Humanitární pomoc v Gaze rozkrádají gangy. I bez bombardování se lidé bojí vyjít, popisuje zpravodaj
Izraelský nejvyšší soud rozhodl o tom, že armáda musí začít povolávat i ultraortodoxní židy. Výjimka platila od roku 1948, kdy takzvaní charedim tvořili jen asi pět procent populace, teď je to ale 2,5krát víc. „Během války se tato otázka stává velmi citlivou pro jiné Izraelce, jejichž děti a příbuzní v armádě slouží a přicházejí o život,“ řekl pro Český rozhlas Plus blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu Štepán Macháček.
Izraelská justice přitom výjimku pro ultraortodoxní židy považuje za nezákonnou už od roku 2017, dosavadní vlády ovšem udržovaly status quo.
Poslechněte si celé Interview Plus Šárky Fenykové. Hostem je Štěpán Macháček, blízkovýchodní zpravodaj Českého rozhlasu
Nejvyšší soud teď rozhodl, že tento stav už nemůže dál pokračovat, sám je ale v hledáčku kabinetu Benjamina Netanjahua, který chce osekat jeho pravomoci.
„Netanjahu se opírá o ultraortodoxní strany. Bez nich by vládu nesestavil, a pokud by se mu nepodařilo rozhodnutí zvrátit, reálně mu hrozí rozpad koalice, protože obě už několikrát pohrozily tím, že pokud vláda toto privilegium neudrží, nebudou v ní sedět,“ dodává.
Britský deník The Guardian přišel s informací, podle které ministr financí Becal'el Smotrič připravuje plán, podle kterého by vojenskou správu Západního břehu Jordánu převzala civilní administrativa, což by byl krok k jeho faktické anexi.
Jsme na prahu rozšíření války, řekl Borrell. Reagoval na vyhrocenou situaci mezi Izraelem a Hizballáhem
Číst článek
„Je to spíše soukromá iniciativa ministra, nic nenasvědčuje tomu, že by vláda jako celek na něčem takovém pracovala,“ upřesňuje Macháček s tím, že něco takového by bylo zcela proti mírovým dohodám z Osla. Ty ovšem zpochybňuje i sám premiér Netanjahu.
Západní břeh před krachem
Velmi nepřehledná situace podle zpravodaje panuje v Gaze, kde vázne distribuce humanitární pomoci, zároveň ale chybí informace z nezávislých zdrojů.
„Panuje totální chaos, tamní správa je úplně rozložená a v ulicích operují ozbrojené gangy, takže pokud už se humanitární pomoc do Gazy dostane, je velmi často rozkradená. Bezpečnost v ulicích je na tak špatné úrovni, že i kdyby ustalo bombardování, tak se obyvatelé v podstatě bojí jít do ulic,“ popisuje s odkazem na vlastní zdroje, se kterými zůstává v telefonickém kontaktu.
Netanjahu: Fáze intenzivních bojů proti Hamásu se chýlí ke konci. To ale konec války v Gaze neznamená
Číst článek
Ve stínu války v Gaze se rapidně zhoršuje také bezpečnostní situace na Západním břehu, kde izraelská armáda častěji než dříve podniká razie proti ozbrojencům, mrtvých ale přibývá i mezi civilisty.
Macháček upozorňuje na to, že izraelská vláda dlouhodobě podkopává autoritu Palestinské samosprávy, což nahrává právě extrémnějším ozbrojeným skupinám.
Po loňském 7. říjnu se navíc uzavřely hranice pro palestinské pracovníky, což má vážné dopady i na jejich rodiny a celou palestinskou ekonomiku.
„Jsou bez příjmu a tím pádem krachují i podnikatelé na Západním břehu, protože kupní síla výrazně poklesla. Perspektiva ekonomického krachu s sebou nese obavy z mnohem větších nepokojů a radikalizace většího počtu lidí,“ uvádí.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus Šárky Fenykové
