„Už několik stovek lidí sedí (ve vazební věznici). Všichni vypovídají. Pár exemplářů jste už viděli a bude jich na obrazovkách televizí ještě víc. Ukážeme, kdo je kdo,“ řekl Lukašenko.
„Konečná podoba ústavních změn zřejmá není, nicméně bude odpovídat kompromisu mezi tím, co by chtěl Lukašenko – tedy udržet si moc, ideálně absolutní moc – a tím, co mu dovolí Moskva,“ míní expert.
Novináři odhalili, že mezi hosty prestižního ekonomického fóra je Bělorus Jurij Voskresenskij, kterého nezávislí běloruští novináři označili jako agenta KGB a spolupracovníka Alexandra Lukašenka.
„Situace se vyvíjí, což možná není na první pohled znát, a proto je teď naším úkolem vysvětlovat jiným zemím, co se v Bělorusku děje,“ říká pro Radiožurnál vůdkyně běloruské opozice.
Proces s Kalesnikavovou a Znakem se konal za zavřenými dveřmi. Provinili se tím, že vyzývali k demonstracím a stávkám. Tím měli podkopávat státní zřízení a ohrožovat bezpečnost Běloruska.
Na jedné straně na vše připravení polští pohraničníci. Na straně druhé pohraničníci běloruští. Mezi nimi v zemi nikoho se choulí vyhladovělí, vyčerpaní a vysílení afghánští uprchlíci.
Běloruský výběr pod vedením trenéra Georgije Kondratěva ztratil v kvalifikaci už druhý zápas v řadě, protože 30. března utrpěl ostudný výprask 0:8 v Belgii
Výjimečný stav podle Varšavy umožní zvýšit kontrolu hranice. V uvedené oblasti přitom nebude možné pořádat demonstrace, protesty, happeningy, výlety a podobně.
Výjimečný stav se má týkat 183 míst v Podleském a Lublinském vojvodství. Mimo jiné tam bude platit zákaz vstupu osob, které tam nebydlí, zákaz protestů a jiných akcí, včetně turistických výletů.
To, co sledujeme na hranicích kolem Běloruska, znovu připomíná známou pravdu, že Evropská unie nemá z hlediska migrace jen extrémně zatíženou hranici na jihu Evropy, ale že má hranice i jinde.
„Nemůžu se setkávat s přáteli, protože je moje ochranka nezná,“ postěžovala si také čtyřiadvacetiletá běloruská sprinterka, která si podle svých slov nemůže dojít na nákup, ani se projít v parku.
Praha/Varšava||Lenka Kabrhelová, Barbora Sochorová, Ondřej Franta|Zprávy ze světa|Vinohradská 12
Polská vláda tvrdí, že migranty záměrně posílá přes hranice běloruský režim a využívá je k tlaku na Evropskou unii. Jak Varšava izolaci běženců od pomoci vysvětluje? A co s uprchlíky bude?
Polsko stejně jako Litva viní vládu běloruského autoritářského lídra Alexandra Lukašenka, že migranty přes společné hranice posílá záměrně a používá je tak jako nástroj v takzvané hybridní válce.
Podle litevských pohraničníků 12 členů běloruských bezpečnostních složek v zásahové výstroji v úterý překročilo hranici. Učinili tak, když do Litvy „tlačili“ skupinu 35 iráckých migrantů.
Opoziční aktivista Scjapan Latypav čelil obviněním z organizování nepokojů, kladení odporu policii a také podvodu. Bělorus obvinění odmítl a svůj případ označil za politicky motivovaný.
Bělorusko také odvolalo dříve udělený souhlas s tím, aby se Julie Fischerová stala novou velvyslankyní v Minsku. Jde o reakci na pondělní vyhlášením nových amerických sankcí proti běloruskému režimu.
Lukašenko v době nejsilnějších demonstrací slíbil, že odstoupí, ale až po schválení změny ústavy, jež by měla oslabit pravomoci prezidenta ve prospěch parlamentu.
V Bělorusku tuto středu začal další ostře sledovaný politický proces. Před nejvyšším soudem stanula jedna z nejvýraznějších tváří protilukašenkovské opozice Maryja Kalesnikavová.
„Od ledna přicházejí zprávy o tom, že režim zřizuje koncentrační tábory, ve kterých jsou lidé označováni do skupin podle barevných značek,“ přibližuje Pavel Havlíček.
Obavy o svou bezpečnost mají i další členové běloruské olympijské výpravy. Podle jejich prezidenta mají ti, kteří nezískali žádnou medaili, zvážit svůj návrat do vlasti, cituje tamní agentura.
Běloruská běžkyně kritizovala trenéry na olympijských hrách, snaha dostat ji z Tokia ale režimu nevyšla. Odletět do Minsku Cimanouská odmítla, následně získala polské vízum, strach má ale o rodinu.
Případ Krysciny Cimanouské nám připomněl něco, nač jsme v našich končinách v posledních třiceti letech stačili úspěšně zapomenout: Na odcházení do exilu z politických důvodů.
V neděli do Vilniusu přicestovala také eurokomisařka pro vnitro Ylva Johanssonová. Představitelé Evropské unie přislíbili Litvě miliony eur na pomoc s řešením migrační krize.