Poté, co ji spolkový úřad pro ochranu ústavy označil za extremistickou, podala proti němu krajně pravicová AfD žalobu. „Je to ošemetná situace,“ říká analytička pro Český rozhlas Plus.
Konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) mají přitom v parlamentu pohodlnou většinu 328 poslanců. Výsledek volby je podle agentury DPA v dějinách Německa ojedinělý.
Podle vedoucího ekonomického výzkumu a prognóz německého institutu ifo Toma Wollmershäusera má Německo velké strukturální problémy. K nejdůležitějším patří špatná demografie a dostupnost energií.
Koaliční smlouva slibuje na 144 stranách mimo jiné změny v hospodářské, migrační nebo zahraniční politice. Strany se v ní mimo jiné hlásí také k podpoře Česko-německého fondu budoucnosti.
Vzniku nové německé vlády už nestojí nic v cestě. Poslední překážku představoval vnitrostranický plebiscit SPD. Ti nakonec velkou většinou rozhodli, že půjdou do koalice s křesťanskými demokraty.
Jak stabilní se jeví vládní koalice Friedricha Merze? A jaké budou politiky nové vlády? „Německo chce být aktivnější a rozhodnější na evropské půdě,“ popisuje pro Radiožurnál Zuzana Lizcová z FSV UK.
„Svou pokorou a čistou láskou k chudým inspiroval miliony lidí za hranicemi katolické církve. V myšlenkách jsem se všemi, kteří pociťují tuto hlubokou ztrátu,“ napsala na X Ursula von der Leyenová.
„Naše představa je taková, že teď tato čísla opravdu výrazně snížíme,“ řekl Merz v pořadu stanice ARD. Dále dodal, že je třeba ukončit přetěžování měst, obcí, škol, nemocnic a infrastruktury.
Německé strany CDU/CSU a SPD uzavřeli dohodu o vzniku vlády. „Ukázalo to, že stále je možné postavit vládu na půdorysu politického středu,“ říká politolog Lukáš Novotný.
Konzervativci předáka Friedricha Merze, který se stane příštím německým kancléřem, vyhráli únorové předčasné parlamentní volby. Ke spolupráci přizvali sociální demokraty, kteří skončili třetí.
Budoucí německý kancléř Friedrich Merz (CDU) se stal terčem kritiky konzervativních médií kvůli programovým ústupkům SPD a Zeleným. Jejich hlasy ale potřeboval, aby zvýšil obranyschopnost Německa.
Němečtí Zelení získají 100 miliard eur na boj s klimatickou změnou. Jejich cílem je uhlíková neutralita do roku 2045. Merz přichází s většími investicemi a uvolňuje dluhovou brzdu
Budoucí německý kancléř Friedrich Merz má v parlamentu zajištěnou dostatečnou podporu pro svůj záměr rozproudit ekonomiku a zvýšit výdaje na obranu prostřednictvím obří půjčky.
Na základě kompromisu se má podle webů RND či Handelsblatt mimo jiné do fondu na boj s klimatickými změnami přesunout místo 50 až 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč).
Klíčová německá armádní zakázka nově čelí kritice. Řeč je o chystaném nákupu amerických stíhaček F-35, které si chce pořídit i Česko. Nová vláda teď čelí výzvám, aby je od Američanů nekupovala.
Oba potenciální koaliční partneři chtějí například snížit daň z elektřiny, a ulevit tak firmám a domácnostem. Vyplývá to ze společného dokumentu, který byl zveřejněn po skončení sondážních rozhovorů.
Dohoda německých stran jednajících o nové vládě na finančním balíčku představuje i novou šanci pro další pomoc Ukrajině, řekl ve středu mluvčí vlády kancléře Scholze Steffen Hebestreit.
Německé parlamentní volby skončily výsledkem, který při vynechání pravicově extrémistické AfD umožňuje jen jednu variantu seskládání vlády: koalici křesťanských demokratů a sociálních demokratů.
Kancléř Scholz ze svého dlouholetého soupeře teď nejspíš udělá člověka, který bude zasvěcený do podrobností, aby Německo mohlo jednat už teď, i když ještě nemá řádnou vládu s většinou v parlamentu.
„Uvidíme, jak se téma migrace vyvine. Já ho vnímám spíš jako vnitroněmecké,“ říká Niedermayer. „Já jsem přesvědčený, že není vyloučeno, že migrační pakt bude muset být revidován,“ oponuje Dostál.
Pravděpodobný příští kancléř Friedrich Merz chce vládu představit do Velikonoc. Předseda SPD Lars Klingbeil v úterý řekl, že Merz bude muset výrazně změnit tón, aby se mohlo o společné vládě jednat.
„Merz říkal, že Trump je předvídatelný ve své nepředvídatelnosti. Teď se ale potvrdilo, že tato nepředvídatelnost má dimenze, které si ani Merz neuměl představit,“ říká expert Vladimír Handl.
„S velkou pravděpodobností vznikne velká koalice a rozdíl mezi oběma stranami bude daleko větší, než býval za té předchozí, kterou vedla Angela Merkelová,“ říká novinář Tomáš Lindner.
Podle kanceláře izraelského premiéra měli Merz a Netanjahu během povolební noci „vřelý rozhovor“ po telefonu. Merz Netanjahuovi slíbil pozvání do Berlína v případě, že se stane kancléřem.
„Není to automatické, ale demokratický střed se samozřejmě musí v těchto dobách pokusit o spolupráci,“ řekl k možnému jednání o koaliční vládě Miersch.
Dosavadní kancléř Olaf Scholz dovedl SPD k nejhoršímu výsledku od roku 1887, donedávna ministr financí Christian Lindner pak pravicově liberální FDP vyvedl mimo parlament.