Důvěra Čechů ve vládu, prezidenta i poslance stoupla. Stále jim ale věří méně než 40 procent lidí

Vláda, Sněmovna i prezident zaznamenali na přelomu loňského a letošního roku nárůst důvěry obyvatel Česka. Stále jim ale věří méně než dvě pětiny lidí. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR. Důvěra rostla v meziročním srovnání i oproti předchozímu průzkumu z loňského podzimu u všech ústavních institucí. Nejvíce lidí – kolem 70 procent – věří nadále starostům a obecním zastupitelům.

Průzkum Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V polovině loňského roku se u všech ústavních institucí objevil pokles podílu Čechů, kteří jim důvěřují. U poslanců se propadl až na 26 procent a u vlády a prezidenta shodně na 28 procent. U hlavy státu šlo o nejnižší důvěru od roku 2013, kdy do funkce nastoupil současný prezident Miloš Zeman.

Nedůvěra v politiku uprostřed vesnice s ulicemi beze jmen. Proč ve Vřesové nechtějí volit prezidenta?

Číst článek

Následně ale důvěra obyvatel zase rostla. V předchozím průzkumu loni na podzim u prezidenta stoupla na 33 procent a v aktuálním průzkumu z přelomu roku na 38 procent.

U vlády byla důvěra v předchozím průzkumu stále na 28 procentech a v posledním se zvýšila na 34 procent. Poslancům v předešlém průzkumu vyjádřilo důvěru 28 procent lidí a v nynějším 33 procent.

Ve srovnání s podzimním průzkumem se podíl důvěry zvýšil také u dalších institucí. U Senátu stoupl ze 34 na 41 procent, u krajských zastupitelstev ze 48 na 55 procent a u hejtmanů ze 46 na 53 procent.

Dlouhodobě nejvyšší důvěru mají komunální politici. U zastupitelstev obcí vzrostla důvěra oproti předchozímu průzkumu z 63 na 69 procent a u starostů ze 62 na 71 procent.

Posun od levice k pravici

Důvěra mírně narostla u všech zmíněných ústavních institucí i v meziročním srovnání. Rozdíl oproti průzkumu z konce roku 2021 byl ale u většiny z nich do pěti procentních bodů.

Skupina lidí důvěřujících prezidentovi se liší od skupiny důvěřující vládě a parlamentu. S rostoucím příjmem domácností se u lidí zvyšuje důvěra vyjadřovaná všem zkoumaným institucím s výjimkou prezidenta.

23:49

Urban: Důvěra normálního člověka v politika tady nesmírně chybí. Česká elita neumí komunikovat

Číst článek

S posunem politické orientace od levice k pravici roste důvěra ve vládu, Sněmovnu i Senát, a naopak klesá u prezidenta.

Podobně se zvyšujícím se stupněm dokončeného vzdělání roste důvěra vládě, poslancům a senátorům i krajským zastupitelům, ale u prezidenta mírně klesá. Naopak s rostoucím věkem u lidí důvěra v prezidenta roste, kdežto důvěra ve vládu klesá.

Vývoj důvěry ve všechny ústavní instituce zařazené do průzkumu kopíruje podle Centra pro výzkum veřejného mínění vývoj spokojenosti lidí s politickou situací v zemi.

Podíl obyvatel Česka spokojených s politickou situací činí podle aktuálního průzkumu 16 procent. V předchozím průzkumu to bylo 13 procent a na konci roku 2021 pouze 11 procent. Nadále ale výrazně převažuje podíl nespokojených, který činí 59 procent lidí.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme