Po celý týden vycházely na zpravodajském webu iROZHLAS.cz texty, které prezentovaly data z unikátního výzkumu Českého rozhlasu o vlivu konspirací a dezinformací na českou společnost. Mimo jiné si mohli čtenáři vyzkoušet, nakolik se v důvěře ve vybrané konspirační výroky shodují se zbytkem společnosti a zařadit se tak do jedné z osmi skupin, které výzkum na základě této důvěry ve společnosti objevil. Připomeňte si hlavní závěry výzkumu.

Společnost nedůvěry Praha 6:00 17. června 2023 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Důvěra ve dvacet nejrozšířenějších konspiračních narativů, ale i v jednotlivé společenské instituce či zkoumání informační gramotnosti a sázení při rozhodování na intuici. To vše obsahoval unikátní výzkum, který pro Český rozhlas vypracovali odborníci z Národního institutu SYRI.

Výzkum mimo jiné zjistil, že důvěra v jednotlivé konspirační narativy se u jejich příznivců prolíná. Ti se liší mírou svého přesvědčení, ale třeba právě i důvěrou ve stát, v politiky, média a odborníky. Na základě těchto zjištění určili výzkumníci ve společnosti osm skupin lidí, které přehledně shrnuje následující tabulka.

O skupinách, ale třeba i metodologii celého výzkumu informoval server iROZHLAS.cz v pondělním textu. Společně s ním si mohli čtenáři vyzkoušet, nakolik důvěřují jednotlivým konspiračním a dezinformačním narativům. A zjistit, jak moc se shodují se zbytkem české společnosti.

Covid-19 a migrace

Úterý patřilo popisu dvou skupin takzvaných „mírných příznivců konspirací“ – tedy lidí, kteří sice vyhledávají konspirační a dezinformační příběhy, neznamená to ale, že by věřili veškerým z nich. Daleko častěji si vybírají konspirace o tématech, které je zajímají. Výzkum odhalil dva klíčové momenty, které příznivce konspirací ovlivnily – migrační krizi a pandemii covidu-19.

Ačkoliv jde v obou případech o mírné příznivce konspirací o těchto dvou tématech, v mnohém se liší. Lidé zaměření více na konspirace o migraci totiž zpravidla nemají problém s vybranými státními institucemi a třeba českým členstvím v NATO. Preferují pouze více vládu pevné ruky.

Ti, kteří se ale zaměřují na covid-19, už nad systémem prakticky zlomili hůl. Je velmi těžké je oslovit a případně jim důvěru v systém navrátit. Shodují se tak spíše se skupinou silných příznivců konspirací.

Praha| 13. 6. 2023 |Tomáš Pika, Jan Cibulka |Zprávy z domova |Exkluzivně

Společnost nedůvěry: příznivci migračních konspirací chtějí vládu pevné ruky, anticovidová scéna státu nevěří

I když se shodují v náklonnosti ke konspiracím, i tak je mezi oběma skupinami zásadní rozdíl. A to v míře důvěry ve stát, jeho instituce, politický systém a média.

Působení Ruska

Těm se věnoval třetí díl seriálu Společnost nedůvěry, který se zaměřil na prokremelské konspirační a dezinformační výroky. Podle výzkumu je skupina silných příznivců konspirací prakticky jedinou, která v Česku s těmito výroky souhlasí.

Naopak je v Česku obrovská skupina rozhodných odpůrců těchto proruských konspiračních a dezinformačních výroků. To je ostatně i další ze závěrů výzkumu, tedy že ruský vpád na Ukrajinu Česko nepolarizoval, ale že spíše společnost dovedl k rozhodnému postoji, který je vůči ruské invazi výrazně negativní.

Středeční text se věnoval také antisystémovým konspiračním a dezinformačním webům, jejich financování a motivaci jejich tvůrců. Ale i nástupu populistických politiků, kteří krize posledních let využívají ke svému politickému zisku.

Praha| 14. 6. 2023 |Tomáš Pika, Jan Cibulka |Zprávy z domova |Exkluzivně

Společnost nedůvěry: ruským dezinformacím věří v Česku jen tvrdé konspirační jádro

Přímá důvěra v konspirace ale hraje roli jen zčásti: klíčová je podle výzkumu totiž důvěra v politický systém a státní instituce, tu pak konspirace a dezinformace podrývají.

Ve středu si pak také čtenáři mohli na základě reálných výzkumných otázek vyzkoušet, jak jsou informačně gramotní a jak moc důvěřují v systém. A tím i zjistit, ke které z osmi skupin lidí rozdělených důvěrou v konspirace, se nejvíce blíží.

Andělé a konspirátoři

Ve čtvrtek se seriál Společnost nedůvěry věnoval tématu spirituality a jejího vlivu na důvěru v konspirační a dezinformační narativy. Server iROZHLAS.cz s pomocí odborníků a dat vysvětlil, že spirituální lidé nemusejí být zároveň nutně konspirátory. Zato ale ukázal vazbu mezi silnými konspirátory a spirituálním prožíváním, ke kterému tito lidé více tíhnou.

Vztah k dezinformacím a konspiracím pak i u těchto lidí ovlivňuje především důvěra ve společenský systém. Ta není u všech spirituálních lidí vysoká. Samy státní a zejména pak politické instituce ale nedělají příliš pro to, aby si jejich důvěru opět získaly. A během pandemie koronaviru se podle výzkumníků naopak chovaly spíše tak, že tuto důvěru ztrácely.

Praha| 15. 6. 2023 |Tomáš Pika, Jan Cibulka, Jana Karasová |Zprávy z domova |Exkluzivně

Od konspirací k andělům: spiritualita hrozbu neznamená, politická radikalizace ano

Neplatí, že by spirituálně založení lidé nutně museli věřit konspiracím a dezinformacím. Klíčovou roli hraje opět míra důvěry v systém. Který zahrnuje politiky, média, ale třeba i lékaře či akademiky.

Umetání cesty autoritářům

Závěr pracovního týdne pak patřil shrnutí výsledků výzkumu, a především vyhodnocení toho nejpodstatnějšího zjištění – jak výrazně souvisí důvěra v politické instituce a systém s vírou v konspirační a dezinformační příběhy.

Konspirace patří k demokracii, rozklad důvěry ale může umést cestu autoritářům

Číst článek

Výzkum prokázal, že návrat této důvěry v instituce je klíčový pro to, aby se neprohlubovala nejistota a lidé neměli potřebu se uchylovat k alternativním vysvětlením pomocí konspiračních a dezinformačních narativů. Stačí přitom, aby fungovaly drobnosti, které zavdávají nedůvěře v systém, jako celek – může to být fungování úřadů, nemocnic, ale třeba i oficiální vyjádření politiků v krizových obdobích.

Pokud by tato nedůvěra v politické instituce a média i nadále klesala, výzkumníci upozorňují, že se může najít dostatečně silný politik, který lidi přesvědčí, že má smysl systém měnit. V takovém případě se podle nich může společnost změnit v určitý typ autoritářského zřízení či zcela rozvrácené společnosti, v níž lidé zcela rezignují na její fungování.

Přesto je na tom česká společnost podle výzkumu zatím velmi dobře a drtivá většina lidí považuje demokratický systém za nejlepší možný. „Ačkoliv lidé vyjadřují nespokojenost s dílčími problémy či institucemi, tak u velkých indikátorů, jako je důvěra v politický systém, se to tolik nemění. Byly tam drobné výkyvy během ekonomické krize, ale tento ukazatel je poměrně stabilní,“ popisuje jedna z autorek výzkumu a vedoucí CVVM Paulína Tabery.

Tomáš Pika Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít