Mírní příznivci konspirací zaměření na covid-19, jak tuto 12procentní skupinu nazývá unikátní výzkum pro server iROZHLAS.cz, proto častěji zastávají antisystémová stanoviska a volí extrémní strany.
Jedni mají mezinárodní struktury za málo akceschopné, což může vyplývat ze složitého vyjednávání mezi konkrétními zeměmi. Druzí se rovnou domnívají, že Brusel je jen semeništěm chyb a omylů
Část lidí se záměrně vyhýbá zpravodajství obecně i zprávám o válce na Ukrajině. „Lidsky tomu rozumím, i když to není šťastné pro demokracii,“ říká sémiotik Josef Šlerka.
Takových lidí je v české společnosti asi šest procent, a to poměrně stabilně – jejich počet během let nenarůstá. Státu se ale stále nedaří tuto skupinu oslovovat. Co to znamená? K čemu to může vést?
Praha||Josefína Folprechtová|Zprávy z domova|Bleskový průzkum
Kdybyste mohli ohodnotit dosavadní prezidentství Petra Pavla jako ve škole, jakou známku byste mu dali? Tak přesně na to jsme se na konci června zeptali víc než tisícovky Čechů v exkluzivním průzkumu.
Usnesení reaguje na možný střet zájmů ministra spravedlnosti ve vztahu k prošetřování bytové kauzy v Brně a některé jeho kontroverzní kroky, sdělila mluvčí Pirátů Veronika Šmídová.
Čtenáři si mohou vyzkoušet, nakolik se v důvěře ve vybrané konspirační výroky shodují se zbytkem společnosti a zařadit se tak do jedné z osmu skupin, které výzkum popsal.
Výzkumníci se shodují, že většina společnosti konspirační a dezinformační narativy odmítá a demokracii dlouhodobě pokládá za nejlepší způsob vlády. Zároveň to ale neznamená, že konspirace nemají vliv.
Prezidentka Čaputová by měla kabinet odvolat a ponechat ho v úřadu s omezenými pravomocemi. Předpokládá se, že vláda odborníků dovede zemi do zářijových předčasných parlamentních voleb.
Neplatí, že by spirituálně založení lidé nutně museli věřit konspiracím a dezinformacím. Klíčovou roli hraje opět míra důvěry v systém. Který zahrnuje politiky, média, ale třeba i lékaře či akademiky.
Přímá důvěra v konspirace ale hraje roli jen zčásti: klíčová je podle výzkumu totiž důvěra v politický systém a státní instituce, tu pak konspirace a dezinformace podrývají.
Pokud člověk nedůvěřuje společnosti ani jejím institucím, jako jsou vláda, parlament, úřady či média, otevírá se prostor pro konspirace a dezinformace. Ukázal to unikátní průzkum Českého rozhlasu.
Před odchodem Zemana z funkce prezidentovi důvěřovaly méně než dvě pětiny Čechů, po nástupu Pavla podíl důvěřujících stoupl skoro na tři pětiny obyvatel.
Vyslovení nedůvěry vládě si z hlediska sociodemografického profilu nepřeje 73 % vysokoškoláků, mezi mladšími lidmi stejný názor převažuje v 67 % případů.
Dlouhodobě nejvyšší důvěru mají komunální politici. U zastupitelstev obcí vzrostla důvěra oproti předchozímu průzkumu z 63 na 69 procent a u starostů ze 62 na 71 procent.
Říká se, že přímou volbou získal prezident vyšší legitimitu, které by měly odpovídat větší pravomoci. Slovo legitimita pochází z latinského obratu legem timere, který znamená „s respektem k zákonu“.
„Setkávala jsem se s hodně dětmi, které byly zklamané, když zjistily, že jim rodiče říkali nepravdu. Důvěra tak byla narušena,“ upozorňuje v pořadu Pro a Proti blogerka Zdeňka Šíp Staňková.
Lidé šetří a bojí se utrácet, třetina dokonce přiznává, že má problém vyjít s penězi. Firmám začínají současné ceny energií činit existenční potíže. Tím, že se šetří, čeká se také pokles výroby.
„Jít v tomto momentu před parlament a dát si deklarovat důvěru, to rovnou mohou podat demisi. Do nejbližších voleb by Slovensko bylo v agonii a neuměli bychom přinést žádná opatření,“ řekl Heger.
„Je ale reálné očekávat v pražských volbách propad. Výsledek nebude takový, jaký by mohl být, nebýt té kauzy,“ vysvětluje místopředsedkyně STAN Michaela Šebelová v rozhovoru pro iROZHLAS.cz.