Francie na výročí rwandské genocidy zpřístupnila své archivy, obsahují korespondenci tehdejší vlády
Pro veřejnost se ve středu otevřely rozsáhlé francouzské archivy o situaci ve Rwandě v letech 1990 až 1994, včetně informací o rwandské genocidě. Francouzská vláda dokumenty zpřístupnila přesně 27 let od začátku genocidy Tutsiů. Po celém světě včetně Francie se ve středu uskuteční také pietní akce, v poledne budou Francouzi držet minutu ticha, napsala agentura AFP.
Při hromadném vraždění příslušníků menšinového etnika Tutsiů a také umírněných Hutuů mezi dubnem a červencem 1994 přišlo o život přes 800 000 lidí. Násilí začalo poté, co bylo sestřeleno letadlo s tehdejším rwandským prezidentem Juvénalem Habyarimanou z kmene Hutuů. S ním Francie udržovala velice blízké vztahy.
Zpřístupněné archivy obsahují tisíce dokumentů tehdejšího francouzského prezidenta Françoise Mitterranda a premiéra Édouarda Balladura, včetně diplomatických telegramů a tajných poznámek a vzkazů.
‚Zůstala slepá k přípravám.‘ Podle historiků má Francie také zodpovědnost za genocidu ve Rwandě
Číst článek
Část těchto materiálů se objevila také v březnové zprávě komise historiků, která na pokyn francouzského prezidenta Emmanuela Macrona roli Francie v masakrech přezkoumávala.
Komise došla k závěru, že Francie nese velký díl zodpovědnosti za to, že události ve Rwandě v roce 1994 skončily genocidou. Na vraždění ani přípravách na něj se ale nijak nepodílela a vinu za ně nenese. Podle zprávy Mitterrand a generální štáb opakovaně ignorovali upozornění na riziko genocidy ve Rwandě.
Prezident Macron dříve uvedl, že doufá, že nyní se vztahy se současným vedením Rwandy zlepší. Otevření archivů a zpráva Vincenta Duclerta tomu mají pomoci, stejně tak například květnové zatčení poblíž Paříže Féliciena Kabugy, podezřelého z financování rwandské genocidy.
