešel do exilu. Nejdříve do Polska, nakonec se usadil v Kyjevě.
„Na začátku války na Ukrajině jsem natočil výzvu k Bělorusům z kyjevského náměstí Nezávislosti (známého jako Majdan – pozn. red.). Chci vytvořit národní osvobozeneckou armádu. Hlavní cíl je pořád Bělorusko. Musíme využít šanci a vytvořit co největší sílu můžeme. Musíme vycvičit vojáky, kteří získají zkušenosti v boji ve válce, a musíme se zbavit ruských okupantů v Bělorusku, až přijde čas,“ popisuje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.
Hackeři zaútočili na běloruské železnice. Výrazně zpomalili přesun ruské vojenské techniky k Ukrajině
Číst článek
„Běloruský režim je černá labuť gigantických rozměrů. Ale náš hlavní problém není Lukašenko, Lukašenko je loutka. Náš problém je ‚ruský svět‘, to je to, proti čemu bojujeme,“ dodává Prokopjev, který je teď rekrutérem, manažerem a mluvčím v jedné osobě.
V rámci cizinecké legie, kterou vyhlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a pozval zájemce ze zahraničí, aby se přidali k obraně Ukrajiny, pomáhá vytvářet běloruský národní pluk Pahoňa. Jmenuje se podle běloruského státního znaku z let 1918 a 1991-1995, na kterém je jezdec na bílém koni a v současné době ho používá běloruská demokratická opozice.
Jednotkou je pluk zatím jen podle jména, přesné počty nemůže Prokopjev zveřejnit.
Pluk Pahoňa má podle něj být zárodkem řádné armády svobodného Běloruska. Prokopjev se nyní soustředí na vybudování logistických řetězců, fundraising, nábor nových členů a jejich výcvik.
Cesta začíná ve Varšavě
„Celá cizinecká legie je na začátku, někdy je to chaos, někdy trochu improvizace,“ popisuje. Do bojů se zatím jeho jednotka nezapojila. Prokopjev ale říká, že půjdou, kam bude potřeba, kamkoliv je ukrajinské vedení pošle.
Cesta každého běloruského dobrovolníka začíná ve Varšavě. Tam rekruty za pomoci polských a ukrajinských autorit důkladně prověřují. Kdo projde, pokračuje do výcvikového centra, kde ho čeká minimálně dvoutýdenní intenzivní trénink.
2:01
Bělorusové v Polsku čelí nenávisti kvůli napojení Lukašenka na Rusko. S válkou na Ukrajině nesouhlasí
Číst článek
„Nemyslím, že válka skončí brzy. Souhlasím s Američany, že to bude trvat měsíce, možná roky. Celé to neskončí, dokud se Rusko nesmrske na velikost Moskovie (Moskevské knížectví, historický státní útvar existující ve 13. až 16. století – pozn. red.). Rusko musí projít stejným procesem jako Německo po druhé světové válce,“ předpovídá Prokopjev.
Alexandr Lukašenko i ruský prezident Vladimir Putin podle něj prokázali, že se neštítí té nejhorší brutality. „Není šance na sametovou revoluci pro Bělorusko,“ říká běloruský byznysmen s odkazem na Československo v roce 1989. Prý ho inspiruje někdejší prezident Václav Havel, rád čte Milana Kunderu a zdůrazňuje, že je velmi vděčný České republice za to, jaký postoj ke konfliktu zaujala: „Rozumíte té bolesti, protože máte svou zkušenost z Rusy.“
Osvobodit Bělorusko
Ve Varšavě má své náborové centrum také další běloruská skupina. Říkají si batalion Kastuse Kalinovského, a to podle běloruského (litevského a polského) národního hrdiny z 19. století, který bojoval proti ruské nadvládě. Původně vznikli jako jedna rota hned na počátku ruské války proti Ukrajině. Momentálně tvoří prapor, přesné počty členů ale kalinovci neuvádí a nelze je ani ověřit.
Na konci března se „batalion“ rozhodla pod své velení zařadit ukrajinská armáda, nyní je tedy součástí Ozbrojených sil Ukrajiny.
