Většina ze sedmi nejsilnějších stran chce zachovat německý cíl na uhlíkovou neutralitu v roce 2045. Ještě rychleji, už do roku 2040, chce uhlíkovou neutralitu Die Linke.
Bezradnost, jak k AfD přistupovat, přetrvává. Ani Merz ji nechtěl v prvé řadě legitimizovat či posílit, spíš doufal, že jí svým krokem alespoň část voličů odláká, píše v komentáři Kateřina Smejkalová.
Křesťanští demokraté, kteří v předvolebních průzkumech dlouhodobě obsazují první místo, zdůvodňují návrat k atomové energii především ekonomickými motivy.
„V tuhle chvíli je velice narušená důvěra mezi představiteli politických stran, kteří spolu nakonec budou muset vládnout. To se bude překonávat velmi těžko,“ říká před volbami v Německu analytik.
Předseda konzervativní unie CDU/CSU ve středu s pomocí AfD prosadil nezávaznou rezoluci požadující zpřísnění migrační politiky. Tím podle demonstrantů porušil princip protipožární zdi.
Předseda CDU Friedrich Merz, který se podle průzkumů po únorových parlamentních volbách stane německým kancléřem, předložil tento týden Spolkovému sněmu tři návrhy údajně směřující k omezení migrace.
Ve středečním hlasování prosadila CDU/CSU s pomocí hlasů AfD nezávaznou rezoluci požadující zpřísnění migrační politiky. Tisíce lidí proti tomu protestovaly v Berlíně, Lipsku či Mnichově.
Návrh, který není pro vládu závazný, zřejmě prošel i pomocí hlasů AfD, která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou stranu. Podle vládních stran tím CDU/CSU prolomila tabu.
Téma migrace se do popředí zájmu dostalo po středečním tragickém útoku v Aschaffenburgu. Tím hlavním, co voliče zajímá, je ale podle českého velvyslance v Německu Jiřího Čisteckého stav ekonomiky.
Poprvé se stává z AfD podle Vladimíra Handla z Univerzity Karlovy pro německé voliče opravdová alternativa. „Vidíme, že minimálně polovina voličů, ji volí právě pro její principy,“ říká.
V Německu se minulou středu kvůli sporům o další směřování rozpadla koaliční vláda SPD, zelených a svobodných demokratů (FDP), která zemi vedla od prosince 2021.
Německý kancléř chce o vyslovení důvěry požádat Spolkový sněm až v lednu. Předpokládá se, že ji nedostane, což otevře cestu k předčasným volbám, zřejmě na konci března.
„Od samotného vzniku koalice bylo jasné, že tři koaliční partneři jsou velice odlišní. Důvěra mezi nimi se v posledních týdnech rozpadá,“ říká Zuzana Lizcová.
Agentura Insa zveřejnila výsledky nejnovějšího průzkumu, podle kterého by strany německé vládní koalice získaly dohromady 28 procent hlasů. Na prvním místě se umístila konzervativní unie CDU/CSU.
„Policie potřebuje nutně více možností, aby mohla při pátrání po zločincích používat také biometrické rozpoznávání obličejů,“ uvedl bavorský ministr vnitra Joachim Herrmann.
Eurovolby v Německu podle propočtů veřejnoprávních televizí ARD a ZDF se zhruba 30 procenty vyhrála unie CDU/CSU následovaná pravicově populistickou Alternativou pro Německo s 15,9 procentu hlasů.
V obou západoněmeckých spolkových zemích znatelně posílila protiimigrační populistická AfD, naopak vládní strany propadly. „Varování i vysvědčení pro vládu,“ zní interpretace volebních výsledků.
Bavorské volby vyhrála Křesťansko-sociální unie (CSU). Na druhém místě skončila Alternativa pro Německo (AfD), sociální demokracie (SPD) má nejhorší výsledek od konce 19. století.
Podle průzkumu bylo spokojeno či velmi spokojeno s prací kabinetu sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze jen 19 procent Němců. Nespokojenost s počínáním vlády vyjádřilo 79 procent respondentů.
Konzervativní CSU prosadila zavedení dálničního mýtného pro osobní vozy, které však de facto měli platit pouze zahraniční řidiči. Vše zablokoval Soudní dvůr EU, protože to považoval za diskriminační.
Bundestag je už teď největší demokratický parlament na světě, má 736 členů a tolik není třeba ani europoslanců. Konkurují mu jedině čínský komunistický kongres nebo britská Sněmovna lordů.