„Jsme jedna ze zemí, která dává nejméně peněz v rámci financování vysokoškolského studia na podporu studentů. Jsme v tom asi třetí nejhorší v Evropě,“ říká sociolog Daniel Prokop.
Pouhé snížení počtu dnů nemocenské nemusí vždy znamenat oživení ekonomiky. Výzkumy OECD totiž ukazují, že lidé, kteří přicházejí do práce nemocní, oslabují produktivitu více než ti, kteří jsou doma.
Problém je, že jelikož se sleva na dítě dlouho nezvyšovala, tak jsou na tom rodiny s jedním dítětem dnes úplně nejhůř v daňovém sytému, míní Daniel Prokop v projektu Život k nezaplacení.
Česko vyplatilo uprchlíkům z Ukrajiny od začátku války do konce letošního srpna na humanitárních dávkách téměř 20,7 miliardy korun. Poskytovaných podpor ubývá.
„Výše se stanoví s přihlédnutím k sociálním a majetkovým poměrům a příjmové situaci dané osoby nebo rodiny,“ říká pro Radiožurnál zástupce generálního ředitele Úřadu práce Matěj Novák.
Od začátku války na Ukrajině Marija a Maksim Vojtovičovi v Česku bydlí, pracují, platí nájem i daně a starají se o dvě dcery. Starší z nich je vážně zdravotně postižená a potřebuje celodenní péči.
„Větší část důchodů obvykle tvoří procentní výměra, která se odvíjí od celoživotních výdělků a odpracovaných let,“ přibližuje Jitka Drmolová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Důvody, proč se situace vyhrotila, jsou poměrně jasné: Rychlý růst cen nemovitostí živený nízkými úrokovými sazbami vystřídala inflace, kterou centrální banka musela zastavit navýšením úroků.
Ivana začala žít s partnerem v patnácti, když otěhotněla. Má proto dokončenou jen základní školu. Když porodila podruhé těžce nemocného a otec zmizel za mřížemi, byla na všechno sama.
Ukrajinští uprchlíci podle MPSV nemohou příspěvek na dítě čerpat. „Pro Ukrajince je k dispozici humanitární dávka, pro velmi specifické situace pak mimořádná okamžitá pomoc. Jinak prakticky nic.“
24:18
Praha||Tomáš Pancíř, edr|Ekonomika|Život k nezaplacení
„My jsme se báli, že budou Ukrajinci demotivovaní od toho pracovat, protože když začnete pracovat, tak přijdete o část dávek. Nicméně se ukazuje, že počet pracujících narostl,“ říká sociolog Prokop.
Dávka státní sociální pomoci by vedle příjmu domácnosti zohledňovala čtyři kritéria: kolik člověk platí za bydlení, kolik má dětí, jestli pracuje a jestli má na základní životní potřeby.
„Žadatelé o dávku musí už teď doložit bankovní účty, ale nově se úřady práce budou ptát rovnou bank,“ kritizuje změnu šéf neziskové organizace Iuridicum Remedium.
Nově můžou samoživitelé dostávat náhradní výživné od státu až čtyři roky, každý měsíc maximálně 3000 korun. Náhradní výživné dostává kolem 10 000 dětí v Česku.
„Rád bych zlepšil vnímání úřadu práce, aby to nebyl pracák a sociálka, a aby se občané nebáli říct o pomoc,“ říká generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof.
„75 893 Kč/měsíčně z tvých daní,“ pobírají devětačtyřicetiletá prababička, třiatřicetiletá babička, patnáctiletá matka a malý dvouletý synek,“ říká koláž, která se šíří po sociálních sítích.
Změny daní by podle šéfa PAQ Research měly více reagovat na zrušení superhrubé mzdy před třemi lety. Systém sociálních dávek by měl být jednodušší a více motivovat k práci, říká.
Politická reprezentace tak ale dlouhodobě vytváří prostředí, v níž jsou Romové jen sprostí podezřelí, objekty, s jimiž se může nakládat dle politické libosti jako s jedním terčů společenské frustrace.
Kritik podpory lidem, kteří uprchli před válkou na Ukrajině do Česka, spočítal, že čtyřčlenná ukrajinská rodina měsíčně získá na dávkách ze státní kasy 102 800 korun. Není to pravda.
Alimenty na dítě nepobírá zhruba třetina sólo matek. O náhradní výživné ale není takový zájem, jak se čekalo. V lednu ho dostávalo 9100 dětí. A za loňský rok stálo 160 milionů korun.
Díky zvýšení penzí, ale také díky výchovnému 500 korun za dítě teď senioři uspoří v průměru až o tisíc korun víc než na loni podzim. Ukazují to únorová data společnosti PAQ Research.
Roste počet lidí, kteří dávají více než 40 procent svého příjmu na bydlení. Ohrožené jsou hlavně domácnosti s dětmi. Může krizovým skupinám pomoct valorizace? Více v rozhovoru s Danielem Prokopem.
Ministerstvo práce a sociálních věcí upravilo formulář, přes který je možné žádat o jednorázový příspěvek na děti. Ten původně v některých situacích posílal adresy žadatelů na servery do USA.