Ač učí práci s hlínou či dřevem, blíží se podle designéra Němečka doba, kdy bude práce ve virtuálním prostředí přirozená. Nenahraditelná je ovšem zkušenost s cizí kulturou.
„Mladí se více orientují na design. Naše generace byla trošku poničená 40 lety totality. Teprve potom jsme se začali znovu učit, co je architektura, design a estetika,“ říká vnuk Otta Wichterleho.
„Naše sklárna je obklopena divokou přírodou Lužických hor. V Herbariu jsme chtěli tuto divokost zachytit, aby si každý mohl domů odnést kousek krajiny,“ vysvětlila designérka Mária Čulenová.
Česká oděvní návrhářka Liběna Rochová svou práci předvedla na výstavách a přehlídkách po celém světě, například v Rakousku, Německu, ve Spojených státech i v Japonsku.
Teoretika umění a designu vybral ministr kultury Baxa do vedení instituce na základě hodnocení výběrové komise. Nové vedení se má zaměřit na spolupráci s mladou generací a na prezentaci v zahraničí.
Jiří Jiroutek se proslavil jako autor sektorového barevného nábytku na nožkách v bruselském stylu, typického borovicového nábytku a mnoha dalších nábytkových sestav i solitérů.
Kvete sice žlutě, ale barví modře. Boryt barvířský na jaře zapleveluje některé chráněné lokality a škodí ostatním rostlinám. V Brně ho dobrovolníci vytrhali a studenti jím obarví látky.
Nejlépe se lidé cítí v interiéru, který je z poloviny ze dřeva. Tvrdí to studie, na kterou se odkazuje architekt Matyáš Cigler: „Když se rozhlédnu po roubence, kde jsem vyrůstal, tak to platí.“
Pořadatelé dále udělili ceny v osmi kategoriích a vítězové převzali „historicky“ nejhlasitější trofeje v podobě hliníkových řehtaček z dílny loňských Grand designérů, studia Vrtiška & Žák.
„Při rekonstrukci řešíme i stavební změny a víme, že cena úprav vyjde na zhruba 800 tisíc korun. Skoro stejná částka jde i na nábytek, pokud je na míru,“ říkají sestry Cihlářová a Šalamounová.
Vítězné obaly je možné vídat v obchodních řetězcích po celé České republice, cukrovinka se v nich prodává až do přelomu března a dubna. Potom se Kofila vrátí ke svému původnímu žlutomodrému obalu.
V bývalém hotelu Merkur v Kladně vznikla nová galerie. V budově, kde se narodil malíř a grafik Cyril Bouda, teď chce město postupně připomínat významné rodáky.
„Deník jsem doplnila o svoje fotky a kresby a také třeba o dárky od ostatních pacientů. Odborné části knihy jsem konzultovala s psycholožkou,“ popisuje Kateřina Puncmannová.
„Les je veškerý zdroj života na zemi, zároveň je to ale také zdroj materiálu, který lidé těží a používají, a pracují s ním i zejména designéři,“ říká ředitelka festivalu Jana Zielinski.
Radim Babák a Ondřej Tobola založili studio a vybrali si název Hipposdesign a logo s hrochem. Původně si mysleli, že se budou věnovat navrhování produktů. To je ale v Česku obtížné, tak staví domy.
Lanovka bude disponovat panoramatickými okny, která budou umístěna i ve střešní části. Vůz bude rozdělen do čtyř oddílů a každý bude mít samostatné vstupní dveře.
Pavel Barák z Asociace herních vývojářů popisuje situaci na českém herním trhu práce jako dlouhodobě špatnou: „V Česku je rozhodně nedostatek lidí pro herní průmysl a tento stav se nemění.“
„Nejde jen o to pouštět si fantazii na špacír, ale naučit se mít ke sklu úctu a zodpovědnost, která člověka včas zabrzdí,“ vzkazuje Cigler budoucím sklářům.
„Navíc je tam skrytý potenciál toho materiálu, panelu. Když s klientem cítíme společnou cestu, dá se panel využít,“ říkají architekti David Neuhäusl a Matěj Hunal.
Zájem veřejnosti o elektromobily brzdí vysoká pořizovací cena a především pak jejich omezený dojezd. Ten se pohybuje v rozmezí od 150 do 600 km na jedno nabití.
Po celou dobu Designbloku se bude hlídat kapacita vnitřních prostor a návštěva festivalu je možná až po rezervaci časového slotu, buď dopoledního, nebo odpoledního.
