Od 1. května 2025 se mění pravidla pro placení rozhlasového poplatku. Více informací zde.

Putin ví, že musí Evropu rozdělovat, jinak má problém. Trumpovi maže med kolem úst, říká expert

Spojené státy, odvěký nepřítel Ruska. S návratem Donalda Trumpa se ale hlavní pozornost Moskvy přesunula o něco blíže, k Evropě. Zatímco Trump nešetřil výrazně přátelštějšími výroky na adresu Kremlu než jeho předchůdce Joe Biden, unijní zástupci začali řešit, jak se vůči Rusku více vymezit. „To Evropu vykresluje jako tu fanatickou, která raději tratí stamiliardy eur jen k tomu, aby podněcovala válku,“ říká pro iROZHLAS.cz politolog Karel Svoboda.

Rozhovor Brusel/Moskva Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ruský prezident Vladimir Putin a americký prezident Donald Trump na summitu lídrů G20 v japonské Ósace (fotografie z 28. června 2019)

Ruský prezident Vladimir Putin a americký prezident Donald Trump na summitu lídrů G20 v japonské Ósace (fotografie z 28. června 2019) | Foto: Kevin Lamarque | Zdroj: Reuters

S opětovným nástupem Donalda Trumpa a jeho výroky ohledně Ruska jako by Kreml změnil kurz v tom, koho v rámci Západu začal označovat za úhlavního nepřítele. Po tři roky trvání války na Ukrajině za něj v čele s Joem Bidenem platily Spojené státy, nyní se v dané konotaci objevuje Evropa. Co bylo tím hlavním prvním momentem, kdy Vladimir Putin otočil?
Myslím, že šlo právě o zvolení Trumpa prezidentem, neboť si od něj vzhledem k obchodnickému zázemí Rusové slibují, že mu budou moci dát takovou mrkvičku, která ho k oslabení sankcí a přátelštější pozici k Rusku zláká. Jeho výroky jsou ostatně z velké části proruské, opakuje propagandu a ani se moc nesnaží se nad tím zamýšlet.

Ruská propaganda změnila kurz. Agresivní tón vůči USA zmizel, s Trumpem se ale Kreml může spálit

Číst článek

Prohlašuje, že Volodymyr Zelenskyj začal válku a tak dále. Rusko opravdu doufá, že se sankce zmírní, ačkoli propaganda tvrdí, jak země prospívá a jak je všechno skvělé. Realita je ale taková, že je bolí, a to hodně.

Jsou tedy i jedním z důvodů, proč Rusko vůči Spojeným státům svou rétoriku tolik změnilo?
Je to ten dominantní cíl. Chtějí uzavřít dohodu, která jim dá víceméně všechno s tím, že druhá strana nedostane nic.

Viděli jsme to již u oněch takzvaných dílčích dohod o Černém moři nebo neútočení na energetické objekty a tak dále, kdy Rusové v podstatě nemusí dělat vůbec nic, mají chráněnou Černomořskou flotilu a výměnou za to dali jen pofidérní slib, že nebudou útočit na energetickou infrastrukturu s tím, že podle nich útočí jen na vojenské objekty. Už jsme ale viděli, jak moc „vojenské“ jsou.

Mohl za Trumpovými různými prohlášeními a kroky být právě i záměr, aby už Spojené státy v Kremlu nehrály roli hlavního nepřítele a převzala ji Evropa?
Samozřejmě to možné je. Rusové hrají hodně na to, že Trumpa válka tolik nezajímá, obtěžuje jej a raději by byl, kdyby nebyla, což bychom tedy kromě Vladimira Putina byli všichni. I proto poslali z mého pohledu klíčovou osobu ve vyjednávacím týmu, Kirilla Dmitrieva.

Tak trochu vědí, jak moc extrémně ješitný člověk Trump je. Hrají hodně na to, že mu předhazují „dojmologie“ ve stylu, že Američané ztratili 300 miliard dolarů a podobně. A daná čísla jsou často vycucaná z prstu nebo naprosto maximalistická, nereálná. Je to jednoduše ruský styl. A americký prezident na to z velké části slyší.

Co platí na Trumpa

Jaký cíl Trump sleduje?
Nějaké jeho ratio se mi upřímně hledá dost těžko. Pokud se ale k nějaké logice dobrat mám, jde opravdu o to rozvolnit vztah mezi Ruskem a Čínou, kdy dnes Moskva pro Peking představuje surovinovou kolonii a dodává mu, na co si vzpomene. Vladimir Putin jezdí prosit čínskou vládu, aby od něj odebírala více zemního plynu a ta se zase tak trochu zdráhá říct, že o něj nemá zájem, protože na Rusku nechce příliš záviset.

