Průměrná mzda v Česku se meziročně zvýšila o 7,1 procenta, reálně se ale díky inflace propadla, a to už osmý kvartál v řadě. Podle ekonomky Horské by pomohla větší nezaměstnanost.
Tuzemské ministerstvo financí je podle Dvořáka příliš optimistické, když očekává už příští rok růst kolem dvou procent. Analýzy Oxford Economics předpovídají růst HDP za rok 2024 jen 0,8 procenta.
Inflace v zemích Evropské unie klesá, v Česku je ale stále téměř nejvyšší ze všech členských zemí. Podle ekonoma Mojmíra Hampla mohou za podstatnou část tuzemské inflace politické chyby.
„Firmy sem přišly a zaměstnaly poměrně kvalifikovanou českou pracovní sílu. Nedělaly to jako charitu, přišly za ziskem a nyní si zisk berou do zahraničí,“ myslí si Lukáš Kovanda.
Tržby firmy Wienerberger klesly. V rámci šetření nákladů firma odstaví na dva až tři měsíce všechny své výrobní závody. „Objem, který od nás trh dnes bere, je tak významně menší,“ obhajuje ředitel.
„Už v roce 2021 Národní rozpočtová rada varovala, že v roce 2026 narazíme na dluhovou brzdu. A my se dohodli nejet dál, i když by ten náraz patrně odnesl někdo jiný,“ říká Olga Richterová.
Zatímco ve srovnání s prvním čtvrtletím český hrubý domácí produkt roste, meziročně zaznamenal Český statistický úřad mírný pokles. Vývoj vysvětlují změny ve spotřebě domácností i stavy zásob.
„Nejvíce se z tuzemska vyvážely cigarety, přípravky k výživě zvířat nebo třeba pšenice. Do Čech naopak mířilo hlavně vepřové maso nebo pekařské zboží,“ říká mluvčí resortu zemědělství Vojtěch Bílý.
Česká ekonomika po roce 1989 nabídla kvalifikovanou a levnou pracovní sílu a dobrou infrastrukturu i polohu v rámci Evropy. „Tento model se ale zcela vyčerpal,“ tvrdí Špicar.
Hýbat se sazbami, i když inflace mírně klesá, by podle Klímové bylo velice riskantní. „Zdůvodnila to tak i ČNB. Rizika v ekonomice jsou zkrátka pořád natolik vysoká, že prostě ještě nenastal čas.“
Chronický nedostatek zaměstnanců na českém pracovním trhu by podle slov Maialeha mělo řešit ministerstvo práce a sociálních věcí, ale v důsledku by problém jako celek měla řešit také vláda.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
„V oblasti ochrany životního prostředí – nebo chcete-li Green Dealu – přichází největší možnosti proměny české ekonomiky v takovou, která bude vyšší přidanou hodnotu vytvářet,“ míní Jan Juchelka.
K meziročnímu růstu hrubé přidané hodnoty podle statistiků nejvíce přispěl zejména průmysl a v mezičtvrtletním srovnání také odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství.
Z nejnovějších odhadů Mezinárodního měnového fondu vyplývá, že Česká republika si letos povede nejhůře ve srovnání s dalšími zeměmi visegrádské čtyřky.
Po dlouhé ekonomické zimě přichází naděje na lepší zítřky. Vyhlídku pomalu přicházejícího ekonomického jara podporuje chování lidí, kteří po dvou letech krizí začali opět utrácet.
Zatímco třeba před deseti lety nakupovali zahraniční nemovitosti hlavně lidé v důchodovém věku, dnes jsou mezi kupujícími častěji movitější lidé kolem pětatřiceti let.
Letošní schodek veřejných financí vzhledem k HDP by měl podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) být vysoký kvůli kompenzačním opatřením spojeným s vysokými cenami energií.
