Děti ze sociálně vyloučených rodin učení na dálku nezvládají, chybí také podpora rodičů. Často ukončují studium, aby začali pracovat a mohli tak finančně pomoci svým rodinám v těžké situaci.
„Vliv rodinného prostředí – tedy podmínek, které žáci pro vzdělávání mají – je faktor, jenž se v době distanční výuky významně prohloubil,“ připomíná ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Škrty zatím dělat nemusí, obávají se ale, že v budoucnu se k tomu uchýlí. „Nevím, co bude za dvě hodiny,“ říká ředitel jedné z nich. Kdy se děti k výuce budou moct vrátit, přitom stále není jasné.
Celkově školáci své sociální kontakty omezili v době výuky na dálku o víc než polovinu. Podle zhruba 55 procent rodičů se zároveň s tím zhoršil u dětí i pocit pohody a štěstí.
Průzkum, který zveřejnila Mf Dnes, ukazuje, že čeští žáci zvládají distanční výuku lépe než na jaře, obávají se ale návratu do školy. Více se dočtete ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.
Nejen o distanční výuce a hodnocení žáků mluvili ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal, Miroslav Hřebecký z EDUinu a Alfréd Dytrt, ředitel Gymnázia Ústí nad Labem.
Při hodnocení žáků by se podle ministerstva měli vyučující zaměřit na dovednosti, které jsou stěžejní pro zvládání současné distanční výuky jako vnitřní motivace nebo schopnost organizovat si čas.
Počet dětí, které v regionu nedostávají žádné vzdělání, se v posledních měsících zčtyřnásobil. Celkově přišli školáci v Latinské Americe a Karibiku o 174 dní výuky, mnohem více než jinde ve světě.
Žáci základních a středních škol se budou podle nařízení vlády vzdělávat minimálně do 10. ledna distančně. Mateřské i speciální školy však zůstávají otevřené.
Praha||Lenka Kabrhelová, Barbora Sochorová|Zprávy z domova|Vinohradská 12
I svět dětí se letos obrátil kvůli koronakrizi naruby. Jak to školáci nesou? Co je na roku stráveném z velké míry před obrazovkou počítače či tabletu bavilo a co naopak nudilo? A co si nejvíc přejí?
Škola si vybrala pro výuku Teams. Rodičům rozeslala k podpisu formulář s žádostí o souhlas. Rodiče jednoho dítěte ho ale odmítli udělit, protože se obávali, co by Microsoft mohl s daty dětí udělat.
Vedle radosti z postupného návratu do škol je na místě také starost o ty žáky a studenty, které koronavirová výuka poškodila nejvíc - ze znevýhodněného prostředí nebo bez připojení k internetu.
Podle odhadů organizace META, která pomáhá rodinám z jiných zemí, chodí na české základní školy přes 26 tisíc cizinců. Až dvacet tisíc z nich má s češtinou problémy.
Pedagogických webinářů Učíme online se zúčastnilo nebo si je ze záznamu pustilo skoro 20 tisíc lidí. Pomoc rodinám zase nabízejí některá nízkoprahová centra organizující speciální doučování.
Při svých úvahách vychází z jednoduchého výpočtu, kdy jeden ročník prvňáků představuje přibližně 100 tisíc dětí, dva ročníky pak dvojnásobek. To je sice hodně lidí, ale šlo by je vyvážit jinak.
Podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol Michala Černého by mělo ministerstvo školství urychleně představit plán, jak to bude s přijímacími zkouškami v příštím roce vypadat.
Žáků bez spojení se školami, které vláda kvůli koronaviru uzavřela, je víc, než spočítala Česká školní inspekce, upozorňují Hospodářské noviny. Více ve výběru z médií, který připravil Radiožurnál.
Regionální Deník se věnuje distanční výuce. Podle průzkumu doléhá absence běžné prezenční výuky nejvíc na rodiče žáků z druhých stupňů základních škol.
Pedagogové na prvních stupních základních škol museli stáhnout výuku na to nejnutnější. Došlo k vytvoření několika paralelních skupin, aby se pedagogové mohli žákům více věnovat.
Mezi nejžádanějšími předměty na doučování jsou cizí jazyky. Pokud rodiče ve škole neměli například angličtinu, neví si s domácím učením rady. Zájem je také o matematiku a český jazyk.
Aerolinky v době pandemie nemohou piloty dostatečně využít. Ti si musí nyní přivydělat například rozvozem jídla nebo řízením metra, píše Mf Dnes. Více ve výběru z médií, který připravil Radiožurnál.
Distanční výuka tu podle všeho bude déle, než se čekalo. Umí se s tím náš vzdělávací systém vyrovnat? A na čem bude záviset, jestli koronavirovou krizí projde české školství se ctí?
V úterním tisku se dočtete, že tísňové linky českých záchranných služeb jsou přetížené dotazy lidí s koronavirem. Záchranáři tak mnohdy suplují práci praktiků, píše Deník N.
Podle odborníka na kyberbezpečnost dětí Kamila Kopeckého z Univerzity Palackého v Olomouci se tím děti chtějí pobavit, případně nabrat fanoušky a stát se youtuberem.
Soudě podle chování vlády panuje mezi českými politiky představa, že přechod na online výuku je něco tak samozřejmého, jako jíst příborem. Ukazuje tím ale, že nemá o realitě Česka ani potuchy.