Místo 85 miliard korun na mimořádné dani z příjmů totiž podle nového propočtu vybere stát jen 28 miliard, a místo 15 miliard korun odvodů z nadměrných tržeb pak jen 12,3 miliardy. Nový odhad vyplývá z materiálů pro jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, který na svých stránkách zveřejnilo ministerstvo financí.

Důvodem změny podle mluvčího ministerstva Tomáše Weisse je, že oproti očekávání letos rychleji klesly ceny energií na trhu. A právě proto údajně nebudou tak vysoké plánované příjmy státu, ale ani dotace cen energií dodavatelům, na které se právě tyto výnosy z mimořádné daně a odvodů měly použít.

Celá záležitost má tedy být rozpočtově neutrální a neměla by tak prohloubit schodek státního rozpočtu za celý letošní rok plánovaný na téměř 300 miliard korun. Vlastně se podle ministerstva financí tedy nic neděje.

Ponechme teď stranou, že tento týden ve středu Zbyněk Stanjura novinářům řekl, že výnosy z mimořádné daně i odvodů tržeb elektráren budou kvůli levnějším cenám energiím nižší, ale konkrétnější čísla budou až po vyúčtování záloh na konci dubna, aby dva dny na to resort konkrétní čísla zveřejnil na webu.

Na zmatenou komunikaci vlády si už tak nějak zvykáme. Horší je, že není jasné, zda se dá věřit tvrzení, že žádné peníze chybět nebudou.

Jen za leden až březen vyplatil stát dodavatelům energií na dotacích zastropovaných cen 31,5 miliardy korun. Na odvodech z nadměrných tržeb energetických firem naproti tomu vybral 9 miliard. Na mimořádné dani zatím nic, protože záloha na ní se bude platit až v září. Jen za tři měsíce je tak zatím schodek 22 miliard korun.

Aby na kompenzace cen nad stropy stačilo za celý rok jen 40 miliard, musela by už teď pod vládní limit klesnout cena velké většiny dodávek elektřiny a plynu. To ale není reálné.

Za aktuální nižší spotové ceny má dodávku energií jen část velkých firem, pro ostatní nakoupili dodavatelé velkou část elektřiny a plynu už loni za vysoké ceny nad úrovní vládních stropů.

Energetické firmy se minulý měsíc sice začaly předhánět ve zlevňování pod stropy, jenže tyto nabídky se týkají nových zákazníků nebo těch, komu v průběhu roku fixace vysoké ceny z loňska skončí.

Smluv se zafixovanými cenami vysoko nad stropem tak nepochybně zůstane až do konce roku na trhu, hlavně v řadách domácností či malých firem, určitě hodně. A na ně budou dodavatelé dál žádat kompenzace.

Tvrzení, že žádné peníze na dotace energií chybět nebudou, je tedy celkem odvážné. I podle zdrojů, s nimiž Český rozhlas mluvil, by mohl být letos rozdíl mezi mimořádnými příjmy a výdaji na energetiku zhruba 40 miliard korun pro stát minus.

Pokud ovšem nedojde ještě v závěru roku k nějakému dramatu v cenách energií. Tento čtyřicetimiliardový rozdíl tak bude muset pokrýt stát z jiných zdrojů než je windfall tax a odvody z mimořádných tržeb, anebo o to prohloubí schodek rozpočtu.

Jana Klímová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít