Označení čínského jednání za genocidu nespouští konkrétní mechanismy ani sankce. Může mít však dopad na obchodování firem v provincii Sin-ťiang, která je producentem bavlny celosvětového významu.
„V Sin-ťiangu čínský režim páchá systematickou represi milionů lidí. Pokud mezinárodní společenství nakupuje zboží produkované firmami napojenými na čínský režim, tak tyto praktiky nepřímo podporuje.“
„Když viděl, jak přijíždějí radikálové, naložil děti a ženu do auta a ujížděli. Jedno jim z auta vypadlo, už se pro něj ale nemohli vrátit,“ popisuje Karel Černý, který mapoval osudy jezídů v Iráku.
Nikol Pašinjan v rozhovoru pro list Le Figaro uvedl, že má Arménie důkazy o podpoře Ázerbájdžánu ze strany Turecka. Uvedl také, že se Turecko opět vydává na cestu genocidy.
„Málokterá událost je tak detailně zdokumentovaná jako masakr ve Srebrenici. Většina obětí byla doslova kost po kosti exhumována, očíslována a určeno DNA, máme 6900 jmen obětí,“ říká Matyáš Zrno.
Masakr spáchaný na východě země v oblasti, která se nyní nachází v bosenské Republice srbské, je jediným zločinem z války v letech 1992-1995 označeným mezinárodní justicí za genocidu.
Nejčastěji zaregistrovali policisté trestné činy propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka, projev sympatií k takovému hnutí, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidy.
Nyní šedesátiletý Savčić čelí obvinění, že v červenci 1995 vydal rozkaz 65. ochrannému motorizovanému pluku, aby zajal, popravil a pohřbil dospělé bosenské Muslimy z chráněné zóny OSN ve Srebrenici.
Roger Hallam, spoluzakladatel vlivného ekologického hnutí Extinction Rebellion, si za vyjádření vysloužil tvrdou kritiku. Výroky britského aktivisty odsoudil i německý ministr zahraničí Heiko Maas.
Pro rezoluci, která není právně závazná, ale vyjadřuje postoj sněmovny k arménským obětím Turky organizovaných čistek v Osmanské říši během první světové války, hlasovala drtivá většina kongresmanů.
Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu obě rezoluce na twitteru odsoudil. Americkou vládu vyzval, ať se střeží dalších kroků, které by mohly poškodit vzájemné vztahy obou zemí.
Pražský městský soud v říjnu potvrdil pro bývalého tajemníka SPD roční podmíněný trest a pokutu 70 tisíc korun. Server iROZHLAS.cz nyní získal písemné vyhotovení rozsudku.
Zabito bylo podle odhadů na 20 procent obyvatel země a asi 70 procent rwandských Tutsiů. Rychlost zabíjení byla omračující: podle vlády bylo každý den zabito na 10 tisíc lidí, 400 za hodinu.
Radovan Karadžić byl obžalován z válečných zločinů a genocidy v Bosně v první polovině 90. let. Agendu původního soudu převzal justiční orgán nazvaný Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály.
Guaidóa už uznalo za úřadující hlavu států na 50 zemí včetně Česka. Opozice i tyto státy nepovažují loňské volby za demokratické a požadují vypsání nových.
Francie si bude každoročně 24. dubna připomínat genocidu Arménů v Osmanské říši. Jako genocidu masakr stovek tisíc Arménů během první světové války Paříž uznala přes protesty Turecka již v roce 2001.
Jack Dorsey v sérii tweetů uvedl, že minulý měsíc cestoval za meditací po severní Barmě. Nemalá část reakcí ale šéfovi Twitteru vyčítala, že opomněl osud tamější muslimské menšiny Rohingů.
Hlavní ideolog Rudých Khmerů Nuon Chea a někdejší premiér Khieu Samphan byli odsouzeni na doživotí. Oba byli shledáni vynnými z genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.
Vyšetřovatelé OSN nesměli navštívit dotčená místa, vyslechli nicméně četná svědectví. Zpráva, zveřejněná minulý měsíc a čítající 444 stran, kritizovala genocidu.
Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii před dvěma lety odsoudil Karadžiče k 40 letům vězení za genocidu, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané během války v Bosně.
„Tábory jsou přelidněné a lidé tam žijí v otřesných podmínkách. A hlavně nemají prakticky žádnou naději, že se dostanou někam dál. Mnoho uprchlíků v táborech zůstane navždy.“
Barmské vůdkyni Su Ťij nebude a ani nemůže být odňata Nobelova cena za mír. Podle OSN se barmští vojáci dopouštějí masového vraždění a znásilňování menšinových Rohingů s „genocidním záměrem“.
Velitel barmské armády a dalších pět generálů by mělo být stíháno za genocidu spáchanou na Rohinzích. Uvedli to vyšetřovatelé OSN, kteří obvinili vojáky z masového vraždění a znásilňování Rohingů.