Děti v Latinské Americe nechodí kvůli covidu do školy. UNICEF varuje, že miliony se tam už možná nevrátí
Zatímco většina českých dětí se během podzimu alespoň částečně vrátila do škol, ty v Jižní Americe a Karibiku tam často nebyly už přes osm měsíců. Vyplývá to ze zprávy UNICEF. Ta varuje, že zavřené školy ještě více zvýší nerovnost v regionu, a úplně tak obrátí příznivý vývoj několika posledních let. Jedná se navíc o oblast nejvíce zasaženou koronavirem. Nakazilo se tam už téměř 13 milionů lidí a skoro půl milionu jich s nemocí i zemřelo.
I když se školy v Chile zavřely už v březnu, online výuka pro devítiletou Isabel začala až v květnu. A to má podle její matky Margarity Riosové ještě velké štěstí, protože chodí do soukromé křesťanské školy.
„Nemyslím si, že je to takhle dobré ve všech školách, zvláště ne v těch státních. Spousta rodin navíc nemá doma počítač, děti se tak musí učit přes telefon nebo prosit o pomoc sousedy,“ popisuje situaci Riosová.
Poslechněte si celou reportáž Dominiky Perlínové o vzdělávání dětí v Latinské Americe
Chile, považované za zemi s nejvýkonnější ekonomiku Latinské Ameriky, má jednu z nejvyšších nerovností ve společnosti. Situace v okolních státech je přitom mnohem horší.
Podle dat ze zprávy Dětského fondu OSN - UNICEF - se počet dětí, které v regionu nedostávají žádné vzdělání, v posledních měsících zčtyřnásobil. Celkově přišli školáci v Latinské Americe a Karibiku o 174 dní výuky, což je téměř čtyřikrát více než ve zbytku světa. Navíc hrozí, že se více než tři miliony dětí do lavic vůbec nevrátí. Jde tak o největší pokles školní docházky na světě.
Regionální poradkyně UNICEF pro vzdělání v Jižní Americe a Karibiku Margarete Sachsová-Israelová varuje, že to silně dopadne zvlášť na děti, které jsou už teď velmi zranitelné.
„Školy jsou bezpečným místem. Jsme v regionu, kde je nejvíce násilí mimo válečné zóny. Děti, které zůstávají doma, jsou mu vystaveny. Hrozí jim větší násilí a sexuální zneužívání, ale také dětská práce, těhotenství u dospívajících nebo dětské svatby,“ vysvětluje.
Ekonomické dopady
Problémy se vzděláváním však pro mnoho zemí nejsou nic nového. „Například v Hondurasu se přístup ke kvalitnímu vzdělání už dlouhou dobu odvíjí od výše příjmu. Je to země, která má vážné problémy nejen v oblasti školství, ale i přístupu ke zdravotní péči. Špatná kvalita výuky a snaha o privatizaci vyústily v mnoho demonstrací studentů i učitelů v několika posledních letech,“ řekla Radiožurnálu Lucia Argüellová, vedoucí latinskoamerického programu humanitární organizace Člověk v tísni.
Online kroužky a virtuální spolužáci. Jak hodnotí rok poznamenaný pandemií děti?
Číst článek
Dlouhodobě je velmi špatná situace i ve Venezuele, která se už několik let potýká s ekonomickou krizí. Ta často nejhůře dopadá právě na děti.
„Z Venezuely emigrují učitelé i rodiče dětí. V zemi potom zůstávají děti, o které se musí starat prarodiče nebo sousedé. Často tyto děti ani nechodí do školy,“ podotýká Argüellová.
Podle dat Světové banky by zavřené školy mohly Latinskou Ameriku přijít až na 1,2 bilionu dolarů v potenciálních mzdách současných dětí. Region by se tak s následky mohl potýkat ještě velmi dlouhou dobu.
„Ztráty, které tato generace utrpí ve vzdělávání a v lidském potenciálu, mohou zvýšit sociální i ekonomickou nerovnost v regionu a tím ohrozit jeho dlouhodobý stabilní vývoj,“ zdůrazňuje Sachsová-Israelová.
Podobné problémy, jako rodiny v Chile, zažívají i ty české. I v tuzemsku spousta dětí neměla vůbec přístup k výuce. „Mnoho z nich zůstalo offline zcela a nebo jen v částečném módu spolupráce se školou, což u spousty dětí znamená, že jakmile jsou odpojené, nemá jim kdo pomoci,“ připomíná Tomáš Habart, ředitel vzdělávacího programu Člověk v tísni.