„Je to pro nás skvělý. Lidi, kteří tu bojují už od roku 2014, takové smlouvy ještě neviděli, máme vojenské knížky, lékařskou péči, kdyby se nám nedej bože něco stalo,“ popisuje pro iROZHLAS.cz Sergej Bespalov, třicetiletý novinář a bloger, který spravuje několik kanálů na sociální síti Telegram. Za odebírání jednoho z nich hrozí lidem až sedm let ve vězení.
„Je důležité, aby Ukrajinci chápali, že Bělorusové nepodporují Lukašenkův režim. Že Bělorusové podporují Ukrajinu a že proti ruské agresi bojujeme spolu, bok po boku,“ popisuje svou motivaci, mladík, který v Kyjevě žije od listopadu 2020.
„Až to skončí, až osvobodíme Ukrajinu, budeme pokračovat, abychom osvobodili i Bělorusko,“ dodává.
Kalinovci sídlí v Kyjevě a i oni mají ambici stát se základem nové běloruské armády. Na rozdíl od pluku Pahoni už se zapojili do bojů. „Prapor trénuje, jezdí do vojenských výcvikových prostorů, učí se strategii a taktiku, medicínu. Bohužel u nás jsou i oběti,“ popisuje Sergej Bespalov, který je jedním z mluvčích uskupení.
Slovensko darovalo Ukrajině systém protivzdušné obrany S-300, potvrdil premiér Heger
Číst článek
Nových zájemců mají kalinovci hodně, hlásí se jim prý až dvacet lidí denně. „Těch, kteří by se chtěli přidat, je mnohem víc, ale jsou v Bělorusku a dostat se do Polska je pro ně teď kvůli vízům téměř nemožné,“ popsal pro iROZHLAS.cz.
Chybí výstroj
Čeho ale nemá dostatek ani pluk Pahoňa, ani batalion Kastuse Kalinovského, je vybavení.
Od ukrajinské armády dostávají zbraně, s výstrojí pak pomáhají běloruské diaspory po celém světě, soukromí dárci nebo BYSOL neboli Běloruský fond solidarity.
„BYSOL reaguje na to, co běloruská společnost zrovna potřebuje. Podporujeme naše politické vězně, hledáme bezpečnou cestu pro lidi, kteří chtějí Bělorusko opustit, a teď jsme naši pomoc rozšířili na Ukrajinu,“ vysvětluje jeden ze zakladatelů organizace Andrej Stryzhak, který pracuje na aktivitách na podporu občanské společnosti od roku 2000.
BYSOL je už několikátým Stryzhakovým projektem a vznikl v létě 2020. V současnosti má 35 zaměstnanců a 50 dobrovolníků, sídlí v litevském Vilniusu a za dva roky vybral na podporu perzekvovaných Bělorusů 5,5 milionu eur.
„Máme dobrovolnickou mobilní nemocnici, je to tým zdravotníků, kde jsou i chirurgové. Jeden z nich jel do okupované Irpině, týden tam operoval lidi. Nakupujeme auta pro evakuační týmy, odváželi jsme jimi třeba staré lidi z Charkova. Podporujeme také běloruské bojovníky, sháníme vesty, helmy nebo lékárničky. Za měsíc války jsme vybrali dvě stě tisíc eur od veřejnosti a dalších sto tisíc od dárců, jako jsou firmy, diaspory,“ vypočítává Stryzhak.
Kromě toho se BYSOL zaměřuje také na lidi v běloruské armádě, kterým nabízí bezpečnou cestu na „stranu dobra“.
V prosinci 2021 běloruská vláda označila BYSOL za extremistickou organizaci, stejně jako celou řadu dalších neziskových organizací, včetně těch ekologických, což Stryzhakovu týmu ztížilo práci. Spolupráci s litevským státem si ale pochvaluje. „Litevští politici dobře chápou, co se v Bělorusku děje, protože je to za humny, a Litevci vědí, že když Ukrajina nezvítězí, oni jsou další na řadě.“