Daný vztah se Trump pravděpodobně snaží rozvolnit. Jde ale o takovou zvláštní snahu, protože v podstatě vždy naráží na ruský požadavek, aby Evropu donutil ke zrušení sankcí. Rusy totiž samozřejmě nejvíce bolí to, že Evropa u surovin jako je zemní plyn či ropa významně omezila odběr.

Je si podle vás Trump vědom Putinovy strategie, tedy že si s ním Kreml může jen hrát?
Obávám se, že to nechápe. Například i fakt, že na místo generála Keitha Kelloga nastoupil Steve Witkoff, který se „specializoval“ na Blízký východ a v podstatě je nepokrytým fanouškem Ruska uvnitř americké administrativy, řekněme až ruským reprezentantem, ukazuje, že svou pozici tak úplně nebrání.

Ruská strategie mazání medu kolem úst na Trumpa funguje a Kreml k ní nepřešel náhodou. Má ho velmi dobře přečteného, naprofilovaného od psychologů. Moc dobře ví, že hraní na jeho ego a chvála, že on nejlépe daný konflikt chápe, jeho ješitnosti hodně konvenuje.

Obraz Spojených států se od začátku jeho druhého mandátu v ruských médiích dost změnil, je neutrálnější. Jak nyní dříve úhlavního nepřítele v čele s Trumpem média Rusům předkládají? A co naopak zaznívá vůči Evropě?
Předkládají jej jako toho racionálnějšího, pragmatičtějšího, tedy někoho, s kým se dá dohodnout a kdo není svázaný určitou ideologií. Rusové samozřejmě sází na to, že slova o jeho rozumnosti se mu zalíbí. A proti tomu Evropu vykreslují jako tu fanatickou, která raději tratí stamiliardy eur jen k tomu, aby podněcovala válku. Dělají to velmi šikovně, vědí, s kým jednají. A Trump na to velmi nadšeně slyší.

Rozdělování Evropy

V čele evropských iniciativ stojí Francie a Velká Británie. Rozšíření francouzského jaderného deštníku například Putin přirovnal k neúspěšné Napoleonově invazi do Ruska, Macronova slova o vyslání vojáků propaganda interpretovala jako hrozbu války proti Rusku. Mohl by tedy Putin Macrona vnímat jako takového vůdce té „nepřátelské“ Evropy?
V Rusku dobře vědí, že Evropa těch vůdců, kteří aspirují na to být tím jediným, má vícero, a snaží se na dané sentimenty hrát čili jednotlivé země rozeštvávat proti sobě, rozdrobovat jednotu a šťourat do různých rozporů. Ohledně oněch historických paralel vždy historikům vstávají vlasy hrůzou na hlavě, Vladimir Putin žádným historikem není.

Doma mu to moc nevychází, v rámci Unie ale přebírá iniciativu. Macron se snaží být evropským lídrem

Číst článek

Jeden z jeho poradců, historik Vladimir Medinskij, ale například obhajoval tezi, že se dějiny dají i manipulovat, pokud je to tedy ve prospěch států. Dané paralely bych tedy úplně vážně nebral.

Je ale Evropa v čele s Macronem a Starmerem pro Putina „dostatečným“ nepřítelem? Nepokládá ji on sám i vzhledem k opakovaným debatám o vlastní obranyschopnosti za málo významnou?
Považuje ji za slabší než Spojené státy. Velmi dobře ale ví, že pokud to Evropa bude schopna dát dohromady a srovnat se, bude silnější než Rusko. Země prostě nemá ekonomickou sílu, a armádu, byť ne malou, válka na Ukrajině zdevastovala.

Samozřejmě má výhodu v jaderných zbraních, zde se ale bavíme o množstvích, která určitým způsobem zabezpečují vzájemné zničení a je jedno, jestli souseda zničíte dvacetkrát nebo třicetkrát.

Putin si uvědomuje, že musí Evropu takovýmto způsobem rozdělovat, protože kdyby to nedělal, má velký problém. I proto hraje na různé protifrancouzské či protibritské sentimenty a podporuje strany brojící proti evropské jednotě.

Jana Stuláková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme