Správa železnic představila vítězný návrh pro přestavbu železničního mostu na Vyšehradě. Podle některých odborníků návrh opakuje pouze to, co na původním mostu bylo nejméně hodnotné.
„Chtěli jsme to vymyslet tak, aby to uneslo to místo samotné. Nepřemýšleli jsme, jak tam toho nacpat co nejvíc, ale spíš o ideálu, jak to zkusit,“ vysvětluje architekt Zdeněk Balík.
Stavební firmy vydělají víc, když staré zbourají a nahradí novým. Často vyhazují staré dveře, krovy, podlahy. „Když tam pak přijdeme, vidíme, že tam žádný vážný problém není,“ říká architekt Kmošek.
„Není to žádný příspěvek architektuře nebo urbanismu toho místa, nerespektuje to zájmy veřejnosti ani původních obyvatel oblasti,“ shrnuje svoje výtky sochař a publicista Pavel Karous.
Daria Balejová se v Řevnicích podílela třeba na úpravě přednádraží. Dřív to podle ní bylo „zbytkovou plochou po autech“. Dnes ji těší, že tudy lidé chodí třeba venčit psa.
„Dům v současnosti nemá z hlediska památkového zákona žádnou jmenovitou ochranu,“ vysvětluje úředník. Přesto byl investor ochotný jednat o tom, že část prvků na fasádu po zateplení vrátí.
Před šesti lety prodali manželé Palenčárovi byt v paneláku a rozhodli se, že za cenu 1,1 milionu korun chtějí dům. Aby se ušetřilo, pracovala na stavbě rodina a řídil to syn Ondřej Palenčár.
Radim Babák a Ondřej Tobola založili studio a vybrali si název Hipposdesign a logo s hrochem. Původně si mysleli, že se budou věnovat navrhování produktů. To je ale v Česku obtížné, tak staví domy.
Stavba je umírněná a podle porotců vhodně zapadá do okolí. „Vítězný návrh byl od začátku pro mě něco jako bílé rulandské. Návrh, který bude chutnat všem,“ říká šéf nadačního fondu na zbudování muzea.
Tančící dům vznikl v polovině 90. let minulého století a stal se jedním ze symbolů Prahy. Podle Miluniće reflektoval vývoj společnosti během sametové revoluce a představoval dvě části celku v dialogu.
Správně zvolená dlažba podle architektů dokáže v létě udělat rozdíl i 10 stupňů Celsia. Kancelář architekta teď připravuje manuál, který bude závazný pro celou městskou památkovou rezervaci.
Jože Plečnik vlastními slovy. Tak by dala v krátkosti představit komiksová kniha, o kterou si můžete tento týden zahrát v pravidelné soutěži serveru iROZHLAS.cz.
Ti, kteří přenocují v útulně nad bunkrem, si občas stěžují na příliš strmý žebřík. „Nám nejde o to, aby věci byly pohodlné, ale spíš autentické. Člověk si má věci zasloužit,“ reaguje architekt.
„Nejde jen o to pouštět si fantazii na špacír, ale naučit se mít ke sklu úctu a zodpovědnost, která člověka včas zabrzdí,“ vzkazuje Cigler budoucím sklářům.
„Nemám rád, když se říká, že používání recyklovaného materiálu je dobré proto, že je to levnější. To je zavádějící. Například není možné garantovat dobu dodání,“ upozorňuje Jan Fabián.
„Šumperák byl navržen tak, aby si ho lidé stavěli svépomocí. V té době se lidé brali velice mladí a tohle byl často první a poslední dům, který stavěli,“ říká fotograf a historik umění Pospěch.
„Navíc je tam skrytý potenciál toho materiálu, panelu. Když s klientem cítíme společnou cestu, dá se panel využít,“ říkají architekti David Neuhäusl a Matěj Hunal.
Aby se s jistotou prokázal původ alabastru, srovnávaly se vzorky z předmětů odebrané v 19. století v egyptské Gíze se zbožím ze současných káhirských obchodů.
Architekt Václav Aulický je autorem mnoha staveb. Jak s odstupem vzpomíná na svou dnes už neexistující brutalistní budovu Transgasu na Vinohradské třídě, na jejímž místě stále nestojí její nástupkyně?
V Karlových Varech končí další etapa postupné rekonstrukce Vřídelní kolonády. Stavbaři, dlaždiči a mistři skláři se teď aktuálně věnují úpravám hlavního kolonádního sálu.
Rekonstrukce vily navržené Adolfem Loosem má stát podle odhadů 100 milionů korun. Po obnově má sloužit jako muzeum Loosova díla, prostor pro prezentaci obce, cukrovarnictví nebo bytové kultury.
Z místnosti v budově uměleckoprůmyslové vysoké školy v centru Prahy se ozývá čeština i ukrajinština. Děti ve školkovém věku běhají za fotbalovým balónem a zdobí stěny barevnými křídami.