„Zásadní je, zda vláda začne aktivně likvidovat strukturální schodek, tedy rozdíl mezi pravidelnými příjmy a výdaji. Ten je větší než 200 miliard a nezmizí sám od sebe,“ upozorňuje Miroslav Kalousek.
Místo 85 miliard korun na mimořádné dani z příjmů totiž podle nového propočtu vybere stát jen 28 miliard, a místo 15 miliard korun odvodů z nadměrných tržeb pak jen 12,3 miliardy.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) tento týden uvedl, že výběr peněz bude nižší, než se čekalo, současně by ale podle něj měly být nižší výdaje na kompenzace vysokých cen energií.
Omezení dotací je podle Stanjury možná reakce na zdražování potravin, pokud se potvrdí vysoké zisky jejich producentů. Zdůraznil ale, že dotace by nechtěl omezovat pouze v zemědělství.
Se zvýšením věku odchodu do důchodu by souhlasili spíše voliči vládní koalice. Naopak naprostá většina voličů opozičních a mimoparlamentních stran takovouto možnost odmítá.
Reforma DPH je součástí vládního plánu snížit v příštím roce schodek státního rozpočtu minimálně o 70 miliard korun. Koaliční partneři chtějí o sazbách i přesunech DPH ještě jednat, opozice je proti.
Historicky bylo nastaveno, že ze všech daní, které se v České republice vyberou, dostanou určitý podíl kraje. Tento podíl tvoří asi 9,78 celkové částky, který se pak mezi kraje rozděluje.
Podatelny finančních úřadů budou od pondělí do 3. dubna, kdy je poslední den pro podání papírového daňového přiznání, otevřené každý všední den od 8.00 do 17.00 hodin.
Momentální vláda plánuje snížit schodek v rozpočtu o 70 miliard korun. Zároveň se mnohé výdaje mají zvyšovat. Návrhy Národní ekonomické rady vždy nejméně z jedné stran koalice nevyhovují.
Daň z nemovitosti je v Česku jedna z nejnižších v Evropě a je výlučným příjmem obcí. Loni se na dani vybralo 12,42 miliardy korun, stát nese podle Stanjury náklady na správu daně 1,2 miliardy Kč.
Že existují i jiné nástroje, jak zapojit důchody do odpovědného zacházení se státním rozpočtem, než je balancování na hraně legality, ukazuje příklad sousedního Německa.
Lhůty pro odevzdání daňového přiznání se blíží. Pracovníci finančních úřadů se proto rozhodli vyrazit za lidmi do terénu, aby jim s vyplňováním formulářů pomohli.
Energetická skupina Sev.en Pavla Tykače bude více obchodovat s energiemi v zahraničí. Plán vlády zestátnit výrobní části ČEZ pozoruje s „pozdviženým obočím“.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se omluvil pozůstalým, že nebylo v silách vlády zachránit všechny, kdo uvízli v sutinách. Připustil také, že reakce vlády nebyla tak rychlá, jak měla být.
„Po dvou letech poměrně slabých zisků, 2020 a 2021, se zisky finančních domů v ČR vrací na trendovou dráhu, na které se pohybovaly před pandemií covidu-19,“ uvedl analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda.
David Marek, ekonom společnosti Deloitte, školil budoucího prezidenta Petra Pavla. Ten se totiž právě v ekonomických záležitostech mohl cítit oproti svému kandidátovi slabší. Práce ho ale bavila.
Podle verdiktu úmyslně nepodali v roce 2016 v Česku daňové přiznání a nezaplatili daň z příjmů právnických osob, a to konkrétně „nastrčených“ společností Varvadi Limited a Certonia Trading Limited.
„Když máte minimální mzdu, tak daně a odvody z ní činí asi 7500 korun. To je na úrovni podnikatele OSVČ, který má tržby třeba milion korun,“ srovnává Daniel Prokop ze společnosti PAQ Research.
Vláda se chystá revidovat programové prohlášení. Podle premiéra Petra Fialy je to vzhledem k válce na Ukrajině nezbytné. Opozici tento postup vadí a chystá kvůli tomu hlasování o nedůvěře.
„Využil jsem tím své zákonné pravomoci a výsledky kontroly očekávám v horizontu dvou až tří měsíců,“ řekl na dotaz Českého rozhlasu ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Příjmy z daně z mimořádných zisků mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií. Platit má po dobu tří let.
Odvod se má vztahovat už na elektřinu vyrobenou od letošního 1. prosince do konce příštího roku. Bude tvořit 90 procent z rozdílu mezi prodejní cenou a zákonem stanovenou cenou za megawatthodinu.
Česko chce desítky miliard z windfall tax a odvodů z nadměrných tržních příjmů použít na pomoc lidem s vysokými účty za energie. Na jaké firmy se budou opatření vztahovat? Přinášíme otázky a odpovědi.