Izraelci a Íránci si na jejím nebi vyměňují rakety, Sýrie mlčí. Šara si přeje slabší Írán, míní experti
V prvních hodinách po doposud nejrozsáhlejším útoku na Írán arabské země přispěchaly, aby izraelskou agresi odsoudily, i když skutečnými spojenci Íránu nejsou, píše deník The New York Times (NYT). Odsoudily „odpudivé útoky“ a „porušení mezinárodního práva“. Mezi kritickými hlasy ale zůstal jeden tichý – Sýrie. Země podle analytiků prokazuje, že si přeje slabší Írán a přízeň západních zemí.
Rozhodnutí nové syrské vlády Ahmada Šary mlčet je důkazem, jak moc se geopolitický kompas Sýrie změnil od chvíle, kdy povstalci v prosinci svrhli režim diktátora Bašára Asada, uvádí analytici pro The New York Times.
Bývalý Asadův režim patřil mezi nejbližší spojence Íránu, poskytoval například podporu jím vybudovaným milicím, které byly součástí takzvané osy odporu proti Izraeli.
Vzdušné boje na Blízkém východě pokračují pátým dnem. Trump vyzval k evakuaci Teheránu
Číst článek
Nová vláda nicméně dala najevo, že ozbrojené skupiny blízké Íránu už v Sýrii vítané nejsou, a slíbila, že žádným z nich neumožní provádět útoky na Izrael ze svého území.
Šara se tím podle analytiků oslovených NYT snaží získat přízeň západních zemí, a současně jde o projev hluboko zakořeněného odporu vůči Íránu, který poskytl vojenskou pomoc Asadovým silám v boji proti rebelům během téměř 14 let trvající občanské války v Sýrii.
„Syrské mlčení je silným signálem pro Izrael a Spojené státy, že Sýrie už této osy není součástí a že její území už nebude využíváno k útokům na Izrael,“ komentuje dění Ibráhím Asil, analytik Institutu pro Blízký východ ve Washingtonu. „Nová syrská vláda to slíbila a teď to dokazuje,“ dodává.
Vztahy s Izraelem
Syrské vedení také projevuje dříve nepředstavitelnou otevřenost vůči jednání s Izraelem. V minulých týdnech Šarova vláda s Izraelci o bezpečnostních otázkách jednala přímo, píše NYT.
Izrael okupuje syrské Golanské výšiny od konce arabsko-izraelské války v roce 1967. Jde o vojensky strategické území, na které Izrael po pádu Asadova režimu poslal další jednotky a provedl desítky úderů na jih Sýrie s argumentací, že území by v oparu nestability mohlo padnout do rukou extremistických skupin nepřátelských vůči židovskému státu.
V Praze přistál vládní speciál s Čechy z Izraele. Další zemi opouštějí po svých přes Egypt nebo Jordánsko
Číst článek
V posledním měsíci ale izraelské bombardování Sýrie zpomalilo a USA nové syrské vedení vyzvalo k ustavení diplomatických vztahů s Izraelem.
Šara nepřipustil, že by normalizaci vztahů s Izraelem zvažoval. Jeho vláda by nicméně podle analytiků uvítala, pokud by Írán ze současného konfliktu vyšel oslabený. Takový výsledek by Izrael rovněž poskytl větší páky na Sýrii, aby s ním normalizovala vztahy.
„Myslím, že Šarova vláda by si nic nepřála víc než scénář, ve kterém je Írán oslabený, okleštěný a nepůsobí jako destabilizační prvek,“ podotýká Sanam Vakilová, ředitelka výzkumného programu pro Blízký východ a severní Afriku v britské organizaci Chatham House.
‚Chceme mír‘
Narůstající konflikt mezi Izraelem a Íránem mezi Syřany budí obavy, že jejich země by mohla být do konfliktu vtažená.
V Dará, městě na jihozápadním okraji Sýrie, místní sledují, jak noční oblohu osvěcují rakety létající mezi jejich sousedními znepřátelenými zeměmi.
„Upřímně nemůžu uvěřit, že válka skončila,“ poznamenal s odkazem na syrskou občanskou válku jeden z místních, 46letý muž, který pro jistotu strávil se svojí ženou a dětmi dvě noci v krytu. „Vycházíme z tragédie, dlouhé a náročné války v Sýrii. Chceme mír. Dá-li bůh, nebudeme s tím Sýrie mít nic společného a zůstaneme v bezpečí.“
