Očekává se, že jedním ze stěžejních témat čtvrtečního jednání mezi americkým prezidentem Joe Bidenem a izraelským premiérem Benjamin Netanjahuem bude dohoda o příměří a výměně rukojmích.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí zopakoval, že Izrael hodlá zneškodnit i poslední zbytky ozbrojenců Hamásu. „Blížíme se ke konci fáze likvidace teroristické armády Hamásu,“ uvedl.
„Netanjahu se opírá o ultraortodoxní strany. Bez nich by vládu nesestavil," řekl pro Český rozhlas Plus blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štěpán Macháček.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu rozpustil válečný kabinet, ze kterého odešel opoziční politik a bývalý náčelník generálního štábu Beny Gantz. Zároveň sílí tlak na předčasné volby.
Izraelský válečný kabinet opustil další jeho člen, ministr bez portfeje Gadi Eisenkot, který v něm zasedal od října jako pozorovatel. Informoval o tom v noci na pondělí server The Times of Israel.
Benny Ganc byl jediným středovým politikem v současné vládě a před válkou jedním z předních představitelů opozice. Netanjahu se teď zřejmě bude muset více spoléhat na krajní pravici ve vládě.
„Tohle nebudu komentovat,“ uvedl nejdříve Biden, když dostal otázku, zda podle něj Netanjahu blokuje zastavení války. Ihned však dodal: „Je zcela opodstatněné, že lidé takový závěr vyvozují.“
Podle britského listu The Guardian se izraleští zpravodajci snažili zasahovat do vyšetřování válečných zločinů u Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu několik let. Izrael to však odmítá.
Biden požádal i palestinské hnutí Hamás, aby nabídku přijalo. To ve svém prohlášení uvedlo, že izraelskou nabídku vnímá pozitivně a je připraveno o ní jednat.
Izrael i jeho armáda podle analytičky Kalhousové budou muset nedělní útok prošetřit už proto, aby ochránili sami sebe. Mezinárodní soudy se podobnými případy zabývají, když nedůvěřují místní justici.
Někteří protestující v Tel Avivu drželi fotografie vojaček, jenž se tento týden objevily na videu z doby krátce po jejich únosu během útoku Hamásu na Izrael z loňského 7. října.
Prokurátor Mezinárodního trestního soudu požádal o vydání zatykačů na lídry Hamásu i Izraele. V pořadu Pro a proti na Plusu o tom diskutují bývalý diplomat Michael Žantovský a arabistka Zora Hesová.
„Je paradox, že potomci lidí, kteří zažili tak brutální tragickou událost, jako je šoa, možná páchají válečné zločiny na jiném státu,“ popisuje Petr Kratochvíl z Ústavu mezinárodních vztahů.
Prokurátor Mezinárodního trestního tribunálu Karim Khan navrhl zatykač proti Netanjahuovi, izraelskému ministru obrany a třem vůdcům hnutí Hamás. Podle něj nesou odpovědnost za válečné zločiny.
„Žádost prokurátora ICC o zatykače na izraelské lídry je nehorázná. A jedno chci říct jasně: Ať už tento prokurátor naznačuje cokoli, mezi Izraelem a Hamásem není žádná rovnost, žádná,“ řekl Biden.
„Ten, kdo je nechal na holičkách, je musí dostat zpět,“ křičeli demonstranti. Někteří drželi v rukou transparenty s nápisy „Ukončete válku“ či „Hladomor je válečný zločin“.
Hrálo se o to, kdo bude vypadat jako ten, kdo znemožnil dohodu. Hamásu se podařilo černého Petra nechat v rukou Netanjahuovi, přinejmenším tak vypadají některé mediální reakce.
Návrh dohody o příměří schválený palestinským hnutím Hamás neplní izraelské požadavky. Podle izraelských představitelů je návrh „zmírněnou“ verzí těch předchozích.
Vyhlídky na příměří se podle agentury Reuters zdají mizivé, jelikož Hamás zopakoval svůj požadavek spojit propuštění rukojmích, která zadržuje, s ukončením války, což izraelský premiér odmítá.
Al-Džazíra je jedním z mála zahraničních médií, které zůstalo v Gaze od začátku války. Vysílala krvavé scény leteckých útoků, přeplněných nemocnic a obviňovala Izrael z masakrů.
Na shromáždění v Tel Avivu příbuzní a příznivci více než 130 rukojmích, kteří jsou stále v zajetí, prohlásili, že je třeba udělat vše pro jejich návrat domů.