Plastový odpad přispívá k odolnosti bakterií vůči antibiotikům, varují vědci. Zjistili to pomocí UV záření

Obyčejná plastová krabička z restaurace se může stát oblíbeným sídlem mikrobů. Bakterie si v rozkládajícím se plastu snadněji vyměňují genetický materiál a stávají se tak odolnějšími vůči antibiotikům. Článek na toto téma vyšel v odborném časopise Journal of Hazardous Materials, 2021.

Houston Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Plastový odpad (ilustrační foto)

Plastový odpad (ilustrační foto) | Foto: Ben Kerckx | Zdroj: Pixabay

„Mikroplast poskytne plochu, na které se všechno potká, a pak se účinek může násobit,“ vysvětluje chemička Petra Innemanová. Podobně se podle ní chová nosič s biofilmem při čištění odpadních vod, chemické procesy tam probíhají intenzivněji.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou Laboratoř o mikroplastech jako ráji pro mikroby, spravování hlasivek a vlivu emisí na běžce. Debatují neurofyziolog František Vyskočil, chemička Petra Innemanová a herec Petr Vacek. Moderuje Martina Mašková

Autoři studie, vědci z Riceovy univerzity v Houstonu, osvítili polystyren UV zářením po dobu pěti a dvaceti dnů. Tak napodobili situaci, kdy je rozkládající se plast vystaven venku v přírodě slunečnímu záření. Povrch mikroplastu je pod vlivem venkovního prostředí lépe smáčivý a bakterie se na něm lépe uchytí.

Samotný mikroplast je definován jako částice od 100 nanometrů do 5 milimetrů. Některým mořským organismům poslouží jako nosič. A podobně posloužil v tomto pokusu bakteriím.

„Některé buňky bakterií, které příjímají geny rezistence, si v něm sedají vedle sebe, vytvářejí kolonie,“ říká neurofyziolog František Vyskočil.

Prostupnější membrány

Na rozdíl od člověka dědičnost u bakterií nemusí být jen kombinací genetického materiálu dvou jedinců různého pohlaví. Dochází u nich i k takzvanému horizontálnímu přenosu genu. Ten rovněž pomáhá bakteriím přežít a mnohdy i odolat antibiotikům.

„K rezistenci přispěly i další látky, které se v průběhu stárnutí plastu uvolňovaly, například aditiva nebo depolymerační produkty,“ připomíná Petra Innemanová a dodává: „Buňky, které přijímaly geny resistence, měly prostupnější membrány, jako by se genem nakazily snadněji.“

Poslechněte si celou Laboratoř o mikroplastech jako ráji pro mikroby, spravování hlasivek a vlivu emisí na běžce. Debatují neurofyziolog František Vyskočil, chemička Petra Innemanová a herec Petr Vacek. Moderuje Martina Mašková.

Martina Mašková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme