„V případě dezinformací spojených s migranty je to typické. Událost, která se stala jinde a jinak, je označována za současnou,“ vysvětluje profesor Kamil Kopecký z Univerzity Palackého v Olomouci.
Izraelská vláda Naftaliho Bennetta v pondělí i bez parlamentní většiny ustála dvojí hlasování o vyjádření nedůvěry, ale v úterý nastal nečekaný zvrat. Jedno z uskupení změnilo hlasovací strategii.
„Pro všechny to bude koalice kompromisů. Netanjahuova hlavní role bude kopat do vlády, především do pravicových stran,“ říká pro iROZHLAS.cz odbornice na Izrael Irena Kalhousová. Co od vlády čekat?
„Jde o nejhorší nepokoje tohoto typu za posledních 20 let a z mého pohledu je to možná ta nejvíce znepokojivá věc,“ říká pro iROZHLAS.cz odborník z výzkumného institutu v německém Halle Jakub Záhora.
Ihned poté, co Spojené arabské emiráty uzavřely mír s Izraelci, začaly spekulace o tom, kdo bude další. Padala jména několika zemí a nevyhlášenou soutěž nakonec vyhrál Bahrajn.
V Izraeli nasvítila pandemie koronaviru měnící se demografii. O životy pacientů bojují z velké míry arabští lékaři a sestry. Stane se krize obratem v soužití židovského a arabského etnika?
Na otázky v průzkumu pro BBC odpovědělo 25 407 lidí v osobním rozhovoru. Agentura Arab Barometer, která sídlí na prestižní americké Princentonské univerzitě, průzkumy provádí od roku 2006.
Izrael není státem všech, ale výhradně občanů židovských. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu to vzkázal pár týdnů před volbami arabské menšině v zemi, odvolával se na zákon o národním státě.
Nově zvolený prezident Barham Sálih už krátce poté, co přestal přijímat gratulace, jmenoval nového premiéra Abdala Mahdího – ten teď bude mít měsíc na to, aby sestavil vládu.
Jeruzalémští Palestinci začínají měnit strategii. Namísto 50 let trvajícího bojkotu izraelské správy teď chtějí na radnici zvolit své arabské kandidáty.
Arabská menšina v Izraeli nemá na rozdíl od Židů brannou povinnost, stále častěji však izraelští Arabové nastupují dobrovolnou civilní službu. Je to pro ně jedna z cest, jak se více zapojit do izraelské společnosti, ve které někteří vidí lepší budoucnost. Týká se to už i Palestinců z okupovaného východního Jeruzaléma.
Lázeňští hosté z dalekých zemí tráví v Teplicích jen několik měsíců v roce. Hlavně z arabských států ale přijíždějí i s početnými rodinami. Neznají často naše zvyklosti a zákony a pak dochází k třenicím s místními obyvateli - třeba kvůli odpadkům na trávníku nebo rušení nočního klidu. Teplický magistrát chce problémům předcházet, a proto druhým rokem vydává informační brožuru v arabštině i s piktogramy. Hosté se v ní dočtou třeba to, že do bazénu si musí vzít plavky.
Arabové a Židé k sobě na Blízkém východě hledají cesty obtížně. Důvody jsou politické i historické a svou roli hraje i řeč. Arabština a hebrejština jsou sice příbuzné semitské jazyky, jejich mluvčí si ale navzájem nerozumí. Někteří izraelští politici to chtějí změnit. Všichni občané Izraele by podle nich měli v budoucnu ovládat jak hebrejštinu, tak i arabštinu.
Už měsíc a půl trvá v Izraeli a na palestinských územích nová vlna násilí. Typickým prvkem jsou útoky mladých Palestinců nožem proti izraelským vojákům a civilistům. Od začátku října jim podlehlo 14 Izraelců. Mnohé z útočníků zastřelila na místě policie. Další mladí Palestinci zemřeli při protestech po zásahu izraelské armády. Palestinců přišlo o život přes 70. Některé útoky se staly i v Jeruzalémě, tedy ve městě, kde se oba národy neustále potkávají.
Největší nápor nových klientů z arabských zemí očekávají Lázně Teplice tento týden. Mělo by jich být zhruba 500, o něco více než loni. K nim patří početné rodiny. Právě na nevhodné chování, nepořádek a nedodržování nočního klidu od arabských návštěvníků Šanovského parku si místní stále stěžují. Město se snaží jít cestou prevence – najalo asistenta, syrského lékaře, který Arabům vysvětluje české zvyklosti.
Jedenáct hektarů stavebních pozemků na Modlansku u Teplic patří arabským vlastníkům. Vadí to některým místním lidem, kteří mají obavy z přílivu cizinců. Zhruba čtvrtina obyvatel podepsala petici proti výstavbě, kterou se dnes budou zabývat krajští zastupitelé.
V Plzni dnes začne šestý ročník festivalu arabské kultury Arabfest. Opět nabídne řadu akcí - od výstav a přednášek po koncerty, divadlo nebo ochutnávku tradičních arabských jídel. Letošním tématem festivalu je žena. V Plzni potrvá Arabfest do 17. dubna a pak se přesune do Prahy, kde začne 23. a skončí 25. dubna.
Izraelští Arabové tvoří celou pětinu obyvatel židovského státu. Jsou to převážně Palestinci, kteří přečkali ve svých domovech válku v roce 1948 a mají teď izraelské občanství. Ve volbách do Knesetu - izraelského parlamentu - získali minulý týden historicky nejvyšší počet křesel. Za vítězným Likudem a levicovým Sionistickým svazem se arabská kandidátka umístila hned na třetím místě. Izraelští Arabové jsou ale ke státu, ve kterém žijí, loajální jen částečně.
Proti izraelské ofenzivě v Gaze protestují Palestinci na Západním břehu Jordánu i v samotném Izraeli. Po několika demonstracích, které rozehnala policie, vyhlásili na dnešek takzvaní izraelští Arabové protestní generální stávku. Hlavním důvodem byl včerejší mimořádně vysoký počet obětí izraelských útoků – za jediný den zemřelo asi sto lidí.
České lázeňství prožívá velmi těžké časy. Lázně po celé republice bojují s úbytkem pacientů, a tím i s nedostatkem peněz. Existenční potíže se snaží řešit různě; třeba tím, že se zaměřují na arabskou klientelu. Touto cestou se vydali i v Janských Lázních a neobešlo se to bez problémů.
Izraelské úřady slibují razantní zásah proti židovskému extremismu. Ministr vnitřní bezpečnosti Jicchak Aharonovič prohlásil, že kvůli tomu nechá zřídit úplně novou speciální jednotku policie. V uplynulých týdnech totiž výrazně přibývá útoků židovských radikálů proti Arabům i proti křesťanům.
Předseda izraelského parlamentu Reuven Rivlin v nemocnici navštívil arabského mladíka, kterého přesně před týdnem skoro ubila k smrti skupina židovských extremistů. Rivlin prohlásil, že nešlo o izolovaný případ židovského rasismu, ale o výsledek hlubokého problému, který podle něj ohrožuje izraelskou společnost.
Mnozí mladí obyvatelé Blízkého východu, kteří se pohybují na internetu a sociálních sítích, mají zřejmě za to, že ve virtuálním světě se dočkají výsledků dříve, než od politiků. Na facebooku totiž začátkem týdne uspořádali dvoudenní virtuální konferenci o míru a ekonomice s názvem YaLa Young Leaders. Informuje o tom americký deník Washington Post.