Žádost prokurátora je nehorázná, prohlásil Biden o navrhovaném zatykači na lídry Hamásu i Izraele

Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan v pondělí oznámil, že soud požádal o vydání zatykačů na lídry hnutí Hamás a představitele Izraele, včetně premiéra Benjamina Netanjahua, v souvislosti s jejich činností za sedm měsíců trvající války. „Žádost prokurátora ICC je nehorázná,“ komentoval návrh prezident USA Joe Biden a dodal, že „mezi Izraelem a Hamásem není žádná rovnost.“

Haag (Aktualizováno: 21:09 20. 5. 2024) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Karim Khan

Khan v prohlášení k izraelským činům uvedl, že „důsledky používání hladu jako metody vedení války spolu s dalšími útoky a kolektivními tresty proti civilnímu obyvatelstvu Pásma Gazy jsou akutní, viditelné a všeobecně známé...“ | Foto: Peter Dejong | Zdroj: Reuters

Podle Khana nesou Netanjahu, izraelský ministr obrany Joav Galant, šéf vojenského křídla Hamásu Muhammad Díf, lídr Hamásu v Pásmu Gazy Jahjá Sinvár a šéf politického křídla Hamásu Ismáíl Haníja odpovědnost za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané v Izraeli a v Pásmu Gazy. Khan to píše ve svém prohlášení.

‚Ukončete válku, hladomor je válečný zločin.‘ V Izraeli lidé opět protestovali proti Netanjahuovi

Číst článek

Hlavní prokurátor musí o vydání zatykače požádat tříčlenný soudní senát pro přípravné řízení, kterému trvá v průměru dva měsíce, než posoudí důkazy a rozhodne, zda může řízení pokračovat, píše agentura AP.

Izrael není členem ICC, a i pokud budou zatykače vydány, Netanjahuovi ani Galantovi bezprostředně nehrozí stíhání, napsala AP.

Předpokládá se, že se Sinvár a Díf ukrývají v Pásmu Gazy, kde se je snaží vypátrat izraelská armáda. Haníja žije v Kataru, ale pravidelně navštěvuje další blízkovýchodní země.

Netanjahu a Galant podle Khana nesou trestní odpovědnost mimo jiné za používání vyhladovění civilistů jako válečného nástroje v Pásmu Gazy, za úmyslné způsobení velkého utrpení a za úmyslné zabití nebo vraždy. V prohlášení Khan zmíněné body označuje za příklady válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

Vedoucí představitelé Hamásu čelí obvinění z odpovědnosti za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti zahrnující vyhlazování a vraždění, braní rukojmích, mučení, znásilňování a další případy sexuálního násilí.

Izraelská armáda našla v Gaze těla tří rukojmích. Je mezi nimi i mladá Němka zavražděná při festivalu

Číst článek

Proti Khanovu stanovisku okamžitě vystoupili zástupci Hamásu i Izraele. Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc, který je bývalým ministrem obrany a někdejším náčelníkem generálního štábu izraelské armády, označil Khanovo rozhodnutí požádat o zatykače na izraelského premiéra a ministra obrany za „zločin historických rozměrů“.

Izrael podle Gance „vede jednu z nejspravedlivějších válek v moderní historii po odporném masakru, který 7. října spáchali teroristé z Hamásu“. Izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac označil Khanův krok za skandální s tím, že se rovná útoku na oběti ze 7. října.

Také lídr opozice Jair Lapid označil možnost vydání zatykačů na izraelské lídry za katastrofu. Hamás naopak v prohlášení uvedl, že postoj prokurátora ICC „staví na roveň oběť a kata“, a dodal, že skupina má právo na „ozbrojený odpor“ vůči izraelské okupaci.

‚Byl to Hamás, kdo zaútočil‘ 

Český premiér Fiala návrh vydat zatykače na členy izraelské vlády považuje za děsivý a nepřijatelný.

„Nesmíme zapomínat, že to byl Hamás, kdo v říjnu zaútočil na Izrael a zabil, zranil a unesl tisíce nevinných lidí. A právě tento zcela nevyprovokovaný teroristický útok vedl k současné válce v Gaze a utrpení civilistů v Gaze, Izraeli i v Libanonu,“ uvedl na síti X

Návrh kritizoval i americký prezident Joe Biden. „Žádost prokurátora ICC o zatykače na izraelské lídry je nehorázná. A jedno chci říct jasně: Ať už tento prokurátor naznačuje cokoli, mezi Izraelem a Hamásem není žádná rovnost, žádná. Vždy budeme stát po boku Izraele proti ohrožení jeho bezpečnosti,“ zní stručná reakce šéfa Bílého domu.

Podle amerického ministra zahraničních věcí Anthonyho Blinkena je stanovisko USA takové, že ICC nemá právo izraelsko-palestinský konflikt posuzovat. „Spojené státy zásadně odmítají oznámení prokurátora... Odmítáme prokurátorovo dávání Izraele na roveň s Hamásem. Je to ostudné,“ uvádí jeho prohlášení.

Je to tragická válka, nikoli genocida, reagoval Izrael v Haagu na obvinění Jihoafrické republiky

Číst článek

Britský premiér Rishi Sunak prostřednictvím svého mluvčího Khanův postup označil za „neužitečný“. Nepomůže podle něj ani uzavření dohody o klidu zbraní a propuštění rukojmích, ani většímu přísunu humanitární pomoci, píše agentura Reuters.

Rakouský kancléř Karl Nehammer ujistil, že Rakousko plně respektuje nezávislost ICC. Zároveň ale označil za „nepochopitelné, že šéf teroristické organizace Hamás, jejímž cílem je likvidace státu Izrael, je zmiňovaný po boku demokraticky zvolených zástupců toho státu“.

Belgická ministryně zahraničí Hadja Lahbibová naopak pondělní rozhodnutí hlavního prokurátora uvítala.

„Zločiny spáchané v Pásmu Gazy musejí být vyšetřované na té nejvyšší úrovni, nehledě na jejich pachatele. Žádost Karima Khana je významným krokem k prošetření situace v Palestině,“ cituje belgickou ministryni stanice BBC.

Jednání o příměří na mrtvém bodě

Izrael zahájil válku v Pásmu Gazy v reakci na přeshraniční útok Hamásu ze 7. října, při němž zahynulo přibližně 1200 lidí, převážně civilistů, a 250 dalších bylo zajato jako rukojmí.

Při prvním a dosud jediném klidu zbraní na konci listopadu byla propuštěna více než stovka rukojmích výměnou za palestinské vězně. V zajetí zůstává údajně zhruba 130 rukojmích, ne všichni jsou ale naživu.

Lepší zemřít než skončit tady. Izrael drží Palestince v krutých podmínkách, popisují svědci

Číst článek

Válka si podle palestinských úřadů ovládaných Hamásem od října vyžádala životy nejméně 35 562 Palestinců, z nichž nejméně polovinu tvoří ženy a děti, a 79 652 jich utrpělo zranění.

Boje v Pásmu Gazy také vyvolaly humanitární krizi, která podle představitelů OSN vyhnala z domovů zhruba 80 procent obyvatelstva a stovky tisíc lidí přivedla na pokraj hladomoru.

Další klid zbraní se zatím nepodařilo vyjednat. Jednání o příměří v Pásmu Gazy uvázla na mrtvém bodě poté, co izraelská armáda zahájila evakuace částí Rafáhu, který leží na jihu palestinského území, a začala zde provádět vojenské operace.

O izraelském záměru operace rozšířit v pondělí Galant informoval bezpečnostního poradce Bílého domu Jakea Sullivana.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme